512 CHF to TRY

Jedna z německých spolkových zemí nechce přijímat do státní služby členy AfD

Berlín 10. července (zpravodaj ČTK) - Německá spolková země Porýní-Falc rozhodla, že nebude do státní služby přijímat členy Alternativy pro Německo (AfD). V květnu německá civilní kontrarozvědka označila stranu za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD rozhodnutí napadla u soudu. Podle časopisu Der Spiegel podobné opatření jako Porýní-Falc chystají i další německé spolkové země. Dotklo by se například učitelů, policistů či soudců. Porýní-Falc leží na západě Německa a má zhruba čtyři miliony obyvatel. Hlavním městem je Mohuč. Spolkové zemi vládne koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Nyní spolková země rozhodla, že nebude do státní služby přijímat členy AfD. Celoněmecký Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní kontrarozvědky, v květnu stranu označil za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD to odmítá a obrátila se kvůli tomu na soud. BfV pak uvedl, že do vynesení verdiktu nebude AfD za prokazatelně pravicově extremistickou označovat. Při podobném procesu v minulosti daly ale soudy nakonec BfV za pravdu. Podle zemského ministra vnitra Michaela Eblinga z SPD budou už při přijímacím řízení do státní služby v Porýní-Falci muset všichni uchazeči prohlásit, že jsou věrni ústavě a nejsou členy žádné extremistické organizace ani jimi v posledních pěti letech nebyli. Vycházet přitom chce spolková země ze seznamu extremistických skupin a organizací. "Na tomto seznamu bude i AfD," uvedl dnes ministr. Před časem řekl, že AfD už nemá žádné umírněné křídlo a stále více se radikalizuje. AfD obvinila Eblinga, že se uchyluje k protidemokratickým prostředkům. Podle časopisu Der Spiegel chystají podobné opatření jako Porýní-Falc také dvě velké jihoněmecké spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko, které mají dohromady 24,5 milionu obyvatel. V únorových celoněmeckých parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu. V průzkumech z posledních týdnů dosahuje 22 až 24 procent. Od květnového nálezu úřadu na ochranu ústavy se v Německu debatuje o zákazu AfD. Shoda na něm ale nepanuje ani ve vládní koalici konzervativní unie CDU/CSU a SPD. Zatímco sociální demokraté se na červnovém sjezdu vyjádřili pro zahájení procesu vedoucímu k zákazu, konzervativci kancléře Friedricha Merze jsou skeptičtí a tvrdí, že by se s AfD mělo bojovat politickými prostředky. Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých spolkových zemí. Rozhoduje o ní Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje "agresivně bojovným" způsobem proti ústavě. V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany, obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Loni v lednu ale NPD, která mezitím změnila název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně vzhledem ke slabým volebním výsledkům už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala. Jaromír Mrhal zpt