523 EUR to AUD

Borrell věří, že se země EU shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi Ruska

Brusel/Varšava 18. listopadu (ČTK) - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje. Jeho maďarský kolega Péter Szijjárto naopak označil krok USA za "obrovsky nebezpečný". List The New York Times v neděli napsal, že americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině použít rakety dlouhého doletu dodané Spojenými státy proti cílům na ruském území. Podle serveru Axios se toto povolení ale vztahuje jen na útoky na cíle v ruské Kurské oblasti. "Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky," nechal se slyšet Borrell. "Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou," doplnil. "Otevřeně jsme řekli, že by to byla možnost, kterou bychom zvážili, pokud by to umožnilo zasáhnout cíl, odkud Rusko v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území," řekl zase Barrot. Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. "Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války," cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými "je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam". "Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině," podotkl polský prezident. Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. "Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně," uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. "Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní," dodal. Evropa by podle něj celkově měla změnit strategii, se kterou přistupuje k Rusku a konfliktu na Ukrajině. "Strategie, která měla za cíl zajistit mír prostřednictvím deeskalace, selhala, potřebujeme novou strategii, která bude vycházet ze síly, musí to být vítězná strategie," řekl litevský ministr novinářům v Bruselu. V této souvislosti okomentoval i páteční telefonát mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který zejména ze strany Kyjeva vyvolal množství kritiky. "V principu nejsem proti telefonátům, ale musí vycházet z pozice síly, nikoli slabosti, jinak toho Rusko zneužije," dodal s tím, že už se tak děje, jak se ukázalo během víkendových masivních útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Zemí, která použití zbraní proti ruským cílům i nadále omezuje, je kromě Německa i Itálie. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani přitom dnes uvedl, že svou strategii nijak nezmění. "Náš postoj k používání (italských) zbraní ze strany Ukrajiny se nezměnil, mohou být použity pouze na ukrajinském území," řekl Tajani. "Podporujeme mírovou konferenci za účasti Rusů, Číňanů, Indů a Brazilců a doufám, že Peking může sehrát pozitivní roli v tom, aby Moskva pochopila, že tato nesmyslná válka musí skončit," dodal. Šéf maďarské diplomacie, kterého citovala agentura Reuters, rozhodnutí USA zkritizoval a označil za "obrovsky nebezpečné". "Proválečný mainstream ve Washingtonu a Bruselu zahájil poslední, hořký pokus vzepřít se nové realitě," napsal Szijjárto na facebooku. "Vítězství promírového kandidáta v USA i vlastenecké síly v Evropě vytvořily novou realitu založenou na vůli voličů," dodal s tím, že "prováleční" politici ve Washingtonu a Bruselu nechtějí přijmout "vůli lidu". "Není to jen antidemokratické, ale také extrémně nebezpečné," tvrdí maďarský ministr, jehož země je jedním z hlavních evropských stoupenců budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajina, která se už třetí rok brání ruské invazi, o možnost používat zahraniční zbraně k útokům do hloubi ruského území dlouhodobě usiluje. tes hab mtw mka jd