Průzkum: Dvě třetiny Čechů vnímají současnou situaci jako ekonomickou krizi
Praha 4. září (ČTK) - I přes stabilizaci české ekonomiky po období vysoké inflace vnímají dvě třetiny Čechů současnou situaci jako ekonomickou krizi. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Lidé mají největší obavy z rostoucích nákladů na bydlení a vysokých cen energií, přetrvává také strach z inflace.
Zvyšování nákladů na bydlení označilo za hlavní obavu pro osobní finance 18,6 procenta lidí. Dalších 17,2 procenta vidí největší hrozbu v cenách energií, pro 16,2 procenta dotázaných to je pokračování vysoké inflace a pro 13,9 procenta nižší reálné mzdy.
"Obecně jsou ze svých financí nejméně nervózní zástupci střední generace a lidé ve věku 54 až 65 let. Mladé do 35 let mnohem více znervózňují rostoucí náklady na bydlení, včetně nákladů na jeho pořízení, a inflace obecně. Naopak vysoké ceny energií způsobují vrásky především střední a nejstarší generaci," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Dopady inflace, která v předchozích dvou letech byla 15,1 a 10,7 procenta a teprve letos se přiblížila k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB), pociťuje 83,4 procenta Čechů. Lidé proto i nadále mění kvůli vyšším cenám své nákupní zvyklosti. Podobně jako před rokem uvedlo 60 procent dotázaných, že se snaží zmenšit svou spotřebu energií a vody. Podobný je podíl těch, kteří šetří na jídle. Třetina lidí omezila své výdaje na volnočasové aktivity, čtvrtina omezuje nebo ruší předplatné streamovacích služeb nebo časopisů.
Průzkum také ukázal, že významná část Čechů v posledním roce změnila způsob s nakládáním se svými úspory s ohledem na snižující se úrokové sazby. "Téměř čtvrtina tak buď už převedla, nebo plánuje převést své peníze na spořicí účet do jiné banky, která nabízí vyšší úrok. Přes deset procent respondentů pak plánuje uložit peníze do jiného investičního produktu," uvedl Jáč.
Průzkum se uskutečnil v polovině srpna na reprezentativním vzorku 1039 respondentů od 18 do 65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím aplikace Ipsos Instant Research.
str rdo
Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.854 Kč, růst byl pod očekáváním trhu
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy tak reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici upozornili, že tempo růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí zvolnilo, růst zůstal za očekáváním trhu. Podle odborníků také rychleji rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům.
V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014. V reálném vyjádření mzdy rostly v obou letošních čtvrtletích, předtím ale devět kvartálů v řadě klesaly. Analytici tak upozorňují, že reálné mzdy jsou nyní na úrovni druhého čtvrtletí 2018, nejvyšší úrovně před pandemií dosáhnou až v příštím roce.
Mzdový vývoj ve druhém čtvrtletí zůstal podle analytiků za očekáváním. Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh předpokládal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka (ČNB) dokonce 4,6 procenta. "Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byly svědky ochlazení mzdové dynamiky," uvedl. V prvním čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky.
"V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla," upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí o 5,8 procenta na 38.529 korun. U mužů byla mediánová mzda 41.540 Kč, zatímco u žen 35.565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.652 a 75.570 korunami.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná. "Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností," uvedl.
Nejvyšší mzdy pobírali ve druhém čtvrtletí zaměstnanci v Praze, kde průměrná mzda vzrostla o 5,5 procenta 56.144 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 48.945 korun, což je o 7,9 procenta víc než před rokem. Jediným regionem, kde byla průměrná mzda pod 40.000 korun hrubého, byl Karlovarský kraj. Průměrná mzda tam ve druhém čtvrtletí byla 39.031 korun, meziročně vzrostla o šest procent.
str mol
