50 EUR to AUD
50 eur na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/EUR = 1:3624,884
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/EUR = 1:57,92
Přesný převod eur hodnot 50 - 62 na aud
| eur | aud | eur | aud | |
|---|---|---|---|---|
| 50 eur | 82,16 | 63 | 103,52 | |
| 51 eur | 83,8 | 64 | 105,16 | |
| 52 eur | 85,44 | 65 | 106,8 | |
| 53 eur | 87,08 | 66 | 108,44 | |
| 54 eur | 88,73 | 67 | 110,09 | |
| 55 eur | 90,37 | 68 | 111,73 | |
| 56 eur | 92,01 | 69 | 113,37 | |
| 57 eur | 93,66 | 70 | 115,02 | |
| 58 eur | 95,3 | 71 | 116,66 | |
| 59 eur | 96,94 | 72 | 118,3 | |
| 60 eur | 98,59 | 73 | 119,95 | |
| 61 eur | 100,23 | 74 | 121,59 | |
| 62 eur | 101,87 | 75 | 123,23 |
EUR - euro
Euro – měna, která sjednotila Evropu
Euro, oficiálně nazývané euro (v jednotném čísle) a v místním jazyce Evropské unie označované jako euro (anglicky euro, francouzsky euro, německy Euro), je společnou měnou většiny členských států Evropské unie. Český název zní euro a jeho mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je EUR. Symbol měny je €, inspirovaný řeckým písmenem epsilon (Ε) a dvěma rovnoběžnými čarami symbolizujícími stabilitu. Euro je oficiálním platidlem v 19 zemích eurozóny (k roku 2025), včetně Německa, Francie, Itálie, Španělska, Nizozemska, Belgie, Rakouska, Portugalska, Irska, Řecka, Slovinska, Slovenska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Kypru, Malty a Chorvatska. Kromě toho je používáno i v několika menších státech a územích, jako jsou Monako, San Marino, Vatikán či Andorra, které uzavřely s EU měnové dohody, a dále v některých zámořských oblastech členských států.
Základní jednotka eura je rozdělena na 100 centů, označovaných symbolem „c“. Oběžné mince mají nominální hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a dále 1 a 2 eura. Každá země eurozóny má na rubové straně vlastní národní motivy, avšak lícní strana je společná pro všechny státy a zobrazuje hodnotu a mapu Evropy. Bankovky jsou jednotné pro celou eurozónu a vydávány v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 EUR – přičemž 500 eurová bankovka se již od roku 2019 nevydává, zůstává však zákonným platidlem. Motivy bankovek představují architektonické styly z různých epoch evropské historie, od antiky až po moderní dobu, symbolizující otevřenost a spolupráci mezi národy. Emisní autoritou je Evropská centrální banka (European Central Bank – ECB) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, která společně s národními centrálními bankami tvoří Eurosystém a zajišťuje vydávání hotovosti, měnovou politiku a stabilitu eura. Podrobné vyobrazení všech bankovek a jejich bezpečnostních prvků je dostupné na oficiálním webu ECB, který rovněž informuje o nové sérii „Evropa“ se zdokonalenými ochrannými prvky.
- European Central Bank – Banknotes and coins- European Central Bank – Eurosystem overview
- Wikipedia – Euro
AUD - Australian Dollar
Australský dolar – měna s pevnou hodnotou a inovativní tradicí
Australský dolar (anglicky Australian dollar, zkráceně dollar) je oficiální měnou Austrálie a jejích zámořských území, mezi něž patří například Christmas Island, Cocos (Keeling) Islands a Norfolk Island, a zároveň se používá i v některých tichomořských státech, jako jsou Kiribati, Nauru a Tuvalu. Český název zní australský dolar, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je AUD a symbol měny je $ (často upřesňovaný jako A$, aby se odlišil od jiných dolarových měn). Základní jednotka se dělí na 100 centů. Emisní autoritou a správou oběhu bankovek a mincí je Reserve Bank of Australia (RBA), centrální banka země, která sídlí v Sydney a zajišťuje nejen vydávání hotovosti, ale i stabilitu měny a měnovou politiku. Mince vydává Royal Australian Mint v Canbeře.
