Počet stomilionářů vzrostl za deset let o 54 procent, nejvíce v Číně a v USA
Londýn 17. září (ČTK) - Klub superbohatých lidí ve světě se za posledních deset let citelně rozrostl. Hlavní podíl má na tom Čína a pak Spojené státy, vyplývá ze zprávy společností New World Wealth a Henley Partners. Celkový počet lidí, kteří mají investovatelný majetek nejméně za 100 milionů USD (2,26 miliardy Kč), označovaných jako stomilionáři, za deset let vzrostl celosvětově o 54 procent na 29.350.
"Amerika a Čína zažívají něco, co lze označit za boom stomilionářů, a výrazně překonávají evropské protějšky," řekl generální ředitel Henley Partners Juerg Steffen.
Nejvýraznější růst zaznamenala Čína, kde počet stomilionářů za posledních deset let stoupl o 108 procent. Ve Spojených státech se počet těchto mimořádně bohatých lidí zvýšil o 81 procent.
V Číně byl z velké části růst způsoben příchodem podnikatelů v technologiích a v průmyslu. V současné době v zemi žije 2350 stomilionářů. Čínská ekonomika však v posledních letech stagnuje, brzdí jí problémy v realitním sektoru, přetrvávající vysoká nezaměstnanost a slabá domácí spotřeba. Nejvíce stomilionářů se objevilo v letech 2013 až 2020, od roku 2020 jejich počet vzrostl jen o deset procent, řekl serveru zpravodajské televize CNBC analytik New World Wealth Andrew Amoils. Od současnosti do roku 2040 však Amoils v Číně nadále očekává vysoký růst počtu stomilionářů, a to o 80 až 100 procent.
Nicméně počty těchto mimořádně bohatých lidí ve Spojených státech a v Číně by do roku 2040 měly růst rychleji, než bude činit světový průměr. Ten by se měl pohybovat kolem 75 procent. Řada měst v Asii a na Blízkém východě by mohla zažít růst počtu mimořádně bohatých lidí o 150 procent. Jsou mezi nimi Tchaj-pej, Dubaj, Abú Zabí či Béngalúru. Naopak v zavedenějších centrech, jako je Curych, Chicago, Moskva a Madrid, se očekává růst počtu superbohatých o méně než 50 procent.
Slabý růst v Evropě je způsoben pomalou expanzí na důležitých trzích, jako je Německo, Francie a Británie, dodal Steffen. Zatímco větší rozvinuté evropské země zaostávají, menší země jako Monako, Malta a Černá Hora nebo Polsko zaznamenaly růst počtu stomilionářů o 75 procent a více.
Investovatelný majetek zahrnuje prostředky jako peníze v hotovosti, akcie, dluhopisy, fondy a další finanční majetek, jenž není vázán ve fyzických aktivech, jejichž okamžité použití by bylo komplikovanější. Typickým příkladem jsou nemovitosti. Investovatelný majetek nezahrnuje aktiva, jako jsou nemovitosti pro osobní využití, sběratelské předměty či osobní majetek, ale také třeba podnikání, jehož převod na likvidní prostředky by vyžadoval větší čas a úsilí.
irl spr
Analýza: Obchod mezi Británií a EU za poslední tři roky klesl víc než o čtvrtinu
Londýn/Brusel 17. září (ČTK) - Obchodní výměna mezi Británií a Evropskou unií po brexitu klesla. V letech 2021 až 2023 se hodnota britského vývozu zboží do unie snížila o 27 procent, hodnota dovozu pak o 32 procent. Snižuje se pestrost vyměňovaného zboží. Na vině jsou významné obchodní překážky, jejichž negativní dopad se s časem stupňuje. EU ale pro Británii zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem, uvádí analýza Astonské univerzity v Birminghamu.
"Bez urychlených politických opatření se ekonomická pozice Spojeného království a jeho postavení na světovém trhu bude nadále zhoršovat," uvedl hlavní autor studie profesor Jun Du.
Do zemí sedmadvacítky směřovalo o 1645 druhů britských výrobků méně. Studie nezohledňuje sektor služeb, který si po brexitu vedl lépe, než se očekávalo. Zvýšil se také vývoz tabáku, železničního a leteckého zboží.
Británie opustila EU na konci ledna 2020 a od roku 2021 už není členem celní unie a jednotného trhu EU. Dohoda o volném obchodu uzavřená na poslední chvíli vytvořila byrokratické překážky a další obchodní bariéry. EU přesto zůstává největším obchodním partnerem Británie.
Podle studie patří mezi nejvíce zasažená odvětví zemědělství, oděvní průmysl a produkce dřeva a papíru. Největší pokles vývozu zaznamenalo jedlé ovoce a ořechy, jejichž hodnota se snížila téměř o tři čtvrtiny. Naopak mírně vzrostla rozmanitost výrobků v tabákovém zboží, výrobě kolejových vozidel a v leteckém průmyslu.
"Negativní dopad obchodní dohody se v průběhu času prohlubuje, přičemž v roce 2023 se obchod projeví prudším poklesem než v předchozích letech,“ uvádí analýza. Zejména menší britští vývozci na obchod s EU rezignovali. Autoři studie navrhují, aby se politici pokusili o změny. Ty by podle nich měly zahrnovat reorganizaci dodavatelských řetězců a podporu podniků ve snaze přizpůsobit se obchodním překážkám.
Nová sociálnědemokratická vláda v Londýně chce zlepšit vztahy s EU. Premiér Keir Starmer je však striktně proti opětovnému vstupu do celní unie nebo zapojení do jednotného trhu, ačkoli se o tom před volbami diskutovalo. V lednu byla podle týdeníku Der Spiegel zveřejněna studie, podle níž brexit jen v roce 2023 stál britskou ekonomiku přibližně 140 miliard liber (4,2 bilionu Kč).
vjn spr
