506 EUR to UAH

Průzkum: Většina Němců by si přála přísnější pravidla na německých hranicích

Berlín 13. září (zpravodaj ČTK) - Většina Němců by si přála zavedení přísnějších pravidel na německých hranicích. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, který si objednala a dnes zveřejnila agentura DPA. Zpřísnění německé migrační politiky přitom častěji požadují starší lidé. Největší souhlas podle sondáže Němci projevují s deportacemi osob, které nemají právo v Německu pobývat. Debata o migraci po teroristickém útoku v Solingenu a zemských volbách v Sasku a Durynsku, které opanovala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), v posledních týdnech dominuje německé politice. Pro odmítaní migrantů přímo na německých hranicích se v průzkumu vyslovilo 71 procent dotázaných. V současnosti je možné odmítnout někomu vstup na pozemní hranici Německa jen v případě, že má uložen zákaz vstupu do země, nebo pokud nepožádá o azyl. Podle německého ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidí. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU po kabinetu sociálních demokratů, zelených a liberálů požaduje, aby spolková policie odmítala vstup migrantům na hranicích mnohem častěji. Do země by se podle ní neměli dostat například lidé, kteří chtějí žádat o azyl, žádost ale už podali v jiné zemi Evropské unie. Vláda přísnější postup odmítá; obává se, že takové opatření by bylo v rozporu s právem Evropské unie a vyvolalo odpor sousedních států. Zhruba pětina dotázaných Němců se v průzkumu vyslovila proti odmítání migrantů přímo na hranicích. Německá vláda a opoziční CDU/CSU se tento týden snažily najít kompromis ohledně zpřísnění migrační politiky. Předseda CDU Friedrich Merz v úterý ale prohlásil, že jednání ztroskotala, protože návrhy vládní koalice nešly dostatečně daleko. Ve čtvrtek Merz ve snaze oživit rozhovory vyzval, aby vláda jeho návrh odmítat mnohem častěji migranty přímo na hranicích zkušebně zavedla od 1. října na tři měsíce. Druhá nejsilnější vládní strana - zelení - to už ale zamítla. Na otázku, zda podporují v boji proti nelegální migraci zavírání hranic, se 45 procent dotázaných vyslovilo "plně pro" a dalších 28 procent "spíše pro". Každý pátý v tomto ohledu hraniční kontroly a zavírání hranic odmítá. Německo kontroluje kvůli migraci už od roku 2015 hranici s Rakouskem, na podzim loňského roku k tomu přibyly i kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V pondělí ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že od příštího týdne bude Německo kontrolovat všechny své pozemní hranice, tedy i pomezí s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Mluvčí jejího ministerstva později doplnil, že nové kontroly neznamenají zpřísnění těch stávajících na hranicích s Českem a dalšími čtyřmi zeměmi. Průzkum se zajímal také o názor Němců na deportace. Zpřísnění jejich podmínek obsahuje bezpečnostní balíček, který vláda kancléře Olafa Scholze představila v reakci na srpnový teroristický útok v Solingenu. Při městských slavnostech tam Syřan zavraždil tři lidi a osm dalších zranil. Šestadvacetiletý muž, který byl podle policie napojen na teroristickou organizaci Islámský stát (IS), byl neúspěšným žadatelem o azyl, jehož se nepodařilo úřadům deportovat. Pro deportace lidí, kteří nemají či přišli o právo k pobytu v Německu, se vyslovilo v průzkumu pro DPA 82 procent dotázaných. Ve skupině lidí nad 60 let se pro více deportací vyslovilo dokonce přes 95 procent lidí. Mezi lidmi ze západní části Německa a z takzvaných nových spolkových zemí na východě, které vznikly po rozpadu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), přitom v názoru na deportace nebyl žádný rozdíl. Debatu o migraci rozvířily v Německu dvoje zemské volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku. V obou získala protiimigrační strana Alternativa pro Německu (AfD) přes 30 procent hlasů a v Durynsku dokonce zvítězila. Příští týden se konají volby i v další spolkové zemi Braniborsku, kde se rovněž čeká vítězství AfD. Reprezentativního průzkumu agentury YouGoV zadaného agenturou DPA se zúčastnilo 2126 lidí mezi 6. a 10. zářím. Jaromír Mrhal ank