50 EGP to AED

Itálie a Kanada odsoudily izraelského ministra, urážel aktivisty z flotily

Řím/Tel Aviv/Ottawa 20. května (ČTK) - Izraelská armáda převezla do přístavu Ašdod aktivisty z humanitární flotily, kterou tento týden zastavila v mezinárodních vodách, když směřovala do palestinského Pásma Gazy s humanitární pomocí. Italská vláda dnes podle agentury ANSA uvedla, že si předvolá velvyslance Izraele kvůli chování izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, který podle ní dnes v přístavu Ašdod zadržené aktivisty ponižoval. Obdobný krok později oznámila také kanadská diplomacie. Ben Gvir dnes na sociální síti X zveřejnil video, na němž v přístavu Ašdod prochází kolem zadržených aktivistů. A zatímco oni klečeli na zemi se spoutanýma rukama, krajně pravicový ministr kolem nich s úsměvem mával izraelskou vlajkou. "Takhle vítáme podporovatele terorismu. Vítejte v Izraeli," napsal k videu Ben Gvir. Na záznamu je také vidět, jak maskovaní policisté sráží jednu aktivistku na kolena. Italská premiérka Giorgia Meloniová a ministr zahraničí Antonio Tajani označili Ben Gvirovo chování za naprosto nepřijatelné a požadují za to omluvu. Kvůli tomu bude předvolán izraelský velvyslanec v Itálii. Kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová dnes oznámila, že Kanada kvůli Ben Gvirovu chování rovněž předvolá izraelského velvyslance. "Co jsme viděli, včetně videa sdíleného Itamarem Ben Gvirem, je hluboce znepokojující a zcela nepřijatelné," uvedla s tím, že jde o humánní přístup k civilistům a že Kanada věc bere velmi vážně. V úterý večer izraelská diplomacie oznámila, že zastavila všechna plavidla humanitární flotily a zadržela na 430 lidí. "Všech 430 aktivistů bylo přesunuto na izraelské lodě a míří do Izraele, kde se budou moci setkat s konzulárními úředníky svých zemí," uvedlo v úterý večer podle agentury AFP izraelské ministerstvo zahraničí. To už v pondělí varovalo, že nedovolí nikomu, aby porušil izraelskou námořní blokádu Pásma Gazy. Tu Izrael dlouhodobě zdůvodňuje snahou zabránit dovozu zbraní tamním ozbrojeným skupinám. První část plavidel flotily 54 lodí s aktivisty ze čtyř desítek zemí, která vyplula minulý týden z tureckého přístavu Marmaris, zadržela izraelská armáda už v pondělí. Zbytek pak v úterý. Jejich zadržení kritizovala řada zemí, včetně Turecka, Španělska, Jordánska, Brazílie či Indonésie. Mezi zadrženými je i sestra irské prezidentky Catherine Connollyové Margaret. Italská diplomacie dnes vyzvala izraelské úřady, aby se zadrženými italskými občany jednaly "důstojně" a zajistily jim plnou ochranu v souladu s mezinárodním právem. Také izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Adalah kritizovala izraelské úřady za zadržení aktivistů z humanitární flotily. "Zadržení civilních plavidel armádou v mezinárodních vodách, nucený přesun zahraničních občanů na izraelské území proti jejich vůli a odpírání bezpečného průjezdu s humanitární pomocí představují závažné porušení mezinárodního práva," uvedla organizace Adalah. Izraelská armáda překazila už několik podobných akcí, při nichž se aktivisté snažili proplout s humanitární pomocí do Gazy. Naposledy 30. dubna zatkla na několika desítkách lodí u řeckého ostrova Kréta na 175 aktivistů z různých zemí, které následně vyhostila, poslední dva až 10. května. Na Pásmo Gazy uvalil Izrael blokádu už v roce 2007, kdy se tam násilím ujalo vlády palestinské hnutí Hamás, považované Izraelem, EU i Spojenými státy za teroristické. Izrael tvrdí, že se tak snaží zabránit tomu, aby se k Hamásu a dalším palestinským ozbrojeným skupinám dostaly zbraně. Lidskoprávní organizace ale dlouhodobě blokádu kritizují a označují ji za kolektivní trest pro obyvatele Pásma Gazy. Tamní humanitární krizi ještě zhoršila válka, kterou začal Hamás v říjnu 2023 útokem na Izrael. Během dvouletých bojů čelila izraelská vláda kritice, že nepovoluje vstup dostatečného množství humanitární pomoci na toto palestinské území. ngl nob nim