75 GBP to PLN
75 gbp na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/GBP = 1:3080,923
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/GBP = 1:44,382
Přesný převod gbp hodnot 75 - 87 na pln
| gbp | pln | gbp | pln | |
|---|---|---|---|---|
| 75 gbp | 380,7 | 88 | 446,69 | |
| 76 gbp | 385,78 | 89 | 451,77 | |
| 77 gbp | 390,86 | 90 | 456,84 | |
| 78 gbp | 395,93 | 91 | 461,92 | |
| 79 gbp | 401,01 | 92 | 467 | |
| 80 gbp | 406,08 | 93 | 472,07 | |
| 81 gbp | 411,16 | 94 | 477,15 | |
| 82 gbp | 416,24 | 95 | 482,22 | |
| 83 gbp | 421,31 | 96 | 487,3 | |
| 84 gbp | 426,39 | 97 | 492,38 | |
| 85 gbp | 431,46 | 98 | 497,45 | |
| 86 gbp | 436,54 | 99 | 502,53 | |
| 87 gbp | 441,62 | 100 | 507,6 |
GBP - Funt brytyjski
Britská libra – měna království s nejdelší nepřerušenou tradicí na světě
Britská libra, oficiálně pound sterling (libra šterlinků), je zákonným platidlem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a zároveň jednou z nejdéle používaných měn na světě. Český název zní britská libra, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je GBP, a oficiální symbol měny je £, odvozený z písmene „L“ latinského libra, označujícího jednotku hmotnosti. Jedna libra se dělí na 100 pencí (pence). Libra šterlinků je oficiálním platidlem v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku, a používá se také v některých britských zámořských územích, například na Gibraltaru, Falklandských ostrovech nebo na ostrově Man, kde však existují lokální varianty. Emitenty měny jsou tři hlavní instituce – Bank of England pro Anglii a Wales, Bank of Scotland a Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank pro Skotsko, a Bank of Ireland (UK) pro Severní Irsko. Centrální roli hraje Bank of England, která zajišťuje měnovou politiku, emisní plán a dohled nad finanční stabilitou Spojeného království.
V současnosti jsou v oběhu mince v nominálních hodnotách 1 p, 2 p, 5 p, 10 p, 20 p, 50 p, £1 a £2, které razí Royal Mint. Od roku 2017 jsou jednolibrové mince dvanáctihranné a vyrobené z dvoubarevného kovu, což zvyšuje jejich odolnost proti padělání. Každá mince nese na lícní straně portrét panovníka – až do roku 2022 královny Alžběty II., od roku 2024 postupně nahrazovaný portrétem krále Karla III.. Na rubové straně se objevují různé motivy britské kultury, přírody a národní identity, od heraldických znaků po regionální symboly. Bankovky vydává Bank of England v hodnotách £5, £10, £20 a £50, přičemž od roku 2016 jsou tištěny z polymeru. Tato série nahradila papírové bankovky a výrazně zvýšila jejich životnost i ochranu. Každá bankovka nese portrét britského panovníka na líci a na rubu významnou osobnost britských dějin – například Winstona Churchilla (£5), Jane Austenovou (£10), malíře J. M. W. Turnera (£20) a matematičku a vědkyni Alan Turinga (£50). Vyobrazení všech aktuálních bankovek, včetně bezpečnostních prvků, jsou k dispozici na oficiálním webu Bank of England.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Bank of England – Banknotes- Royal Mint – Coins of the United Kingdom
- Wikipedia – Pound sterling
PLN - Złoty polski
Polský zlotý – měna středoevropské tradice a moderní stability
Polský zlotý, oficiálně złoty polski (PLN), je zákonným platidlem Polské republiky (Rzeczpospolita Polska). Český název zní polský zlotý, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je PLN a symbol měny je zł. Název pochází z polského slova „złoto“, tedy „zlato“, a odkazuje na historický význam zlata v evropském obchodu. Jedna základní jednotka se dělí na 100 groszy (gr). Emisní a měnovou autoritou je Narodowy Bank Polski (NBP) – Polská národní banka, která zajišťuje vydávání hotovosti, měnovou politiku a stabilitu finančního systému země. Zlotý je oficiálním platidlem výhradně v Polsku, které je členem Evropské unie, avšak dosud nepřijalo euro, a měna tak zůstává symbolem polské ekonomické suverenity.
