50 HUF to CAD

USA a Izrael útokem na Írán porušily mezinárodní právo, míní oslovení experti

Praha 2. března (ČTK) - Spojené státy a Izrael svým útokem na Írán jednoznačně porušily mezinárodní právo. Shodují se na tom experti zaměření na blízkovýchodní region, které dnes oslovila ČTK. Neočekávají ale zásadní právní důsledky. Uvedli také, že argumenty, kterými státy ospravedlňují svůj útok, mohou například pomoci jiným zemím zdůvodňovat svoji agresivní politiku. Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu údery proti Íránu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa má vojenská akce zabránit režimu získat jadernou zbraň. Írán v odvetě ostřeloval Izrael a několik arabských zemí, v některých z nich jsou americké základny. Pohrozil také dalšími silnými odvetnými údery. "Nebudeme si dělat iluze o tom, že právo porušeno nebylo," řekl Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zároveň připustil, že Izrael může vnímat zásahy jako obranu svých strategických zájmů, například v otázce možných íránských jaderných zbraní. Pochybuje však, že by útok vedl ke změně režimu v Teheránu, a varuje před širšími dopady. Podle Horáka může takový postup poskytnout argumenty dalším státům, které vedou či ospravedlňují agresivní politiku. Jako příklad zmínil Rusko, které by podle něj mohlo poukazovat na snahu Spojených států měnit režim v Teheránu a obdobně ospravedlňovat své kroky vůči Ukrajině. Horák zároveň upozornil na to, že pojem mezinárodního práva je do určité míry předmětem interpretací. Pokud je vykládán jako zákaz útočit na jiné státy, jde podle něj o jednoznačné porušení. Státy však často hledají alternativní interpretace, stejně jako to podle něj činí Rusko ve vztahu k Ukrajině. Neexistuje přitom žádná autorita, která by s konečnou platností rozhodla, kde je hranice porušení. Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky považuje postup Spojených států a Izraele za porušení práva mimo jiné proto, že podle něj rezignovaly na diskusi s mezinárodním společenstvím. Připomněl, že státy své jednání zdůvodňují sebeobranou a ochranou vlastních zájmů, což je argument navázaný na Chartu OSN a otázku preventivních úderů. "Fakticky to ale neobstojí," míní. Horčička zároveň upozornil, že problematické nejsou jen samy útoky, ale i některé cíle. Připomněl, že jeden z úderů zasáhl dívčí školu, což může hraničit i s válečným zločinem. I v případě, že se objekt nacházel v blízkosti kasáren či příslušníků revolučních gard, by takový zásah naznačoval, že útok byl veden chybně nebo se nezdařil. Podle íránských úřadů úder na dívčí školu na jihu Íránu zabil 165 lidí. Filip Sommer, který je ředitelem Centra blízkovýchodních vztahů na Cevro Univerzitě, uvedl, že použití síly proti jinému státu je podle Charty OSN obecně zakázáno, pokud nejde o sebeobranu proti ozbrojenému útoku nebo akci schválenou Radou bezpečnosti OSN. "Aby byla taková operace v souladu s článkem 51 Charty OSN, musely by Spojené státy či Izrael prokázat, že v daný okamžik probíhal nebo bezprostředně hrozil íránský ozbrojený útok vyžadující okamžitý zásah a že reakce byla nezbytná a přiměřená. Z dostupných informací však nic takového nevyplývá," dodal Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně je věc porušení mezinárodního práva v tomto případě "naprosto křišťálově čistá". Zároveň ale míní, že vzhledem k soustavné degradaci a destrukci mezinárodněprávního systému světovými i regionálními mocnostmi to nebude mít další následky kromě faktického ukončení současného mechanismu mezinárodního práva. "Demontáž systému začala již dříve, nyní byla definitivně dokonaná," konstatoval. puz snm