Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta, čekal se mírnější pokles
Brusel 29. září (zpravodajka ČTK) - Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.
Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak přispěly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že inflace klesne zhruba na 4,5 procenta.
Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.
Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.
Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.
Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.
Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Českou republiku, Eurostat zveřejní v říjnu.
Tereza Šupová spr
HDP ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 pct., je pod úrovní před pandemií
Praha 29. září (ČTK) - Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 0,6 procenta, mezičtvrtletně stagnovala. Zpřesněné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil odhad z konce srpna. Tehdy statistici uváděli meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se Česku stále nedaří dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají ale postupné hospodářské oživení ve druhém pololetí, za celý rok by Česko mohlo zaznamenat slabý růst.
"Bohužel se tuzemskému hospodářství stále nedaří odrazit ode dna a už vůbec ne vrátit se na výchozí předcovidovou úroveň," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení," doplnil.
Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. "Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, avšak v meziročním srovnání o 7,3 procenta poklesla. Míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta, což bylo o 1,8 procentního bodu víc proti předchozímu čtvrtletí a o 2,9 procentního bodu víc než před rokem.
U nefinančních podniků míra zisku a investic ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupla. Míra zisku činila 49 procent, což představovalo mezičtvrtletní růst o 0,4 procentního bodu a meziroční růst o 2,1 procentního bodu. Míra investic stoupla mezičtvrtletně o půl procentního bodu na 28,1 procenta. Meziročně se naopak snížila o 1,5 procentního bodu.
Mírný mezičtvrtlení růst spotřeby domácností může být podle analytiků signálem začínajícího oživení českého hospodářství. "S pokračujícím solidním růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se se bude zrychlovat růst reálných mezd. Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl hlavním důvodem nižší spotřeby. Útraty domácností by měla podpořit rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor. Pozitivní je i pokračující investiční aktivita firem," uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Druhé pololetí by tak podle ní mělo přinést postupné obnovení růstu, za celý rok HDP vzroste o 0,1 procenta.
str mha
DALŠÍ ZPRÁVY
