50 EGP to AUD
50 egp na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/EGP = 1:217868,873
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/EGP = 1:3481,225
Přesný převod egp hodnot 50 - 62 na aud
| egp | aud | egp | aud | |
|---|---|---|---|---|
| 50 egp | 1,37 | 63 | 1,72 | |
| 51 egp | 1,39 | 64 | 1,75 | |
| 52 egp | 1,42 | 65 | 1,78 | |
| 53 egp | 1,45 | 66 | 1,8 | |
| 54 egp | 1,47 | 67 | 1,83 | |
| 55 egp | 1,5 | 68 | 1,86 | |
| 56 egp | 1,53 | 69 | 1,88 | |
| 57 egp | 1,56 | 70 | 1,91 | |
| 58 egp | 1,58 | 71 | 1,94 | |
| 59 egp | 1,61 | 72 | 1,97 | |
| 60 egp | 1,64 | 73 | 1,99 | |
| 61 egp | 1,67 | 74 | 2,02 | |
| 62 egp | 1,69 | 75 | 2,05 |
EGP - Egyptian Pound
AUD - Australian Dollar
Australský dolar – měna s pevnou hodnotou a inovativní tradicí
Australský dolar (anglicky Australian dollar, zkráceně dollar) je oficiální měnou Austrálie a jejích zámořských území, mezi něž patří například Christmas Island, Cocos (Keeling) Islands a Norfolk Island, a zároveň se používá i v některých tichomořských státech, jako jsou Kiribati, Nauru a Tuvalu. Český název zní australský dolar, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je AUD a symbol měny je $ (často upřesňovaný jako A$, aby se odlišil od jiných dolarových měn). Základní jednotka se dělí na 100 centů. Emisní autoritou a správou oběhu bankovek a mincí je Reserve Bank of Australia (RBA), centrální banka země, která sídlí v Sydney a zajišťuje nejen vydávání hotovosti, ale i stabilitu měny a měnovou politiku. Mince vydává Royal Australian Mint v Canbeře.
Australské mince mají nominální hodnoty 5, 10, 20 a 50 centů, dále 1 a 2 dolary. Všechny jsou vyrobeny z kovových slitin, přičemž motivy na mincích zobrazují různé symboly australské přírody, fauny a národní identity. Na líci všech mincí je tradičně vyobrazena podobizna panovníka Spojeného království – po úmrtí královny Alžběty II. se postupně zavádí portrét krále Karla III., který se na australských mincích objevil poprvé v roce 2024. Bankovky existují v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů a jsou známé tím, že Austrálie byla první zemí na světě, která v roce 1988 zavedla bankovky vyrobené z polymeru. Tato inovace výrazně zvýšila životnost oběživa a odolnost proti padělání. Současná série, označovaná jako „Next Generation Banknotes“, byla postupně uváděna do oběhu od roku 2016 a každá bankovka kombinuje průhledné prvky, mikrotext, holografické motivy a reliéfní tisk. Vyobrazení jednotlivých bankovek i jejich ochranné prvky jsou přehledně uvedeny na oficiálním webu Reserve Bank of Australia.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Reserve Bank of Australia – Banknotes- Reserve Bank of Australia – Current Australian Banknotes
- Wikipedia – Australian dollar
KURZ EGP/AUD
1:0,027
Egyptian Pound x Australian Dollar
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
iDNES.cz: Čtyři moravští aktivisté natřeli v Brně ruce sochy E. Beneše načerveno
Brno 20. května (ČTK) - Čtyři moravští aktivisté dnes odpoledne natřeli červenou barvou ruce sochy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše před právnickou fakultou Masarykovy univerzity. A pověsili na něj ceduli s nápisem "Český nácek, škůdce Moravy", uvedl web iDNES.cz. Jedním z aktivistů je člen Moravského zemského hnutí Tomáš Kočko. Předseda hnutí Pavel Trčala ČTK řekl, že o této akci nic nevěděl a nejde o iniciativu hnutí, nýbrž jednotlivců. Mluvčí policie Pavel Šváb ČTK řekl, že policie o incidentu zatím nic neví. V prohlášení, které poskytl ČTK, Kočko později uvedl, že aktivisté žádají odstranění sochy. Podle nich nemá Beneš s Masarykovou univerzitou ani Brnem nic společného. Akce souvisí s plánovaným sjezdem sudetoněmeckého krajanského sdružení, které se uskuteční v závěru tohoto týdne v Brně, poprvé mimo Německo. Rudá barva na Benešových rukou podle aktivistů symbolizuje nejen mrtvé při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, ale také oběti politických kroků prezidenta, konkrétně jeho "paktování s českými i sovětskými komunisty", uvedl iDNES.cz. "Na rukou Beneše ulpěla krev 23.000 československých občanů, kteří byli násilně odvlečeni do sovětských gulagů. Beneš se jich nezastal. Další českoslovenští občané byli vylikvidováni do německojazyčných zemí," řekl serveru Kočko, který se označil za mluvčího "nezávislé skupiny moravských aktivistů". "Byl to právník, který přihlížel bezpráví. V každé zlomové politické situaci se rozhodl špatně," míní. Podle Trčaly Kočko v poslední době iniciuje akce, se kterými se neztotožňují ani někteří další členové Moravského zemského hnutí. "Ale jsme hnutí demokratické," řekl Trčala, který souzní s tím názorem, že je potřeba, aby o Moravě politici v Praze věděli. Kočko vytýká Benešovi i dekrety, které podle něj zničily život spousty lidí a zmínil i jeho výrok, že německý problém je třeba vylikvidovat, což podle něj připomíná tzv. konečné řešení židovské otázky, píše iDNES.cz. Aktivisté se podle webu vymezili také proti usnesení Sněmovny, které odsoudilo konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. "Jde o sousedské setkání, je to zbytečná hysterie," uvedl Kočko. Beneš je podle historiků komplikovanou historickou osobností, kterou nelze nahlížet jednostranně. Nezpochybnitelná byla jeho role při vzniku československého státu po první světové válce. Snažil se o širší evropskou spolupráci, kterou však v meziválečné době znemožnily nacionalistické režimy. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Po válce dosáhl obnovení ČSR a svou autoritou přispěl k obnově demokratického zřízení. V únoru 1948 však podlehl nátlaku komunistů, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu Klementa Gottwalda. V květnu 1948 odmítl podepsat Ústavu 9. května a 7. června téhož roku abdikoval. Krátce nato zemřel. S jeho jménem jsou spjaty tzv. Benešovy dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu a poté i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění. Dekrety také právně zakotvily rozhodnutí Postupimské konference z května až června 1945 o odsunu Němců z Československa. mei hj
