3 GBP to PLN
3 gbp na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/GBP = 1:2993,795
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/GBP = 1:42,637
Přesný převod gbp hodnot 3 - 15 na pln
| gbp | pln | gbp | pln | |
|---|---|---|---|---|
| 3 gbp | 15,3 | 16 | 81,6 | |
| 4 gbp | 20,4 | 17 | 86,7 | |
| 5 gbp | 25,5 | 18 | 91,8 | |
| 6 gbp | 30,6 | 19 | 96,9 | |
| 7 gbp | 35,7 | 20 | 102 | |
| 8 gbp | 40,8 | 21 | 107,1 | |
| 9 gbp | 45,9 | 22 | 112,2 | |
| 10 gbp | 51 | 23 | 117,3 | |
| 11 gbp | 56,1 | 24 | 122,4 | |
| 12 gbp | 61,2 | 25 | 127,5 | |
| 13 gbp | 66,3 | 26 | 132,6 | |
| 14 gbp | 71,4 | 27 | 137,7 | |
| 15 gbp | 76,5 | 28 | 142,8 |
GBP - Funt brytyjski
Britská libra – měna království s nejdelší nepřerušenou tradicí na světě
Britská libra, oficiálně pound sterling (libra šterlinků), je zákonným platidlem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň jednou z nejdéle používaných měn na světě. Český název zní britská libra, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je GBP, a oficiální symbol měny je £, odvozený z písmene „L“ latinského libra, označujícího jednotku hmotnosti. Jedna libra se dělí na 100 pencí (pence). Libra šterlinků je oficiálním platidlem v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, a používá se také v některých britských zámořských územích, například na Gibraltaru, Falklandských ostrovech nebo na ostrově Man, kde však existují lokální varianty. Emitenty měny jsou tři hlavní instituce – Bank of England pro Anglii a Wales, Bank of Scotland a Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank pro Skotsko, a Bank of Ireland (UK) pro Severní Irsko. Centrální roli hraje Bank of England, která zajišťuje měnovou politiku, emisní plán a dohled nad finanční stabilitou Spojeného království.
V současnosti jsou v oběhu mince v nominálních hodnotách 1 p, 2 p, 5 p, 10 p, 20 p, 50 p, £1 a £2, které razí Royal Mint. Od roku 2017 jsou jednolibrové mince dvanáctihranné a vyrobené z dvoubarevného kovu, což zvyšuje jejich odolnost proti padělání. Každá mince nese na lícní straně portrét panovníka – až do roku 2022 královny Alžběty II., od roku 2024 postupně nahrazovaný portrétem krále Karla III.. Na rubové straně se objevují různé motivy britské kultury, přírody a národní identity, od heraldických znaků po regionální symboly. Bankovky vydává Bank of England v hodnotách £5, £10, £20 a £50, přičemž od roku 2016 jsou tištěny z polymeru. Tato série nahradila papírové bankovky a výrazně zvýšila jejich životnost i ochranu. Každá bankovka nese portrét britského panovníka na líci a na rubu významnou osobnost britských dějin – například Winstona Churchilla (£5), Jane Austenovou (£10), malíře J. M. W. Turnera (£20) a matematičku a vědkyni Alan Turinga (£50). Vyobrazení všech aktuálních bankovek, včetně bezpečnostních prvků, jsou k dispozici na oficiálním webu Bank of England.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Bank of England – Banknotes- Royal Mint – Coins of the United Kingdom
- Wikipedia – Pound sterling
PLN - Złoty polski
Polský zlotý – měna středoevropské tradice a moderní stability
Polský zlotý, oficiálně złoty polski (PLN), je zákonným platidlem Polské republiky (Rzeczpospolita Polska). Český název zní polský zlotý, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je PLN a symbol měny je zł. Název pochází z polského slova „złoto“, tedy „zlato“, a odkazuje na historický význam zlata v evropském obchodu. Jedna základní jednotka se dělí na 100 groszy (gr). Emisní a měnovou autoritou je Narodowy Bank Polski (NBP) – Polská národní banka, která zajišťuje vydávání hotovosti, měnovou politiku a stabilitu finančního systému země. Zlotý je oficiálním platidlem výhradně v Polsku, které je členem Evropské unie, avšak dosud nepřijalo euro, a měna tak zůstává symbolem polské ekonomické suverenity.
