Účetní dvůr: Chyby ve výdajích z rozpočtu EU se v roce 2022 výrazně zvýšily
Brusel/Lucemburk 5. října (zpravodajka ČTK) - Chyby ve výdajích z rozpočtu Evropské unie se v roce 2022 výrazně zvýšily. Míra chybovosti byla 4,2 procenta, v roce 2021 to přitom byla tři procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), která byla dnes zveřejněna. Jak řekl ČTK člen dvora za Českou republiku Jan Gregor, dvůr během auditu za loňský rok odhalil rovněž 14 případů podezření z podvodu. Zda se některý z případů týká České republiky, bude zveřejněno až později.
"Obdobně jako v posledních třech letech auditoři dospěli k závěru, že míra chyb je významná a má rozsáhlý dopad, a vydali proto o výdajích EU v roce 2022 záporný výrok. Odhadovaná míra chyb nevyjadřuje míru podvodů, neefektivnosti nebo plýtvání; jde o odhadovaný objem prostředků, jejichž použití nebylo v souladu s pravidly EU či vnitrostátními předpisy,“ uvedl účetní dvůr ve své tiskové zprávě.
Chyby se nejčastěji týkaly oblasti koheze, tedy soudržnosti, a rovněž zemědělství či vnitřního trhu; obecně šlo zejména o zadávání veřejných zakázek či vykazování nepřímých nákladů. Auditoři za rok 2022 odhalili 14 případů podezření z podvodu, informace o nich předají Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Při auditu výdajů za předchozí rok 2021 bylo rovněž zjištěno 14 případů podezření z podvodu; OLAF v souvislosti s nimi zahájil dvě vyšetřování a úřad EPPO tři vyšetřování.
Evropský účetní dvůr ve své zprávě hovoří rovněž o rizicích a výzvách pro rozpočet EU. V této souvislosti poznamenává, že útočná válka Ruska proti Ukrajině zvyšuje rizika pro budoucí rozpočty EU. "Expozice rozpočtu EU vůči Ukrajině se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 více než zdvojnásobila (z 6,7 miliardy eur na 15,6 miliardy eur, v přepočtu ze 163,7 miliardy Kč na 381 miliard Kč) a schválení dalších 18 miliard eur (439,7 miliardy Kč) na konci roku 2022 tuto expozici pro budoucí rozpočty výrazně zvýší,“ uvádějí auditoři. Na rozpočet EU má rovněž dopad vysoká inflace, dvůr proto doporučil Evropské komisi, aby se i tímto tématem zabývala.
"EU ukázala, že na celou řadu bezpecedentních krizí je schopna pohotově reagovat bezprecedentními opatřeními. Avšak významný objem dostupných finančních prostředků v takovém prostředí s sebou nese zvýšené rozpočtové riziko. Z našich zjištění vyplývá, že riziko je třeba lépe řídit, neboť díky své práci stále odhalujeme nedostatky, které vedly k výraznému zvýšení výdajů zatížených chybami,“ uvedl předseda Evropského účetního dvora Tony Murphy.
Účetní uzávěrkou EU se bude zabývat Evropský parlament, který přihlíží právě i k výroční zprávě Evropského účetního dvora. Pokud jde o odhalené nesprávnosti, Evropská komise může vymáhat nápravu některých z nich, v jiných případech jde podle Gregora pouze o doporučení.
V roce 2022 činily výdaje z rozpočtu EU celkem 196 miliardy eur (4,8 bilionu Kč). Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda se příjmové a výdajové operace EU uskutečnily v souladu s platnými předpisy. Za tímto účelem prověřují statisticky reprezentativní vzorek operací a posuzují, nakolik jsou výdaje zatíženy chybami. Odhadovanou míru chyb u těchto výdajů porovnávají s prahem ve výši dvě procenta, což je hodnota, nad níž se nesprávné výdaje považují za významné. "Záporný výrok" znamená, že auditoři zjistili rozsáhlé problémy.
Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 pracovníků, z toho přes 30 Čechů, v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU. Jeho cílem je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, jimž EU čelí.
tes
Polská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procentního bodu
Varšava 4. října (ČTK) - Měnový výbor polské centrální banky snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,75 procenta, protože inflace v zemi zpomaluje. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků.
Na počátku minulého měsíce polská centrální banka poprvé po třech letech snížila základní úrok, a to o 0,75 procentního bodu. Předtím hlavní úrokovou sazbu držela beze změny od září 2022, kdy ji zvýšila na 6,75 procenta.
Analytici s dalším snížením úroků počítali, protože meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku podle rychlého odhadu v září zpomalil na 8,2 procenta ze srpnových 10,1 procenta. Inflace se tak poprvé od loňského února dostala pod desetiprocentní hranici.
Inflace se však stále nachází vysoko nad cílovou úrovní centrální banky, která činí 1,5 až 3,5 procenta. To mezi některými analytiky vyvolává obavy, že snížení úroků je politickým krokem, kterým se centrální banka snaží ulehčit mnoha Polákům od dražších úvěrů, aby pomohla konzervativní vládě před parlamentními volbami, které se konají 15. října.
Současná vládnoucí konzervativní polská strana Právo a spravedlnost (PiS) usiluje o třetí funkční období. Agentura AP upozornila, že guvernér centrální banky Adam Glapiński je spojencem této strany a v minulosti podnikal kroky, které jí pomáhaly.
Minulé snížení úroků Glapiński odůvodnil oslabením ekonomiky v Polsku i v zahraničí a očekávaným zpomalováním inflace. Zlotý se minulý měsíc po tomto rozhodnutí propadl vůči euru nejníže od května, v posledních týdnech se ale částečně zotavil. V reakci na dnešní rozhodnutí si zlotý vůči euru připsal téměř jedno procento. Podle analytiků je důvodem skutečnost, že trhy čekaly výraznější pokles úroků.
"Měnový výbor tentokrát nepřekvapil a snížil (základní úrok) o čtvrt procentního bodu. Tento cyklus bude pokračovat: po malých krocích, ne na každém zasedání a s ohledem na riziko finanční stability," uvedli analytici Bank Pekao na sociální síti X. Do konce roku očekávají snížení úroků na 5,5 procenta.
Centrální banky po celém světě převážně zvyšují náklady na úvěry nebo je drží na vysoké úrovni. Cílem je zpomalit vysokou inflaci, kterou způsobilo oživení globální ekonomiky po pandemii nemoci covid-19 a invaze Ruska na Ukrajinu, která zvýšila ceny potravin a energií.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) koncem září opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazby ČNB nezměnila od loňského června. Maďarská centrální banka od loňského září drží základní úrokovou sazbu na 13 procentech.
irl mka