KURZ egp
| Země | Měna | Kód | 50 EGP = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 1,37 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 0,72 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 20,08 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 6,51 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 50 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 0,83 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 91,5 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 2,83 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 1,34 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 293,5 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 3,53 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 69,5 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 3,53 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 9,08 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 0,77 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 44,49 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 43,08 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 0,96 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 50 EGP = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 38,8 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 7,25 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 15,05 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 5,72 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 6,31 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 0,76 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 1862,25 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 0,56 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 3,32 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 0,68 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 38,8 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 0,41 |
| Německo | Německá marka | DEM | 1,88 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 2,12 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 28,97 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 230,48 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 160,03 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 192,82 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 13,23 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 327,72 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
iDNES.cz: Čtyři moravští aktivisté natřeli v Brně ruce sochy E. Beneše načerveno
Brno 20. května (ČTK) - Čtyři moravští aktivisté dnes odpoledne natřeli červenou barvou ruce sochy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše před právnickou fakultou Masarykovy univerzity. A pověsili na něj ceduli s nápisem "Český nácek, škůdce Moravy", uvedl web iDNES.cz. Jedním z aktivistů je člen Moravského zemského hnutí Tomáš Kočko. Předseda hnutí Pavel Trčala ČTK řekl, že o této akci nic nevěděl a nejde o iniciativu hnutí, nýbrž jednotlivců. Mluvčí policie Pavel Šváb ČTK řekl, že policie o incidentu zatím nic neví. V prohlášení, které poskytl ČTK, Kočko později uvedl, že aktivisté žádají odstranění sochy. Podle nich nemá Beneš s Masarykovou univerzitou ani Brnem nic společného. Akce souvisí s plánovaným sjezdem sudetoněmeckého krajanského sdružení, které se uskuteční v závěru tohoto týdne v Brně, poprvé mimo Německo. Rudá barva na Benešových rukou podle aktivistů symbolizuje nejen mrtvé při odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, ale také oběti politických kroků prezidenta, konkrétně jeho "paktování s českými i sovětskými komunisty", uvedl iDNES.cz. "Na rukou Beneše ulpěla krev 23.000 československých občanů, kteří byli násilně odvlečeni do sovětských gulagů. Beneš se jich nezastal. Další českoslovenští občané byli vylikvidováni do německojazyčných zemí," řekl serveru Kočko, který se označil za mluvčího "nezávislé skupiny moravských aktivistů". "Byl to právník, který přihlížel bezpráví. V každé zlomové politické situaci se rozhodl špatně," míní. Podle Trčaly Kočko v poslední době iniciuje akce, se kterými se neztotožňují ani někteří další členové Moravského zemského hnutí. "Ale jsme hnutí demokratické," řekl Trčala, který souzní s tím názorem, že je potřeba, aby o Moravě politici v Praze věděli. Kočko vytýká Benešovi i dekrety, které podle něj zničily život spousty lidí a zmínil i jeho výrok, že německý problém je třeba vylikvidovat, což podle něj připomíná tzv. konečné řešení židovské otázky, píše iDNES.cz. Aktivisté se podle webu vymezili také proti usnesení Sněmovny, které odsoudilo konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. "Jde o sousedské setkání, je to zbytečná hysterie," uvedl Kočko. Beneš je podle historiků komplikovanou historickou osobností, kterou nelze nahlížet jednostranně. Nezpochybnitelná byla jeho role při vzniku československého státu po první světové válce. Snažil se o širší evropskou spolupráci, kterou však v meziválečné době znemožnily nacionalistické režimy. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Po válce dosáhl obnovení ČSR a svou autoritou přispěl k obnově demokratického zřízení. V únoru 1948 však podlehl nátlaku komunistů, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu Klementa Gottwalda. V květnu 1948 odmítl podepsat Ústavu 9. května a 7. června téhož roku abdikoval. Krátce nato zemřel. S jeho jménem jsou spjaty tzv. Benešovy dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu a poté i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění. Dekrety také právně zakotvily rozhodnutí Postupimské konference z května až června 1945 o odsunu Němců z Československa. mei hj