V současném oběhu se používají mince v nominálních hodnotách 1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł. Menší mince jsou z oceli s měděným či mosazným pokovením, vyšší nominály (1–5 zł) mají dvoubarevný design. Jejich lícní strana nese státní znak Polska – orla s korunou, zatímco rubová strana uvádí nominální hodnotu. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zł. Současná série bankovek, zavedená v roce 1995 a modernizovaná po roce 2014, byla navržena výtvarníkem Andrzejem Heidrichem. Každá bankovka nese portrét významného polského panovníka z různých období národní historie – například knížete Měška I. (10 zł), krále Boleslava Chrabrého (20 zł), Kazimíra Velikého (50 zł), Vladislava II. Jagella (100 zł), Zikmunda I. Starého (200 zł) a Jana III. Sobieského (500 zł). Rubové strany zobrazují hrady, insignie a státní symboly spojené s daným obdobím. Bankovky jsou tištěny na papíře se speciálními ochrannými prvky – vodoznaky, mikrotextem, iridiscentními proužky a holografickými motivy – a vyobrazení všech aktuálních emisí je dostupné na oficiálním webu Narodowy Bank Polski.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Narodowy Bank Polski – Banknotes and Coins- Narodowy Bank Polski – Current Banknotes
- Wikipedia – Polish złoty
KURZ GBP/PLN
1:5,1
Funt brytyjski x Złoty polski
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Registry: Zadlužení Čechů letos stouplo meziročně o 14 procent na 4,2 bilionu Kč
Praha 18. května (ČTK) - Zadlužení obyvatel Česka v prvním čtvrtletí 2026 vzrostlo meziročně o 14 procent na 4,22 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 11 procent na 37,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Objem dluhu na bydlení ke konci prvního čtvrtletí činil 3,52 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 15 procent. Objem dluhu na spotřebu dosáhl 702,2 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 12 procent. "V prvním čtvrtletí pokračoval růst objemu dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Meziroční tempo jeho růstu se v posledních čtvrtletích zvyšovalo a ke konci letošního března dosáhlo nejvyššího tempa růstu za poslední čtyři roky," uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Zároveň podle ní pokračoval pokles počtu klientů s tímto typem dluhu, byť pomalejším tempem než v předchozích dvou letech. "Ke konci prvního čtvrtletí tak meziročně ubylo 3764 klientů. Větší objem dluhu na bydlení splácí stále méně lidí a průměrná částka na klienta se zvýšila o zhruba 446,000 Kč," dodala. Zatímco v loňském roce začal objem nespláceného dluhu na bydlení po deseti letech růst, na konci prvního čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o procento. To odpovídá poklesu o zhruba 45 milionů Kč. Jde o částku dluhu více než 90 dní po splatnosti nebo o takzvané zesplatněné úvěry. Pokles způsobilo zejména výrazné snížení objemu nespláceného dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí tohoto roku, který klesl o 170 milionů korun. Nadále platí, že dluh na bydlení roste rychleji než dluh na spotřebu. Ten ke konci března letošního roku překonal 700 miliard korun. "U dluhu na spotřebu se zároveň ke konci prvního čtvrtletí o desetinu zvýšila průměrná částka na klienta, která překročila 300.000 korun. V Česku má krátkodobý úvěr více než 2,3 milionu lidí a jejich počet se meziročně zvýšil o 33.000," uvedl ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. U úvěrů na spotřebu objem ohroženého dluhu meziročně vzrostl o 13 procent, což odpovídá nárůstu o 3,8 miliardy Kč. Proti situaci na konci prvního čtvrtletí loňského roku rostl objem nespláceného dluhu na spotřebu o něco pomaleji. Problém se splácením má osm procent klientů bank a nebankovních institucí s krátkodobým úvěrem. V prvním čtvrtletí šlo o více než 184.000 lidí. Největší skupinu tvoří lidé ve věku 35 až 44 let, ve které mělo problém se splácením přes 45.000 osob. Jde o věkovou kategorii, kde proti prvnímu čtvrtletí roku 2025 vzrostl objem nespláceného dluhu na spotřebu nejvíce, a to o 16 procent. Zároveň je to jediná věková skupina, ve které se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, o pět procent. Podíl ohroženého dluhu na celkovém zadlužení z dlouhodobých i krátkodobých úvěrů zůstává pod hranicí jednoho procenta. fd ptd
KURZ gbp
| Země | Měna | Kód | 3 GBP = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 5,79 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 3 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 85,7 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 27,48 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 205,11 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 3,54 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 390,93 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 12,13 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 5,7 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 1271,06 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 15,3 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 314,58 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 14,91 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 38,92 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 3,27 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 190,91 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 181,65 