V současném oběhu se používají mince v nominálních hodnotách 1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł. Menší mince jsou z oceli s měděným či mosazným pokovením, vyšší nominály (1–5 zł) mají dvoubarevný design. Jejich lícní strana nese státní znak Polska – orla s korunou, zatímco rubová strana uvádí nominální hodnotu. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zł. Současná série bankovek, zavedená v roce 1995 a modernizovaná po roce 2014, byla navržena výtvarníkem Andrzejem Heidrichem. Každá bankovka nese portrét významného polského panovníka z různých období národní historie – například knížete Měška I. (10 zł), krále Boleslava Chrabrého (20 zł), Kazimíra Velikého (50 zł), Vladislava II. Jagella (100 zł), Zikmunda I. Starého (200 zł) a Jana III. Sobieského (500 zł). Rubové strany zobrazují hrady, insignie a státní symboly spojené s daným obdobím. Bankovky jsou tištěny na papíře se speciálními ochrannými prvky – vodoznaky, mikrotextem, iridiscentními proužky a holografickými motivy – a vyobrazení všech aktuálních emisí je dostupné na oficiálním webu Narodowy Bank Polski.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Narodowy Bank Polski – Banknotes and Coins- Narodowy Bank Polski – Current Banknotes
- Wikipedia – Polish złoty
KURZ GBP/PLN
1:5,076
Funt brytyjski x Złoty polski
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Analytici: Kvůli dražším palivům zůstane inflace po zbytek roku nad dvěma pct
Praha 13. května (ČTK) - Inflaci v dubnu táhly vzhůru ceny pohonných hmot. Kvůli nim se po zbytek roku meziroční růst spotřebitelských cen nedostane pod dvě procenta, uvedli analytici oslovení ČTK. Předpokládají také, že se dražší paliva začnou promítat i do cen dalšího zboží. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu byla dubnová inflace 2,5 procenta, zrychlila z březnových 1,9 procenta. 'I v dubnu byla inflace významně ovlivněna zdražením pohonných hmot v důsledku války v Íránu. Pokud bychom právě pohonné hmoty odmysleli, činila by inflace pouhých 1,7 procenta,' uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. 'Zároveň ovšem i nadále platí, že celkovou inflaci naopak uměle snižuje převedení příspěvků na obnovené zdroje energie na státní rozpočet, a to podobnou intenzitou, jakou v opačném směru působí pohonné hmoty,' upozornil. 'Nižší spotřební daň z nafty kompenzovala růst pohonných hmot jen minimálně. Vzhledem k aktuálnímu vývoji na Blízkém východě to na brzké snížení cen pohonných hmot zatím nevypadá,' konstatoval hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Upozornil však, že se do spotřebitelských cen zatím příliš nepromítá zdražení plynu, které je rovněž důsledkem konfliktu v Íránu. 'Přestože ceny ropy nadále rostou, jejich přímý efekt na celkovou inflaci bude v příštích měsících spíše oslabovat, pokud nedojde na Blízkém východě k další eskalaci. Ceny pohonných hmot se nicméně postupně začnou propisovat i do cen zboží a služeb, včetně potravin, které zatím celkovou inflaci tlumí,' uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. Podle Petra Kymličky z poradenské skupiny Moore Czech Republic období zpomalování inflace v Česku skončilo. 'Vstupujeme do období, ve kterém bude inflace delší dobu setrvávat spíše v horní polovině tolerančního pásma ČNB,' uvedl Kymlička Česká národní banka stanovuje toleranční pásmo jako jeden procentní bod nad a pod svým dvouprocentním inflačním cílem. 'Pro firmy to znamená, že předpoklad klesajících sazeb a nákladů přestává platit. Do plánů na rok 2027 je proto třeba promítnout udržitelnost marží i v dražším prostředí,' dodal Kymlička. 'V nejbližších měsících by se meziroční inflace měla držet mírně pod 2,5procentní hranicí, v závěru roku by vlivem sekundárních dopadů války v Íránu mohla atakovat hodnotu tří procent a v průměru za celý letošní rok dosáhnout přibližně 2,5 procenta,' uzavřel Hradil. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes v pravidelné měsíční zprávě uvedla, že celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. Kvůli konfliktu, který se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán, je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv. Ten je klíčovou námořní cestou pro vývoz ze zemí kolem Perského zálivu. str mha
KURZ gbp
