Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály
Praha 2. října (ČTK) - Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny. Slovenský ministr financí Michal Horváth dává menší vliv centrálních bank do souvislosti s globalizací.
Zamrazilová poukázala na to, že obě země jsou si podobné z hlediska makroekonomické struktury. Jsou vysoce otevřené ekonomiky, pro obě je hlavní partner v zahraničním obchodu Německo, obě mají vysoký podíl firem pod zahraniční kontrolou. "Co je mezi námi zásadně rozdílné, je měna," uvedla.
Tato skutečnost podle Zamrazilové nabízí jedinečnou laboratorní zkušenost toho, jak se budou dvě podobné ekonomiky s obdobnými výchozími podmínkami vyvíjet v rozdílném měnovém prostředí. Viceguvernérka ale upozornila, že i přes výrazně přísnější měnovou politiku v Česku než v eurozóně byl nynější inflační vývoj podobný.
Podle dat Eurostatu byla v srpnu v Česku inflace 10,1 procenta, na Slovensku 9,6 procenta. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, byla v Česku 8,3 procenta, na Slovensku 8,6 procenta.
"Jak je to možné, když naše měnová politika byla o tolik přísnější?" reagovala Zamrazilová. "Je velice dobře možné, že účinnost měnové politiky byla v této epizodě vysoké inflace podstatně slabší, než bychom si jako centrální bankéři přáli," dodala.
Horváth na fóru uvedl, že vlivem globalizace vlády i centrální banky částečně ztrácejí kontrolu nad vývojem ekonomiky. Podle něj tradiční úrokový kanál měnové politiky v globalizovaném světě působí méně, nejednoznačný je také dopad směnného kurzu. "Ekonomiky se v důsledku globalizace staly zranitelnějšími," řekl Horváth.
Česko začalo úrokové sazby zvyšovat ve druhé polovině roku 2021, vrcholu dosáhly v červnu 2022 na sedmi procentech a nyní se debatuje o začátku jejich snižování. Evropská centrální banka začala se zvyšováním úroků později, zatím posledním rozhodnutím byl růst o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta v polovině září. Analytici nicméně předpokládají, že zářijové zvýšení sazeb v eurozóně bylo už poslední.
str rdo
Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu 4,5 pct
Praha 29. září (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích v prvních třech čtvrtletích roku spíše klesaly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražil cukr a v posledních měsících i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu 4,5 procenta.
"Energiím se dlouhé měsíce nedařilo. Přibližně v polovině roku se však situace otočila a nyní táhnou cenový růst. Na něm se výrazně podílí ropa," uvedl Tyleček. Texaský ropný benchmark WTI přidává letos 17 procent. Cena severomořského Brentu (listopadového kontraktu) stoupla o 13 procent. Trojciferná cena ropy tak může být otázkou velmi krátké doby. Napjatou situaci způsobuje omezení těžby Saúdské Arábie a Ruska. Na trhu panuje deficit a situace přispívá ke snižování zásob. Na čerpacích stanicích už ceny benzinu i nafty překonaly letošní maxima.
Naopak relativní klid panuje podle Tylečka u cen plynu a elektřiny. Měsíční kontrakt v Nizozemsku, který je stěžejní pro ceny v Česku, letos klesá o 50 procent. Cena ročního kontraktu, který více odpovídá vývoji cen pro konečné zákazníky, klesá v tomto roce o 47 procent. K příznivému vývoji cen pomáhají v poslední době abnormálně vysoké teploty a vysoký stav zásob plynu v Evropě. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztrácí 29 procent.
Z průmyslových kovů letos vykazuje nejvyšší ztráty nikl. Jeho cena klesá o 37 procent. Nejvíce obchodovaný kov měď zlevnila o 3,4 procenta. O něco vyšší ztráty předvádí hliník, letos klesá o 5,7 procenta.
Ceny nejvíce obchodovaných drahých kovů se letos vydaly opačným směrem. "Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta za troyskou unci. Je však výrazně pod svým maximem ze začátku května," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Horších devět měsíců má za sebou stříbro, jehož cena klesla o 5,6 procenta. Ještě hůře je na tom palladium, které se hojně využívané v automobilovém průmyslu při výrobě katalyzátorů. To, že se automobilkám v některých zemích přestává dařit, dokládá podle Ryby pokles jeho ceny o 29 procent,
Ze zemědělských komodit nejvíce zdražuje cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidává 30 procent. Cena většiny komodit z této skupiny však klesá. Káva Arabica na burze v New Yorku ztrácí 11 procent. Nejvíce zlevnila kukuřice. V Chicagu se její cena snížila o 29 procent. Pokles ceny pšenice už v roce 2023 dosáhl 27 procent. Ceny obilovin pro spotřebitele pozitivně ovlivňuje vysoká úroda a dobré vyhlídky na příští sezonu, uzavřel Tyleček.
fd nob