515 ILS to USD
515 ils na unce zlata, stříbra
AURUM
0,04
Oz
spot kurz XAU/ILS = 1:12319,613
Oz
spot kurz XAU/ILS = 1:12319,613
ARGENTUM
2,62
Oz
spot kurz XAG/ILS = 1:196,896
Oz
spot kurz XAG/ILS = 1:196,896
Přesný převod ils hodnot 515 - 527 na usd
| ils | usd | ils | usd | |
|---|---|---|---|---|
| 515 ils | 175,23 | 528 | 179,65 | |
| 516 ils | 175,57 | 529 | 180 | |
| 517 ils | 175,91 | 530 | 180,34 | |
| 518 ils | 176,25 | 531 | 180,68 | |
| 519 ils | 176,59 | 532 | 181,02 | |
| 520 ils | 176,93 | 533 | 181,36 | |
| 521 ils | 177,27 | 534 | 181,7 | |
| 522 ils | 177,61 | 535 | 182,04 | |
| 523 ils | 177,95 | 536 | 182,38 | |
| 524 ils | 178,29 | 537 | 182,72 | |
| 525 ils | 178,63 | 538 | 183,06 | |
| 526 ils | 178,97 | 539 | 183,4 | |
| 527 ils | 179,31 | 540 | 183,74 |
KURZ ILS/USD
1:0,34
Israeli Shekel x US dollar
ČASTO VÁS ZAJÍMÁ
515 ILS is worth 0,04 ounces of gold based on the current market rate. When buying physically allocated gold, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
515 ILS is worth 1,3 grams of gold based on the current market rate. When buying physically allocated gold, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
1 troy ounce of gold (XAU) is worth 12319,61 ILS based on the current market rate.
1 gram of pure gold (XAU) is worth 396,04 ILS based on the current market rate.
515 ILS is worth 2,62 ounces of silver based on the current market rate. When buying physically allocated silver, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
515 ILS is worth 81,36 grams of silver based on the current market rate. When buying physically allocated silver, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
1 troy ounce of silver (XAG) is worth 196,9 ILS based on the current market rate.
1 gram of pure silver (XAG) is worth 6,33 ILS based on the current market rate.
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Netanjahu se s myšlenkou vojenské kontroly Gazy mýlí, tvrdí expremiér Olmert
Tel Aviv 8. listopadu (ČTK) - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je "emocionálně zničený" kvůli svému nesmírnému selhání v oblasti národní bezpečnosti a nyní se mýlí, když po zničení Hamásu chce "na neohraničenou dobu" převzít kontrolu nad bezpečnostní situací v Pásmu Gazy, uvedl bývalý izraelský ministerský předseda Ehud Olmert v rozhovoru se serverem Politico. Podle expremiéra se Netanjahu nachází ve stavu "nervového zhroucení", zatímco se snaží vyhnout ztrátě funkce v důsledku toho, že během vražedných útoků Hamásu 7. října nedokázal zajistit národu bezpečnost. Výsledkem je, že Izrael se nyní ze strategického hlediska vychyluje z kurzu, soudí Olmert. Trvá na tom, že prioritou Tel Avivu by mělo být vyjednání konečné uspořádání po skončení konfliktu v Gaze - včetně obnovení rozhovorů o vzniku palestinského státu - místo návratu k plnému vojenskému dohledu nad Gazou. "(Netanjahu) se zhroutil. Je emocionálně zničený, o tom není pochyb. Chci tím říct, že se mu přihodilo něco hrozného. Bibi (přezdívka premiéra, pozn. ČTK) se celý život snaží předstírat, že on je pan Bezpečnost. Je to pan Kecal," prohlásil Olmert v rozhovoru. "Každá minuta, kdy je premiérem, představuje pro Izrael nebezpečí. Myslím to zcela vážně. Jsem si jist, že Američané chápou, že je ve špatném stavu," dodal Olmert, který stál v čele izraelské vlády v letech 2006 až 2009 jako předseda liberální strany Kadima. Za příklad Netanjahuova chybného přístupu Olmert považuje strategický plán udržení bezpečnostní kontroly nad poválečným Pásmem Gazy, o němž se premiér zmínil v pondělním rozhovoru se stanicí ABC. Olmert varoval, že tento postup by se prakticky rovnal návratu před rok 2005, kdy Izrael nad tímto pobřežním územím vykonával vojenskou správu. "Není v zájmu Izraele dohlížet na bezpečnost Gazy," prohlásil Olmert. "V našem zájmu je, abychom se dokázali bránit jiným způsobem, než tomu bylo před útokem ze 7. října. Ale znovu ovládat Gazu? Ne." Olmert také upozornil, že západním spojencům Izraele pomalu dochází trpělivost, když Netanjahu a jeho ministři nejsou schopni nastínit realistický plán, kdo bude v Gaze vládnout po odstranění Hamásu. Expremiér zároveň izraelský válečný kabinet viní z nedostatku střízlivého úsudku. Americký