517 HUF to PLN

Poslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem

Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. Na poslední předvolební schůzi ve Štrasburku, která začala v pondělí, se jim podle posledních informací podaří odhlasovat okolo devadesáti, konečná čísla ale budou známá až po skončení zasedání dnes odpoledne. Dohromady by to tedy dávalo téměř 450 schválených předpisů. V minulém volebním období (2014 až 2019) jich podle zjištění ČTK bylo schváleno 401. Podle informací Evropského parlamentu zůstávalo ještě před nynějším zasedáním nedořešených 227 legislativních položek, z nichž bylo u 105 dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Mnohé z těchto legislativních spisů se europoslanci pokusili dokončit právě v posledních čtyřech dnech. Co se stane s těmi zbylými? Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodařilo schválit do konce volebního období, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů. "Konference předsedů tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Lze však učinit výjimky, například pro normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU," sdělilo na dotaz ČTK tiskové oddělení europarlamentu. Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. Může se totiž stát, že někteří zpravodajové návrhů neobhájí mandát, budou tedy muset být místo nich vybráni náhradníci. Evropský parlament jedná s Evropskou komisí a zástupci členských států o legislativních návrzích v takzvaných trialozích. Zásluhu na dokončení množství legislativy tak má i současné belgické předsednictví v Radě EU, které právě členské státy zastupuje a které mělo nelehkou roli a velmi omezený čas. Poslední plenární zasedání se sice koná nyní, na konci dubna, ve skutečnosti ale musely být návrhy dojednány daleko dříve. Čas totiž potřebují i právníci a lingvisté, kteří texty předpisů překládají do jazyků unie a takzvaně "čistí". "Před předsednictvím jsme zjistili, že je asi 150 nedokončených norem. Nejdříve jsme se ptali, kolik času máme, řekli nám do 19. února, pro urgentní záležitosti do 15. března. Právě v této omezené době jsme museli stihnout všechna politická rozhodnutí a trialogy," řekl ČTK mluvčí belgického předsednictví Alexandre Brecx. Následně byly vybrány předpisy, jejichž dojednání nebylo naléhavě potřebné, počet se tak snížil na sto. "Pak jsme začali počítat. Pracovní dny, lidi, překladatele, zasedací místnosti, kde se dá jednat. Chtěli jsme zjistit, kolik se toho dá stihnout, protože na každý trialog je potřeba tak 70 lidí. Vyšlo nám z toho asi 70 možností, tedy 70 norem," popsal. Cíl splnili, belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová při hodnocení belgického předsednictví nedávno oznámila, že se podařilo uzavřít 67 legislativních položek. Podle Brecxe se to povedlo i díky tomu, že se jejich experti na vyjednávání připravovali už za předchozích předsednictví, například se účastnili trialogů již za španělského předsednictví v druhé polovině roku 2023. tes jd