Švýcarský frank – měna přesnosti, stability a tradice
Švýcarský frank, oficiálně frank švýcarský (Franken
v němčině, franc suisse ve francouzštině, franco svizzero v
italštině a franc svizzer v rétorománštině), je zákonným platidlem
Švýcarské konfederace a Knížectví Lichtenštejnska.
Český název zní švýcarský frank, mezinárodní kód podle normy
ISO 4217 je CHF, což pochází z latinského Confoederatio
Helvetica Franc. Symbol měny se běžně zapisuje jako Fr.
nebo SFr. Jeden frank se dělí na 100 centimů (Rappen
v němčině, centimes ve francouzštině, centesimi v italštině,
raps v rétorománštině). Emisní autoritou je Švýcarská národní
banka (Schweizerische Nationalbank / Banque nationale suisse / Banca nazionale
svizzera), která odpovídá za vydávání bankovek a měnovou politiku země.
Mince vydává Swissmint, oficiální mincovna Švýcarské
konfederace. Švýcarský frank je považován za jednu z nejstabilnějších
měn na světě, často využívanou investory jako bezpečný přístav v
obdobích globálních nejistot.
V současném oběhu jsou mince v hodnotách 5, 10, 20 a
50 centimů a 1, 2 a 5 franků. Jejich vzhled zůstává po
desetiletí téměř beze změny a vyznačuje se jednoduchostí, precizním zpracováním
a tradiční symbolikou. Například na rubu dvoufrankové mince se objevuje ženská
alegorie Helvetie, zosobnění Švýcarska. Bankovky jsou vydávány
v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 1000 CHF a od roku 2016 je v
oběhu devátá série, která představuje moderní design
inspirovaný různými aspekty Švýcarska – jako je čas, světlo, příroda, jazyk,
věda a humanitní hodnoty. Každá bankovka má propracovaný systém ochranných
prvků, od holografických linií po mikrotext, a je tištěna na vysoce kvalitním
papíře s polymerovým povrchem. Vyobrazení všech platných bankovek a jejich
bezpečnostních prvků jsou dostupná na oficiálním webu Švýcarské národní banky.
Polský zlotý – měna středoevropské tradice a moderní stability
Polský zlotý, oficiálně złoty polski (PLN), je zákonným
platidlem Polské republiky (Rzeczpospolita Polska). Český název
zní polský zlotý, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je
PLN a symbol měny je zł. Název pochází z
polského slova „złoto“, tedy „zlato“, a odkazuje na historický význam zlata v
evropském obchodu. Jedna základní jednotka se dělí na 100 groszy (gr).
Emisní a měnovou autoritou je Narodowy Bank Polski (NBP) –
Polská národní banka, která zajišťuje vydávání hotovosti,
měnovou politiku a stabilitu finančního systému země. Zlotý je oficiálním
platidlem výhradně v Polsku, které je členem Evropské unie, avšak dosud
nepřijalo euro, a měna tak zůstává symbolem polské ekonomické suverenity.
V současném oběhu se používají mince v nominálních hodnotách
1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł. Menší
mince jsou z oceli s měděným či mosazným pokovením, vyšší nominály (1–5 zł) mají
dvoubarevný design. Jejich lícní strana nese státní znak Polska – orla s
korunou, zatímco rubová strana uvádí nominální hodnotu.
Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500
zł. Současná série bankovek, zavedená v roce 1995 a modernizovaná po
roce 2014, byla navržena výtvarníkem Andrzejem Heidrichem. Každá bankovka nese
portrét významného polského panovníka z různých období národní historie –
například knížete Měška I. (10 zł), krále Boleslava Chrabrého (20 zł), Kazimíra
Velikého (50 zł), Vladislava II. Jagella (100 zł), Zikmunda I. Starého (200 zł)
a Jana III. Sobieského (500 zł). Rubové strany zobrazují hrady, insignie a
státní symboly spojené s daným obdobím. Bankovky jsou tištěny na papíře se
speciálními ochrannými prvky – vodoznaky, mikrotextem, iridiscentními proužky a
holografickými motivy – a vyobrazení všech aktuálních emisí je dostupné na
oficiálním webu Narodowy Bank Polski.
0 CHF má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 0 uncí zlata. Při nákupu fyzicky alokovaného zlata počítejte s tzv. premiem. Tj. poplatkem za zpracování a distribuci zlata. Obvykle bývá cca. 3-5 procent dle objemu transakce.
0 CHF má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 0 gramů zlata. Při nákupu fyzicky alokovaného zlata počítejte s tzv. premiem. Tj. poplatkem za zpracování a distribuci zlata. Obvykle bývá cca. 3-5 procent dle objemu transakce.
1 troyská unce zlata (XAU) má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 3446,72 CHF
1 gram ryzího zlata (XAU) má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 110,8 CHF
0 CHF má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 0 uncí stříbra. Při nákupu fyzicky alokovaného stříbra počítejte s tzv. premiem. Tj. poplatkem za zpracování a distribuci stříbra. Obvykle bývá cca. 3-5 procent dle objemu transakce.