| Země | Měna | Kód | 75 GBP = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 143,38 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 75 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 2125,23 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 679,04 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 5148,65 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 87,92 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 9686,21 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 306,92 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 141,38 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 32001,67 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 380,7 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 7862,92 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 368,28 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 974,4 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 81,49 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 4734,69 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 4494,1 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 100,27 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 75 GBP = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 4045,06 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 755,52 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 1568,96 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 596,2 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 657,76 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 78,97 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 194158,37 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 58,69 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 346,23 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 70,47 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 4045,06 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 43,05 |
| Německo | Německá marka | DEM | 196,12 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 220,98 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 3020,87 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 24029,76 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 16684,26 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 20103,22 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 1379,81 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 34168,51 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Rusko bude vyvíjet zbraně schopné proniknout protiraketovou obranou, řekl Putin
Moskva 13. května (ČTK) - Rusko bude pokračovat v modernizaci svých strategických jaderných sil a ve vývoji zbraní schopných překonat všechny současné i budoucí systémy protiraketové obrany, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. 'Určitě budeme pokračovat v modernizaci a rozvoji našich strategických jaderných sil, vyvíjet rakety se zvýšenou bojovou silou, schopné proniknout všemi současnými i budoucími systémy protiraketové obrany,' řekl Putin podle státní agentury TASS. Putin dnes navštívil Moskevský institut tepelných technologií, což je jeden z klíčových podniků ruského zbrojního průmyslu, kde vznikly strategické rakety Topol, Topol-M, Jars a Bulava, vyzbrojené jadernými hlavicemi. Prezident vyznamenal institut, který slaví 80. výročí založení, řádem za vynikající práci a jeho generálnímu konstruktérovi Juriji Solomonovovi udělil řád Hrdiny Ruska. Institut, který byl v sovětské éře dvakrát vyznamenán Leninovým řádem, nyní působí v rámci státní korporace Roskosmos, poznamenala agentura Interfax. O den dříve velitel ruských raketových vojsk strategického určení oznámil Putinovi jako vrchnímu veliteli, že Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat. Podle generála Sergeje Karakajeva úspěšný test umožní zařadit první pluk vyzbrojený novými raketami do bojové pohotovosti do konce roku. Raketa RS-28 Sarmat má v pozemních silech dvou raketových divizí v Krasnojarském kraji a Orenburgské oblasti vystřídat raketu RS-20B Vojvoda, zvanou v kódu NATO SS-18 Satan. Raketa Sarmat může být vyzbrojena několika hypersonickými kluzáky Avangard, schopnými dosahovat rychlosti 27krát překračující rychlost zvuku, napsal v úterý Interfax. Putin prohlásil, že v závěrečné fázi jsou i práce na nové bezposádkové jaderné ponorce Poseidon a na střele s plochou dráhou letu na jaderný pohon Burevestnik. Připomněl také, že loni byly do bojové pohotovosti uvedeny jednotky vyzbrojené pozemními raketami středního doletu Orešnik, které Rusko již použilo ve válce proti Ukrajině. Poseidon a Burevestnik patřily mezi pětici nových zbraní, o nichž Putin hovořil ve svém poselství federálnímu parlamentu v roce 2018. Byly mezi nimi také mezikontinentální raketa Sarmat, hypersonický kluzák Avangard a letecká raketa Kinžal, kterou Rusko rovněž použilo proti Ukrajině. Loni v říjnu Putin ohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo Poseidon. Tuto zbraň agentura Reuters označila za křížence torpéda a podvodního dronu, agentury AP a AFP použily termín podvodní dron. Zbraň je podle dostupných informací schopna nést jadernou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. O několik dní dříve Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem označovanou Burevestnik (Buřňák), která je také schopna nést jadernou hlavici. Zbraň podle Moskvy uletěla 14.000 kilometrů a ve vzduchu se udržela přibližně 15 hodin. O nových jaderných zbraních Putin podle pozorovatelů často hovoří v situaci, kdy nemůže ohlásit nové úspěchy ve válce proti Ukrajině, která se s pomocí Západu pátým rokem brání ruské agresi. msk zdp