Průměrná mzda v ČR vzrostla na 45.854 Kč, růst byl pod očekáváním trhu
Praha 3. září (ČTK) - Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy tak reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici upozornili, že tempo růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí zvolnilo, růst zůstal za očekáváním trhu. Podle odborníků také rychleji rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům.
V porovnání s druhým čtvrtletím loňského roku stoupla hrubá mzda nominálně o zhruba 2800 korun. Spotřebitelské ceny se za stejnou dobu zvýšily o 2,5 procenta. Bez započtení růstu cen se průměrné platy v Česku zvyšují nepřetržitě od začátku roku 2014. V reálném vyjádření mzdy rostly v obou letošních čtvrtletích, předtím ale devět kvartálů v řadě klesaly. Analytici tak upozorňují, že reálné mzdy jsou nyní na úrovni druhého čtvrtletí 2018, nejvyšší úrovně před pandemií dosáhnou až v příštím roce.
Mzdový vývoj ve druhém čtvrtletí zůstal podle analytiků za očekáváním. Analytik Komerční banky Jaromír Gec připomněl, že finanční trh předpokládal meziroční růst reálných mezd 4,3 procenta, Česká národní banka (ČNB) dokonce 4,6 procenta. "Po silném prvním čtvrtletí, kdy byl mzdový růst patrně ovlivněn některými mimořádnými vlivy, jsme tak celkově ve druhém čtvrtletí byly svědky ochlazení mzdové dynamiky," uvedl. V prvním čtvrtletí se nominální mzda zvýšila o 7,2 procenta, reálná o pět procent.
Také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil na zpomalení tempa růstu mezd proti prvnímu čtvrtletí. Zrychlení dynamiky podle něj v této chvíli není pravděpodobné s ohledem na slabý výkon české ekonomiky.
"V některých odvětvích zaměstnancům mzda reálně nevzrostla," upozornila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová. Nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2023 zaznamenali statistici ve zdravotní a sociální péči, kde mzdy stouply o zhruba 11 procent. O 7,8 procenta si polepšili zaměstnanci v oboru zásobování vodou a činnostech související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Naopak nejméně, o 2,1 procenta, se zvýšila hrubá nominální mzda ve vzdělávání.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí o 5,8 procenta na 38.529 korun. U mužů byla mediánová mzda 41.540 Kč, zatímco u žen 35.565 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20.652 a 75.570 korunami.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že mediánová mzda rostla pomaleji než průměrná. "Podobně tomu bylo i v prvním čtvrtletí, kdy rozdíl v neprospěch mediánu byl ještě výraznější. Výrazněji tak zatím v letošním roce rostou mzdy vysokopříjmové oproti nízkopříjmové části zaměstnanců, což je podle mě také jeden z důvodů, proč nedochází k rychlejšímu oživení spotřeby domácností," uvedl.
Nejvyšší mzdy pobírali ve druhém čtvrtletí zaměstnanci v Praze, kde průměrná mzda vzrostla o 5,5 procenta 56.144 korun. Následoval Středočeský kraj s průměrnou mzdou 48.945 korun, což je o 7,9 procenta víc než před rokem. Jediným regionem, kde byla průměrná mzda pod 40.000 korun hrubého, byl Karlovarský kraj. Průměrná mzda tam ve druhém čtvrtletí byla 39.031 korun, meziročně vzrostla o šest procent.
str mol
Z komodit na trzích letos zdražilo zlato či kakao, zlevnila bavlna a pšenice
Londýn/Praha 3. září (ČTK) - Z komodit na světových trzích v prvních osmi měsících roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu, uhlí a elektřiny. Naopak významně zlevnila železná ruda, bavlna, pšenice nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce srpna klesl o tři procenta.
"Situace na komoditních trzích byla v posledních týdnech stabilní. Po masivním červencovém propadu jsme však v průběhu srpna byli svědky stabilizace," řekl ČTK analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Hlavní příčinou nevýrazného výkonu komoditních trhů zůstává podle něj situace v Číně, kde pokulhává primárně sektor nemovitostí.
Nejvyšší vzestup z komoditního trhu předvádí kakao, upozornil Tyleček. Tato komodita vykazuje růst o 130 procent v tomto roce kvůli nepříznivému počasí v západní Africe, které zdecimovalo tamní úrodu. S vysokým rozdílem následuje pomerančový džus s 55procentním růstem a káva Arabica s 32procentním růstem. Také v těchto případech je hlavním viníkem počasí. Pomeranče decimují nemoci a káva se potýká se suchem v Brazílii a Vietnamu.
S významnými růsty následují drahé kovy. "Cena zlata vzrostla od začátku roku do konce srpna o 21,4 procenta na rekordních 2503 dolarů za troyskou unci. V srpnu se žlutý kov prodával nejdráže v historii," uvedl analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba. Cena stříbra tempem růstu kopírovala zlato, od začátku roku zdražilo o 21,3 procenta. Naopak cena palladia se snížila o téměř 13 procent, platiny o 7,4 procenta.
Ropa má podle Tylečka za sebou v posledních týdnech rozkolísané obchodování. Severomořský Brent se dokonce letos dostal 0,2 procenta do záporných hodnot a obchoduje se pod 80 dolary za barel. Texaský ropný benchmark naopak roste o 2,7 procenta. Trh se bojí plánovaného zvýšení těžby organizace OPEC+. Navíc ropa v září vstupuje do slabé sezony, která se projevuje poklesem poptávky.
Cena ročního kontraktu na uhlí v Rotterdamu přidává čtyři procenta a roční kontrakt na plyn přidává 14 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce roste o šest procent.
Výrazně rozkolísané jsou v tomto roce průmyslové kovy. "Po vysokém květnovém růstu se následujících měsících zřítily na nižší úrovně kvůli nejistým výkonům čínské ekonomiky, v posledních týdnech však dobývají zpět ztracené pozice," upozornil Tyleček. Měď v Londýně roste o 7,9 procenta a hliník přidává 2,4 procenta. Výrazně zlevnila železná ruda, a to o 22 procent, a ocel. Její cena klesla o 27 procent.
Většina zemědělských komodit v tomto roce zlevňuje. Cena sójových bobů ztrácí 24 procent a obchodují se na nejslabších úrovních od roku 2020. Stejná minima platí také pro pšenici s poklesem o 15 procent a kukuřici s propadem o 20 procent. Za zmínku stojí také 14procentní ztráty bavlny. Hlavním důvodem je očekávaná globální nadúroda a vysoké zásoby z posledních let, uzavřel Tyleček.
fd mka