Australské mince mají nominální hodnoty 5, 10, 20 a 50 centů, dále 1 a 2 dolary. Všechny jsou vyrobeny z kovových slitin, přičemž motivy na mincích zobrazují různé symboly australské přírody, fauny a národní identity. Na líci všech mincí je tradičně vyobrazena podobizna panovníka Spojeného království – po úmrtí královny Alžběty II. se postupně zavádí portrét krále Karla III., který se na australských mincích objevil poprvé v roce 2024. Bankovky existují v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů a jsou známé tím, že Austrálie byla první zemí na světě, která v roce 1988 zavedla bankovky vyrobené z polymeru. Tato inovace výrazně zvýšila životnost oběživa a odolnost proti padělání. Současná série, označovaná jako „Next Generation Banknotes“, byla postupně uváděna do oběhu od roku 2016 a každá bankovka kombinuje průhledné prvky, mikrotext, holografické motivy a reliéfní tisk. Vyobrazení jednotlivých bankovek i jejich ochranné prvky jsou přehledně uvedeny na oficiálním webu Reserve Bank of Australia.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Reserve Bank of Australia – Banknotes- Reserve Bank of Australia – Current Australian Banknotes
- Wikipedia – Australian dollar
KURZ EUR/AUD
1:1,643
euro x Australian Dollar
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
V Praze dnes představí knihu Lenky Veselé Švédská knižní kořist z českých zemí
Praha 24. března (ČTK) - Vědecká pracovnice Knihovny Akademie věd Lenka Veselá dnes představí v prostorách švédského velvyslanectví v Praze svou knihu, v níž mapuje osudy knih z českých a moravských knihoven odvezených v letech 1645 až 1648 do Švédska jako válečná kořist. Veselá se specializuje na dějiny českých knihoven v raném novověku a dějiny knihtisku a stojí rovněž za informačním portálem Švédská knižní kořist z Čech a Moravy v letech 1646–1648, který představuje výsledky postupného mapování dochovaných knih zabavených švédskými vojsky na konci třicetileté války. Kniha s názvem Švédská knižní kořist z českých zemí sleduje životní cyklus svazků, které před koncem třicetileté války švédská vojska zkonfiskovala v mnohých českých a moravských knihovnách, především v Mikulově, Olomouci a Praze. Dotklo se to zhruba 25.000 knih a rukopisů, z nichž část se dochovala do současnosti ve více než šedesáti institucích napříč Evropou. Veselá v publikaci sleduje knihy od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich znovuobjevování. Středobodem knihy je virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vrací na mapu české kulturní paměti. Na přelomu let 2007 a 2008 měli Pražané a návštěvníci metropole možnost na vlastní oči vidět patrně nejznámější knihu, které se Švédové během třicetileté války zmocnili a dnes je v Královské knihovně ve Stockholmu, a to Codex gigas. Barevný čert vyobrazený v knize dal spisu lidový název Ďáblova bible. Kniha byla vystavena v pražském Klementinu, kde ji za téměř půl roku vidělo přes 61.000 lidí. O zapůjčení kodexu požádal v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD) při návštěvě Švédska. Zaručil se, stejně jako při zahájení výstavy jeho nástupce Mirek Topolánek (ODS), že je to jen půjčka, nikoli snaha o restituce válečné kořisti. jir ktp
KURZ eur
| Země | Měna | Kód | 50 EUR = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 82,16 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 43,13 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 1207,92 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 391,37 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 3008,2 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 50 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 5505,23 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 170,01 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 80,85 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 17650,22 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 212,43 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 4181,24 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 212,51 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 546,45 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 46,05 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 2676,74 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 2591,58 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 57,86 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 50 EUR = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 2334,22 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 435,98 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 905,38 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 344,04 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 379,56 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 45,57 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 112040,09 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 33,87 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 199,79 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 40,67 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 2334,22 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 24,84 |
| Německo | Německá marka | DEM | 113,17 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 127,52 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 1743,21 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 13866,5 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 9627,74 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 11600,67 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 796,22 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 19717,12 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
V Praze dnes představí knihu Lenky Veselé Švédská knižní kořist z českých zemí
Praha 24. března (ČTK) - Vědecká pracovnice Knihovny Akademie věd Lenka Veselá dnes představí v prostorách švédského velvyslanectví v Praze svou knihu, v níž mapuje osudy knih z českých a moravských knihoven odvezených v letech 1645 až 1648 do Švédska jako válečná kořist. Veselá se specializuje na dějiny českých knihoven v raném novověku a dějiny knihtisku a stojí rovněž za informačním portálem Švédská knižní kořist z Čech a Moravy v letech 1646–1648, který představuje výsledky postupného mapování dochovaných knih zabavených švédskými vojsky na konci třicetileté války. Kniha s názvem Švédská knižní kořist z českých zemí sleduje životní cyklus svazků, které před koncem třicetileté války švédská vojska zkonfiskovala v mnohých českých a moravských knihovnách, především v Mikulově, Olomouci a Praze. Dotklo se to zhruba 25.000 knih a rukopisů, z nichž část se dochovala do současnosti ve více než šedesáti institucích napříč Evropou. Veselá v publikaci sleduje knihy od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich znovuobjevování. Středobodem knihy je virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vrací na mapu české kulturní paměti. Na přelomu let 2007 a 2008 měli Pražané a návštěvníci metropole možnost na vlastní oči vidět patrně nejznámější knihu, které se Švédové během třicetileté války zmocnili a dnes je v Královské knihovně ve Stockholmu, a to Codex gigas. Barevný čert vyobrazený v knize dal spisu lidový název Ďáblova bible. Kniha byla vystavena v pražském Klementinu, kde ji za téměř půl roku vidělo přes 61.000 lidí. O zapůjčení kodexu požádal v roce 2005 tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD) při návštěvě Švédska. Zaručil se, stejně jako při zahájení výstavy jeho nástupce Mirek Topolánek (ODS), že je to jen půjčka, nikoli snaha o restituce válečné kořisti. jir ktp