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 4,06 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 3 GBP = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 163,74 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 30,58 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 63,51 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 24,13 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 26,63 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 3,2 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 7859,55 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 2,38 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 14,02 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 2,85 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 163,74 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 1,74 |
| Německo | Německá marka | DEM | 7,94 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 8,95 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 122,29 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 972,73 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 675,38 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 813,78 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 55,85 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 1383,15 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Média: Trumpovy údery na Írán představují zvrat pro summit NATO v Ankaře
Ankara 8. července (ČTK) - Americký prezident Donald Trump překvapil lídry zemí NATO na summitu v Ankaře sérií úderů na Írán a obnovením sankcí na prodej íránské ropy, píše agentura AP. Jedná se podle ní o zásadní zvrat pro setkání, kde evropští představitelé chtěli Spojené státy ujistit o navyšování výdajů na obranu, a zaměřit se na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Trumpův útok na Írán tato témata nejspíš zastíní, píše web stanice CNN. Americká armáda uvedla, že zaútočila na Írán v odvetě za íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem. Írán obvinil Spojené státy ze zásadního porušování prozatímní mírové dohody a vyslal drony a rakety na Bahrajn a Kuvajt, země Perského zálivu hostící americké vojenské základny. Trump dnes prohlásil, že příměří s Íránem je u konce. Stanice CNN předtím nejnovější vzájemnou palbu označila za dosud největší hrozbu pro křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem, naposledy potvrzené v polovině června memorandem o porozumění. Není to poprvé, co obě země příměří porušily, ale rozhodnutí Američanů obnovit sankce na íránskou ropu je podle CNN další eskalací, jež nejspíš zkomplikuje další kolo vyjednávání dlouhodobé mírové dohody USA zahájily útok na Írán krátce poté, co Trump odešel z večeře lídrů NATO, kterou hostil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Americký prezident se předtím v Ankaře podle CNN sešel s šéfem Pentagonu Petem Hegsethem, ministrem zahraničí Markem Rubiem a náčelníkem generálního štábu americké armády Danem Cainem, aby s nimi projednal reakci na útoky Íránu na lodě v Hormuzském průlivu. Diskuze se týkala i amerických úderů na cíle v Íránu. V Turecku je rovněž americký ministr financí Scott Bessent, který s Trumpem konzultoval zrušení výjimky ze sankcí, která Teheránu umožňovala prodávat ropu. Na večeři se podávaly turecké speciality jako chléb pita a tradiční plněné taštičky manti. Trump soukromě hovořil s generálním tajemníkem NATO Ruttem, který následující ráno americké útoky označil za absolutně nezbytné. Pro americké prezidenty je neobvyklé, aby zahájili vojenskou akci, zatímco pobývají mimo USA. V roce 2011 dal však například tehdejší prezident Barack Obama zelenou úderům na Libyi, zatímco byl na návštěvě Brazílie. Evropští spojenci a Kanada se podle AP už dopředu obávali, že jim Trump na summitu vyčte nedostatečnou pomoc s jeho válkou v Íránu, na jejíž zahájení je s předstihem neupozornil. Trump se dožadoval loajality a NATO označil za papírového tygra poté, co někteří spojenci odmítli americké armádě poskytnout volný přístup ke svým vojenským základnám pro útoky na Írán. Trump na úterní schůzce s Erdoganem řekl, že evropské země zkoušel, když je žádal o pomoc s válkou proti Íránu. "Itálie nás odmítla a Německo nás odmítlo a Francie nás odmítla. A to je v pořádku. Proč ale vynakládáme stovky miliard dolarů, když tu pro nás nejsou?" řekl Trump. Aby si amerického prezidenta naklonil, Rutte v červnu navštívil Washington, kde vyzdvihl takzvaný Trumpův bilion - částku 1,2 bilionu (25,5 bilionu Kč) dolarů, o kterou evropští spojenci a Kanada od začátku Trumpova prvního funkčního období v roce 2017 navýšili výdaje na obranu. Rutte den před summitem v Ankaře hostil Fórum obranného průmyslu s cílem představit množství zakázek plánovaných za tyto peníze. Velká část z nich má připadnout americkým společnostem a zajistit Američanům tisíce nových pracovních míst. Z Trumpových vyjádření od příjezdu na summit však vyplývá, že spojence v alianci přesto z jeho strany čeká další kritika, píše AP. Trumpova administrativa chce vidět zeštíhlené a bojeschopnější "NATO 3.0", v němž by Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost, včetně obrany Ukrajiny. USA by spojencům nadále poskytovaly svůj jaderný deštník. Evropské země a Kanada ale však stále nemají jasno v tom, do jaké míry chce Trump snížit počet amerických vojáků v Evropě. ham nim