Polská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procentního bodu
Varšava 4. října (ČTK) - Měnový výbor polské centrální banky snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,75 procenta, protože inflace v zemi zpomaluje. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků.
Na počátku minulého měsíce polská centrální banka poprvé po třech letech snížila základní úrok, a to o 0,75 procentního bodu. Předtím hlavní úrokovou sazbu držela beze změny od září 2022, kdy ji zvýšila na 6,75 procenta.
Analytici s dalším snížením úroků počítali, protože meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku podle rychlého odhadu v září zpomalil na 8,2 procenta ze srpnových 10,1 procenta. Inflace se tak poprvé od loňského února dostala pod desetiprocentní hranici.
Inflace se však stále nachází vysoko nad cílovou úrovní centrální banky, která činí 1,5 až 3,5 procenta. To mezi některými analytiky vyvolává obavy, že snížení úroků je politickým krokem, kterým se centrální banka snaží ulehčit mnoha Polákům od dražších úvěrů, aby pomohla konzervativní vládě před parlamentními volbami, které se konají 15. října.
Současná vládnoucí konzervativní polská strana Právo a spravedlnost (PiS) usiluje o třetí funkční období. Agentura AP upozornila, že guvernér centrální banky Adam Glapiński je spojencem této strany a v minulosti podnikal kroky, které jí pomáhaly.
Minulé snížení úroků Glapiński odůvodnil oslabením ekonomiky v Polsku i v zahraničí a očekávaným zpomalováním inflace. Zlotý se minulý měsíc po tomto rozhodnutí propadl vůči euru nejníže od května, v posledních týdnech se ale částečně zotavil. V reakci na dnešní rozhodnutí si zlotý vůči euru připsal téměř jedno procento. Podle analytiků je důvodem skutečnost, že trhy čekaly výraznější pokles úroků.
"Měnový výbor tentokrát nepřekvapil a snížil (základní úrok) o čtvrt procentního bodu. Tento cyklus bude pokračovat: po malých krocích, ne na každém zasedání a s ohledem na riziko finanční stability," uvedli analytici Bank Pekao na sociální síti X. Do konce roku očekávají snížení úroků na 5,5 procenta.
Centrální banky po celém světě převážně zvyšují náklady na úvěry nebo je drží na vysoké úrovni. Cílem je zpomalit vysokou inflaci, kterou způsobilo oživení globální ekonomiky po pandemii nemoci covid-19 a invaze Ruska na Ukrajinu, která zvýšila ceny potravin a energií.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) koncem září opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazby ČNB nezměnila od loňského června. Maďarská centrální banka od loňského září drží základní úrokovou sazbu na 13 procentech.
irl mka
Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály
Praha 2. října (ČTK) - Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny. Slovenský ministr financí Michal Horváth dává menší vliv centrálních bank do souvislosti s globalizací.
Zamrazilová poukázala na to, že obě země jsou si podobné z hlediska makroekonomické struktury. Jsou vysoce otevřené ekonomiky, pro obě je hlavní partner v zahraničním obchodu Německo, obě mají vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou. "Co je mezi námi zásadně rozdílné, je měna," uvedla.
Tato skutečnost podle Zamrazilové nabízí jedinečnou laboratorní zkušenost toho, jak se budou dvě podobné ekonomiky s obdobnými výchozími podmínkami vyvíjet v rozdílném měnovém prostředí. Viceguvernérka ale upozornila, že i přes výrazně přísnější měnovou politiku v Česku než v eurozóně byl nynější inflační vývoj podobný.
Podle dat Eurostatu byla v srpnu v Česku inflace 10,1 procenta, na Slovensku 9,6 procenta. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, byla v Česku 8,3 procenta, na Slovensku 8,6 procenta.
"Jak je to možné, když naše měnová politika byla o tolik přísnější?" reagovala Zamrazilová. "Je velice dobře možné, že účinnost měnové politiky byla v této epizodě vysoké inflace podstatně slabší, než bychom si jako centrální bankéři přáli," dodala.
Horváth na fóru uvedl, že vlivem globalizace vlády i centrální banky částečně ztrácejí kontrolu nad vývojem ekonomiky. Podle něj tradiční úrokový kanál měnové politiky v globalizovaném světě působí méně, nejednoznačný je také dopad směnného kurzu. "Ekonomiky se v důsledku globalizace staly zranitelnějšími," řekl Horváth.
Česko začalo úrokové sazby zvyšovat ve druhé polovině roku 2021, vrcholu dosáhly v červnu 2022 na sedmi procentech a nyní se debatuje o začátku jejich snižování. Evropská centrální banka začala se zvyšováním úroků později, zatím posledním rozhodnutím byl růst o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta v polovině září. Analytici nicméně předpokládají, že zářijové zvýšení sazeb v eurozóně bylo už poslední.
str rdo
