92 GBP to CZK

Slovensko chystá vyšší základní sazbu DPH i zdanění firem a také novou daň

Bratislava 17. září (zpravodaj ČTK) - Vládní strany na Slovensku se dohodly na konsolidačním balíčku v hodnotě 2,6 až 2,7 miliardy eur (65,3 až 67,8 miliardy Kč) ve snaze zlepšit stav veřejných financí. Opatření zahrnují například vyšší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH), dále snížení DPH na potraviny, zavedení nové daně z finančních transakcí a zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob pro větší firmy. Novinářům to dnes řekl premiér Robert Fico. Opozice návrh opatření kritizovala. Podle ekonoma Mateje Horňáka se předloha zaměřuje hlavně na příjmovou část rozpočtu a některá opatření mají výrazně negativní vliv na podnikatelské prostředí. Základní sazba DPH by měla stoupnout na 23 z nynějších 20 procent. V praxi se to patrně projeví ve zdražení řady zboží. Základní potraviny či léky budou přesunuty do pětiprocentní DPH, nyní se na toto zboží vztahuje dvojnásobná sazba. Další potraviny a některé energie budou zatíženy novou, 19procentní sazbou DPH. Chystaný konsolidační balíček, který zahrnuje 17 různých opatření, počítá i se zvýšením firemní daně ze zisku pro podniky s vyššími příjmy na 22 z nynějších 21 procent. Malým firmám sazba této daně naopak klesne, a to z 15 na deset procent. Sníží se i sazba daně z dividend. Zvýší se naopak stávající zvláštní zdanění energetických firem a mobilních operátorů, roční dálniční známka pro osobní auta zdraží o polovinu, respektive na 90 eur (2260 Kč). Až 610 milionů eur (15,3 miliardy Kč) chce stát v příštím roce vybrat na nové dani z finančních transakcí, kterou již uplatňuje Maďarsko a kterou na Slovensku budou podle návrhu platit od dubna příštího roku podnikatelé. Zdaněny budou například až na výjimky všechny bankovní převody. Zaměstnavatelé už dříve upozornili, že dopady této daně negativně pocítí celá slovenská ekonomika, podniky i domácnosti. Stát rovněž hodlá ušetřit deset procent nákladů na státní úředníky, a to 124 milionů eur (3,1 miliardy Kč). Další peníze chce získat zpomalením zvyšování platů zdravotníků a změnami ve vyplácení rodičovského důchodu, což je obdoba českého výchovného. Česko uplatňuje základní sazbu DPH 21 procent a sníženou 12 procent. Firmám na začátku letošního roku stoupla daň z příjmu z 19 na 21 procent. "To, co předložila vláda Roberta Fica, ji charakterizuje nikoliv jako sociální vládu, je to vláda zdražování a dušení podnikatelů," řekl poslanec opozičního Křesťanskodemokratického hnutí Jozef Hajko. Dodal, že největší položkou balíčku je zvýšení výnosu z DPH. Připomněl, že členové vlády si letos výrazně zvýšili paušální náhrady, které jsou součástí jejich celkového platu a které nepodléhají zdanění. Podobně jako liberální strana Svoboda a Solidarita Hajko míní, že konsolidaci v konečném důsledku zaplatí občané. "Současná podoba konsolidace se zaměřuje zejména na příjmovou stranu rozpočtu, menší důraz je kladen na zeštíhlování a efektivnější fungování státní a veřejné správy," napsal v komentáři analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Horňák. Doplnil, že daň z finančních transakcí ještě více znevýhodní slovenské podnikatele. Za jedno z nejefektivnějších opatření při potřebě výrazněji ozdravit státní finance označil změny v DPH. Minulý týden slovenský parlament schválil novou daň ze slazených nealkoholických nápojů a zvýšení stávající spotřební daně z tabákových výrobků a její rozšíření na další zboží. Fico letos řekl, že Slovensko bude muset příští rok ušetřit zhruba 1,4 miliardy eur (přes 35 miliard Kč). Vládní politici pak ale přišli s novými návrhy, které by zvýšily rozpočtové výdaje. Nynější Ficova vláda už po loňském nástupu do úřadu prosadila zvýšení či zavedení nových daní a poplatků. Značnou část nových příjmů současně použila na další výdaje v sociální oblasti, byť vládní politici opakovaně říkali, že převzali zemi se špatným stavem veřejných financí. Ten se zhoršil po propuknutí epidemie nemoci covid-19 a po energetické krizi, když stát začal dotovat část cen energií pro rodiny. Předchozí vlády Ficovy strany Směr-sociální demokracie, která je u moci s přestávkami dohromady už asi 13 let, v době příznivého vývoje ekonomiky nenaplnily plán dosáhnout alespoň vyrovnaného hospodaření státu. Adrian Bobok jd