0 EUR to CZK

Předsedou tibetské exilové vlády bude na dalších pět let Penpa Cchering

Dharamsála (Indie) 27. května (ČTK) - Předsedou vlády Tibeťanů žijících v exilu bude na dalších pět let 58letý Penpa Cchering, který dnes složil přísahu. Informovala o tom agentura AP. Tibetská exilová vláda, Ústřední tibetská správa (CTA), sídlí v indické Dharamsále od roku 1959, kdy tam kvůli čínské okupaci Tibetu utekl duchovní vůdce dalajlama. Cchering byl v roce 1996 poprvé zvolen do tibetského exilového parlamentu a mezi lety 2008 až 2016 působil jako jeho předseda. Do nejvyšší výkonné funkce se po složení přísahy poprvé dostal 27. května 2021 a další pětileté období si zajistil ve volbách, které se konaly v únoru. Hlasovat mohli Tibeťané žijící v Indii a zahraničí. Jednalo se o čtvrté přímé volby od roku 2011, kdy duchovní vůdce formálně ukončil svou roli předsedy exilové vlády. Slavnostní přísaha se konala za přítomnosti dalajlamy, kterého za zvuků bubnů a zpěvu modliteb doprovázeli mniši v červených rouchách. Mezi dalšími účastníky byly i stovky mnichů a Tibeťanů, kteří sledovali, jak předsedkyně tibetské nejvyšší soudní komise ceremonii vede. "Centrální tibetská administrativa zůstává pevně odhodlána prosazovat 'politiku střední cesty', jak ji koncipovala Jeho Svatost dalajlama. Dokud nebude dosaženo řešení, v neoficiální komunikaci s čínskou vládou budeme pokračovat s opatrností a vytrvalostí," řekl Cchering. Takzvaná politika střední cesty usiluje o řešení tibetské otázky prostřednictvím nenásilí, dialogu a trvalého vzájemného prospěchu. Mluvčí čínského velvyslanectví v Indii Jü Ťing v neděli odmítla legitimitu exilové vlády s tím, že ji neuznává žádný suverénní stát a že nemá pravomoc zastupovat Tibeťany ani dohlížet na proces reinkarnace dalajlamy. Ten loni u příležitosti svých 90. narozenin řekl, že čínské úřady nebudou hrát žádnou roli při určování jeho nástupce. Čína vojensky obsadila Tibet v roce 1950 a o rok později jej anektovala s tím, že je to čínská provincie a součást jejího území od poloviny 13. století. Tibet byl do té doby formálně nezávislý stát, než byl ministr tibetské vlády Ngapo Ngavang Džigme v Pekingu v roce 1951 nucen podepsat takzvanou sedmnáctibodovou dohodu, v Číně nazývanou smlouva o mírovém osvobození Tibetu. Její text poprvé výslovně konstatuje, že Tibet tvoří součást Číny. Dalajlama po neúspěšném protičínském povstání v březnu 1959 uprchl do Indie, kam se od té doby uchýlilo na 100.000 Tibeťanů. Peking tibetskou exilovou vládu neuznává a dialog s dalajlamovými zástupci nevedl od roku 2010. Tibetského duchovního vůdce také obviňuje ze snah o odtržení Tibetu od Číny, což on opakovaně odmítá. Indie považuje Tibet za součást Číny, tibetské exilové vládě ale poskytuje útočiště. dud mka