Slovenská rozpočtová rada upozornila na špatnou kondici státních financí země
Bratislava 8. září (zpravodaj ČTK) - Slovenská rozpočtová rada dnes upozornila na špatnou kondici veřejných financí země, a to kvůli vysokému rozpočtovému deficitu a rostoucímu státnímu dluhu. Rada v probíhající kampani před předčasnými parlamentními volbami vybídla politiky, aby okamžitě přistoupili k ozdravení státních financí. Novinářům to dnes řekl šéf nezávislé rozpočtové rady Ján Tóth.
Předseda nejpopulárnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico pro případ účasti své strany v příští vládě slíbil jen pomalé snižování rozpočtového deficitu.
"Ozdravení veřejných financí by se mělo stát prioritou. Bez udržitelných veřejných financí nebude náš stát schopen plnit své závazky vůči občanům ani odolávat dalším krizím," uvedl Tóth.
Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo po vypuknutí koronavirové nákazy v roce 2020, kdy ekonomika země klesla. Rozpočtové výdaje země tehdy naopak stouply, a to i kvůli kompenzacím dopadů onemocnění covid-19 na firmy, obyvatele a zaměstnance. Letos před volbami zase parlament schválil nové výdaje, které zatíží stát.
Výdaje veřejného sektoru Slovenska podle odhadu rady letos převýší jeho příjmy o 6,8 miliardy eur (zhruba 166 miliard korun), což odpovídá 5,5 procenta výkonu ekonomiky. Evropská komise zase odhadla, že i v příštím roce bude Slovensko patřit v EU k zemím s nejvyšším rozpočtovým deficitem.
Loni podíl dluhu veřejného sektoru na Slovensku opět přesáhl horní hranici, kterou předpokládá slovenský zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Fico, jehož strana má podle většiny sondáží největší šanci vyhrát nadcházející parlamentní volby, dříve slíbil jen pomalé ozdravení státních financí. Počítá se snižováním schodku veřejných financí nanejvýš o půl procenta výkonu ekonomiky ročně. Podle Tótha takováto míra konsolidace, která by v roce 2024 znamenala úspory 650 milionů eur (15,8 miliardy korun), není dostatečná a měla by dosáhnout alespoň zhruba jedné miliardy eur (24,4 miliardy Kč).
Na nepříznivý vývoj státních financí dříve upozornila také nynější úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, která nastoupila do úřadu v polovině května a která slíbila připravit příštímu kabinetu návrhy na ozdravení hospodaření země.
Adrian Bobok mka
Nezaměstnanost v ČR stoupla na 3,6 pct, ekonomická stagnace se v ní neprojevuje
Praha 8. září (ČTK) - Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla od července o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta, zvýšila se druhý měsíc v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,4 procenta. Podle analytiků způsobily meziměsíční růst nezaměstnanosti výhradně sezonní faktory. Hospodářská stagnace, s níž se země potýká, se do trhu práce nepropisuje. Odborníci neočekávají, že by do konce roku nezaměstnanost překročila čtyři procenta.
Počet lidí bez práce proti červenci vzrostl o 1870 na 260.803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281.207, což bylo o 4400 méně než v červenci.
"Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je stále i o sezonní pracovníky, například v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v předchozím měsíci hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují," uvedl Úřad práce ČR. Hlavní vlnu absolventů v evidenci nezaměstnaných očekává úřad v září, kdy postupně končí také sezonní práce.
V září každoročně nastává i oživení pracovního trhu. "V létě pozorujeme dlouhodobě pokles aktivity firem, pokud jde o přijímání nových zaměstnanců. V následujících měsících může nezaměstnanost stagnovat či mírně vzrůst, což ale odpovídá klasické vývojové křivce," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Analytici vidí za srpnovým mírným růstem nezaměstnanosti sezonní vlivy. "Minimální nárůst pravděpodobně způsobuje sezonní vliv - absolventi škol, kteří si ještě užívají poslední prázdniny, a postupný konec sezonních prací. V podstatě neměnící se údaj dokazuje, že stále přetrvává situace, kdy se déletrvající ekonomická stagnace hraničící s recesí nepropisuje na trh práce v té podobě, že by došlo k propouštění. Lidé, zejména ti kvalifikovaní, jsou stále potřeba," uvedl expert PwC na řízení lidských zdrojů Karel Kolář. Podle ředitele společnosti Randstad ČR Martina Jánského se může v nezaměstnanosti projevovat i změna podmínek pro pobyt a práci ukrajinských uprchlíků v Česku.
Podle Úřadu práce získalo v Česku od vypuknutí konfliktu na Ukrajině loni v únoru do konce letošního srpna práci 297.426 občanů Ukrajiny, zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy. Někteří se už ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 113.890 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Ke konci prázdnin měly pracovní úřady v evidenci přes 15.000 Ukrajinců s dočasnou ochranou, z celkového počtu uchazečů o práci tak tvořili 5,3 procenta.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v srpnu nadále v Ústeckém kraji s podílem lidí bez práce 5,4 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj se 4,9 procenta nezaměstnaných. Nejnižší nezaměstnanost byla stejně jako v červenci v Jihočeském kraji s 2,6 procenta. Zlínský kraj a Vysočina shodně vykázaly 2,7 procenta nezaměstnaných.
str ktp
