Aktuálně. Zlato a peníze.

Maďarská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,00 procenta. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Obnovila tak snižování jedné z nejvyšších základních úrokových sazeb v Evropské unii. Vydala se tím proti globálnímu trendu, který směřuje ke zpřísňování měnové politiky. Důvodem je posílení forintu, které přispělo ke zpomalení inflace. Krok centrální banky je v souladu s očekáváním analytiků. V anketě agentury Bloomberg snížení základní sazby předpověděli všichni kromě jednoho z 21 oslovených ekonomů. Úrokové sazby zůstávaly beze změny od únorového snížení, kdy centrální banka zahájila uvolňování měnové politiky v reakci na zmírnění inflace. Forint od začátku roku posílil vůči euru o více než osm procent a je na pětiletém maximu. Díky tomu se Maďarsku zlevňuje dovoz, což by mělo výrazně snížit prognózu inflace. Krátce před 16:00 SELČ euro k forintu vykazovalo růst o 0,8 procenta na 355,39 HUF, a zvýšilo tak zisky z předchozích hodin. Růst cen se už teď nachází pod spodní hranicí tolerančního pásma centrální banky, které činí dvě až čtyři procenta kolem jejího tříprocentního inflačního cíle. Letos v květnu míra inflace v Maďarsku klesla na 1,8 procenta z tempa 2,1 procenta v dubnu. Forint začal podle analytiků zpevňovat i díky změně vlády v Budapešti, kde je po dubnových parlamentních volbách premiérem Péter Magyar. Ten je více nakloněn spolupráci s orgány Evropské unie v Bruselu než jeho předchůdce. Donedávna, kdy byl předsedou vlády Viktor Orbán, měl forint tendenci klesat. K jeho nynějšímu růstu ale přispívá také rámcová dohoda o ukončení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, který začal na konci února. Díky zpevnění forintu a cenovým stropům na některé potraviny a služby klesla inflace pod tříprocentní cíl centrální banky. Nyní je výrazně pod její březnovou prognózu, která na celý rok počítala s průměrným růstem cen o 3,8 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters před dnešním rozhodnutím očekávali, že centrální banka do konce roku sníží základní sazbu na 5,50 procenta. Po dnešním snížení jsou však očekávání ještě výraznější a ekonomové se domnívají, že by základní sazba mohla do konce roku klesnout na 5,00 procenta nebo i níže. "My se domníváme, že inflace zůstane pod tříprocentním cílem až do čtvrtého čtvrtletí, což tvůrcům měnové politiky poskytne prostor pro další uvolňování měnových podmínek," řekl analytik společnosti Capital Economics William Jackson. Základní úroková sazba v Maďarsku je ale stále výrazně vyšší než v eurozóně, kde Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc zvýšila klíčovou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. Základní úrok v České republice se minulý týden zvýšil o čtvrt bodu na 3,75 procenta. Míra inflace v eurozóně v květnu činila 3,2 procenta, v Česku 2,1 procenta. Ve snaze omezit inflační rizika zvýšila tento měsíc základní úrok i japonská centrální banka, a to o čtvrt bodu na 1,00 procenta. Viceguvernér Zoltán Kurali agentuře Reuters řekl, že centrální banka musí postupovat opatrně vzhledem ke kolísání výnosů dlouhodobých dluhopisů, vývoji na globálních energetických trzích a také kvůli tomu, že významné centrální banky zvyšují úrokové sazby. Zmínil v této souvislosti ECB i japonskou měnovou autoritu. "Nedávná zvýšení sazeb ze strany ECB a České národní banky, stejně jako opatrnější a přísnější rétorika americké centrální banky, mohou významně ovlivnit tempo dalšího uvolňování měnové politiky Maďarské národní banky," řekl ekonom David Németh z maďarského finančního ústavu KH Bank. spr