Německá ekonomika letos vykáže nulový růst, odhaduje institut Ifo
Berlín 5. září (ČTK) - Německé ekonomice se daří hůře než ostatním a letos vykáže nulový růst. V aktualizované prognóze to dnes uvedl německý hospodářský institut Ifo. Zhoršil tak svůj červnový odhad, který počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Institut také snížil odhad růstu pro příští rok na 0,9 procenta z dříve uváděných 1,5 procenta. Podle hlavního prognostika Ifo Tima Wollmershäusera se německá ekonomika potýká se strukturálními problémy a s nedostatkem investic.
"Německá ekonomika se zasekla a potácí se v útlumu, zatímco ostatní země pociťují vzestup," uvádí Wollmershäuser. "Máme strukturální krizi. Investuje se příliš málo, zejména v průmyslu, a produktivita již léta stagnuje. Máme také hospodářskou krizi. Situace kolem objednávek je špatná a přírůstky kupní síly nevedou ke zvýšené spotřebě, ale k vyšším úsporám, protože lidé se potýkají s nejistotou," dodal.
Zábleskem naděje může být dnešní zpráva německých statistiků o nečekaném růstu průmyslových objednávek. Jejich objem se v červenci oproti červnu zvýšil o 2,9 procenta. Analytici přitom odhadovali, že o 1,5 procenta klesne. Statistici také upravili směrem nahoru červnový údaj, v tomto měsíci se objem objednávek nakonec zvýšil o 4,6 procenta namísto dříve uváděných 3,9 procenta. Analytici ale mají číslo za zkreslené velkými objednávkami. Podle hlavního ekonoma banky LBBW Jense-Olivera Niklasche je druhý růst objemu objednávek po sobě "pravděpodobně jen osamoceným ostrovem v moři slabých údajů".
Ifo uvádí, že míra úspor nyní činí 11,3 procenta, což je výrazně více než desetiletý průměr před koronavirovou krizí. Příznivě se ale podle institutu budou vyvíjet ceny. Míra inflace bude nadále klesat z loňských průměrných 5,9 procenta na letošních 2,2 procenta. Míra nezaměstnanosti se však zvýší z loňských 5,7 procenta na šest procent.
Negativní dopad na ekonomiku bude mít v letošním roce podle Ifo stavebnictví a průmysl. Jejich produkce by se měla snížit o 3,1 procenta respektive o dvě procenta.
"Dekarbonizace, digitalizace, demografické změny, pandemie koronaviru, šok z cen energií a měnící se role Číny v globální ekonomice vyvíjejí tlak na zavedené obchodní modely a nutí podniky přizpůsobovat své výrobní struktury," říká Wollmershäuser. V důsledku toho podle něj dochází k propadu investic, zejména v průmyslu, který v Německu tvoří podstatně vyšší podíl hospodářské produkce než jinde. "A populace stárne rychleji, pracuje stále méně lidí. Přesuny z průmyslu do sektoru služeb do značné míry vysvětlují stagnaci produktivity v posledních letech," dodává analytik.
Hůře než Ifo hodnotí výhled německé ekonomiky Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Podle jeho ve středu zveřejněného výhledu bude ekonomika v letošním roce pokračovat v poklesu a její výkon se sníží o 0,1 procenta. V letním výhledu přitom IfW ještě předpokládal, že německá ekonomika letos vykáže růst o 0,2 procenta. V loňském roce klesla o 0,3 procenta.
vjn mtw
Průzkum: Lidé už netrvají na bydlení ve vlastním, chce to už jen necelá polovina
Praha 5. září (ČTK) - Lidé už netrvají na bydlení ve vlastním. Zatímco v roce 2019 uváděly téměř tři čtvrtiny Čechů, že je rozhodně výhodnější bydlet ve svém, po pěti letech má takto jednoznačný postoj 43 procent lidí. Nejnižší podpora vlastního bydlení je mezi mladšími ročníky. Vyplývá to ze srpnového průzkumu agentury MindBridge Consulting mezi tisícovkou respondentů, který dnes novinářům představila skupina Partners.
Naopak vzrostla četnost hodnocení nájmu jako dlouhodobě výhodnějšího způsobu bydlení. Před pěti lety ho podporovala jen tři procenta dotázaných, nyní je jich téměř 12 procent.
Z těch, kteří ještě nemají vyřešené vlastní bydlení, si na bydlení aktuálně spoří a zhodnocuje své peníze 56 procent dotázaných. Nejčastěji v 59 procentech případů využívají spořicí účet nebo termínované vklady. Stavební spoření volí 39 procent a penzijní připojištění 16 procent lidí.
"K dlouhodobému zhodnocování peněz, které mají sloužit k pořízení vlastního bydlení, je dnes ideální investice do kvalitních akciových fondů, které dokážou v dlouhodobém horizontu porazit inflaci," uvedl finanční poradce Partners Ondřej Hatlapatka.
Zároveň stouply náklady, které bydlení lidem z jejich příjmu ukrojí. Nejčastěji uváděným podílem výdajů za bydlení na příjmu domácnosti je rozmezí dvacet až třicet procent. Třetina respondentů uvádí výdaje za bydlení do pětiny celkových příjmů. Před pěti lety tento podíl z příjmů uvádělo 40 procent. "Platí finanční pravidlo, že pokud náklady na bydlení nepřekročí 30 procent příjmu, lze rozpočet jednotlivce či rodiny považovat za zdravý," podotkl Hatlapatka.
Naopak desetina respondentů vydává za bydlení více než polovinu příjmů domácnosti. Jde zejména o lidi se základním vzděláním, rozvedené, lidi s nejnižšími osobními příjmy, respektive nejnižšími příjmy domácnosti, osoby v domácnosti a nepracující důchodce.
Respondenti ve věku nad 43 let se ve svém dlouhodobém hodnocení v 78 procentech přiklánějí k tomu, že dnes je situace v dostupnosti vlastního bydlení horší, než byla v 90. letech minulého století. Více než polovina dotázaných se domnívá, že za pět let budou možnosti vlastního bydlení ještě horší než dnes. Názor, že vlastní bydlení je pro mladé utopií, za posledních pět let zesílil, podobně jako názor, že "vlastní bydlení je natolik finančně náročné, že jde o závazek na celý život, který snad ani nestojí za to". Ve zlepšení situace věří jen sedm procent Čechů.
Za hlavní instituci zodpovědnou za řešení situace v oblasti bydlení považují respondenti v 54 procentech vládu, v 16 procentech města a obce. Stejně jako před pěti lety je zhruba 30 procent těch, kteří se domnívají, že si bydlení musí vyřešit každý sám.
Hypotéku si v dalších dvou letech chce vzít 18 procent respondentů. Téměř rozhodnuto je šest procent lidí, což představuje zhruba 390.000 Čechů. K nim se přidává dalších 12 procent, kteří čerpání hypotéky v období dvou let vidí jako pravděpodobné. Absolutně je to dalších 780.000 lidí.
fd jzf