0 CHF má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 0 gramů stříbra. Při nákupu fyzicky alokovaného stříbra počítejte s tzv. premiem. Tj. poplatkem za zpracování a distribuci stříbra. Obvykle bývá cca. 3-5 procent dle objemu transakce.
1 troyská unce stříbra (XAG) má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 53,95 CHF
1 gram ryzího stříbra (XAG) má dle aktuálního kurzu na burze hodnotu 1,73 CHF
KURZ chf
Země
Měna
Kód
0 CHF =
Austrálie
Australský dolar
AUD
0 A$
Británie
Britská libra
GBP
0 £
Česká republika
Koruna česká
CZK
0 kč
Čína
Čínský jüan
CNY
0 ¥
Egypt
Egyptská libra
EGP
0 E£
Evropská unie
Euro
EUR
0 €
Indie
Indická rupie
INR
0 ₹
Izrael
Nový izraelský šekel
ILS
0 ₪
Kanada
Kanadský dolar
CAD
0 C$
Maďarsko
Forint
HUF
0 Ft
Polsko
Polský zlotý
PLN
0 zł
Rusko
Ruský rubl
RUB
0 ₽
SAE
Dirham
AED
0 د.
Švédsko
Švédská koruna
SEK
0 kr
Švýcarsko
Švýcarský frank
CHF
0 Fr
Turecko
Turecká lira
TRY
0 ₺
Ukrajina
Ukrajinská hřivna
UAH
0 ₴
USA
Dolar
USD
0 $
Český varhanní festival, který letos slaví 20 let, nabízí stovku koncertů
Praha 26. května (ČTK) - Vzácné varhany v místech, kde tyto nástroje před dekádami let utichly, i desítky tradičních lokalit oživí 20. sezona Českého varhanního festivalu, který se koná od května do konce roku po celé České republice. Pořadatelé naplánovali stovku koncertů, jde podle nich o největší varhanní projekt na světě. ČTK o tom za pořadatele informovala Jana Bryndová.
Na festivalu jde podle ní především o hledání a odkrývání autentického zvuku konkrétních unikátních nástrojů. Přestože patří angažovaní varhaníci mezi špičkové odborníky, nejedná se o přehlídku varhanních virtuosů.
Festival s rozsahem přes sto plánovaných koncertů zahájili pořadatelé 16. května v kostele sv. Petra a Pavla v Březně. Nejbližší koncert se bude konat 29. května v kostele sv. Apolináře v Modlanech, kde zazpívá sopranistka Gabriela Eibenová a na varhany zahraje Adam Viktora. Seznam dalších festivalových zastávek je na webových stránkách https://www.ceskevarhany.cz/koncerty.
"Před 20 lety byla mou vizí snaha vrátit varhanám část jejich společenské prestiže a ukázat, že se mohou opět stát živou součástí naší kultury. Začínali jsme skromně, s pár koncerty ročně. Dnes Český varhanní festival nabízí v rámci jednoho ročníku setkání s takovým množstvím historických nástrojů, které v mezinárodním srovnání nemá obdobu," uvedl zakladatel a ředitel festivalu, varhaník Viktora.
Zatímco prestižní evropské festivaly v Haarlemu, Norimberku či Paříži jsou spojené s konkrétními varhany či místem, Český varhanní festival funguje jako akce s celoplošným dosahem. Páteř festivalu tvoří historicky cenné nástroje v místech jako renesanční varhany v kostele Nejsvětější Trojice ve Smečně na Kladensku, které pocházejí z roku 1587 a jsou považovány za nejstarší funkční nástroj svého druhu ve střední Evropě. Dalšími místy konání festivalu bude také barokně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech přestavěný Janem Blažejem Santinim Aichelem nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné, kde se nachází největší dochované barokní varhany domácí provenience v Česku.
Český varhanní festival nabízí návštěvníkům nejen poslech z kostelních lavic. Po mnohých koncertech jsou posluchači zváni k exkurzím přímo k nástroji, kde mohou zblízka vidět jeho mechanismus. Tento edukační rozměr doplňuje i spolupráce s Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře, kde se při festivalu koná výstava varhan, workshopy výroby varhanních píšťal a neformální koncerty s odborným výkladem.
Hlavním posláním projektu je propagace a záchrana historických varhan jakožto ohrožené evropské kulturní hodnoty. V řadě lokalit se stal festival přímým iniciátorem veřejných sbírek a projektů vedoucích k opravám či celkovému restaurování vzácných nástrojů. "Varhany, na které se nehraje, chátrají. Pokud nástroji dopřejeme příležitost alespoň jednou ročně zaznít, výrazně tím zvyšujeme jeho šanci na přežití," řekl Viktora.
jir ptd
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
Vážení zákazníci, tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a
nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...