prezident Joe Biden již dříve prohlásil, že by bylo chybou, kdyby Izrael znovu okupoval Gazu. Ačkoli Netanjahuův plán by zřejmě neznamenal návrat k úplné okupaci, před níž varují Spojené státy i další spojenci Izraele, pravděpodobně by se neobešel bez značné kontroly nad tímto územím a trvalé přítomnosti izraelských vojáků. Zásadní je, píše Politico, že by to pravděpodobně zmařilo naděje Spojených států, že se o návratu do Pásma Gazy podaří přesvědčit Palestinskou samosprávu (PA) ze Západního břehu. Její hnutí Fatah vládlo v Gaze do roku 2006, kdy je ve volbách porazil Hamás, který území po roce bojů zcela ovládl. Šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás v minulosti odmítl myšlenku, že by se PA mohla v Gaze vrátit k moci silou izraelských zbraní. "Zcela chybí plánování další fáze," postěžoval si Olmert v rozhovoru. "Co budeme dělat? Dobře, podle Netanjahua rozdrtíme a rozložíme Hamás. A já si mimochodem myslím, že to dokážeme. Ale jaký je tedy další krok? Co budeme dělat pak? Přemýšlí o tom někdo? Musíme mezinárodnímu společenství předložit naši představu o konečném uspořádání," řekl bývalý premiér. "Kdyby Izrael přišel se seriózním návrhem na jednání o dvou státech, mělo by to na mezinárodní společenství dramatický dopad. Dalo by nám to více času a prostoru na dosažení cílů vojenských operací - a mělo by to vliv na veřejné mínění v západních zemích a v médiích. Ukázalo by to, že Izrael je odhodlán udělat něco, do čeho se mu v posledních 15 letech nechtělo. Z toho všeho by tedy mohlo vzejít něco pozitivního. Ale my to neděláme a nikdo na to nechce myslet. Nikdo to nechce vyslovit. Nikdo to nechce říct," míní expremiér. sch ank
KURZ ils
| Země | Měna | Kód | 515 ILS = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 248,95 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 130,64 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 3658,59 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 1185,62 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 9109,85 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 151,44 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 16666,62 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 515 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 244,9 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 53508,58 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 643,55 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 12662,23 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 643,54 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 1656,2 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 139,46 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 8105,39 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 7848,18 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 175,23 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 515 ILS = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 7068,82 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 1320,28 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 2741,78 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 1041,88 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 1149,44 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 138,01 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 339295,49 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 102,56 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 605,04 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 123,15 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 7068,82 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 75,23 |
| Německo | Německá marka | DEM | 342,72 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 386,16 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 5279,02 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 41992,48 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 29156,07 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 35130,76 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 2411,24 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 59710,13 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Kreml navzdory sankcím získal miliardu eur díky bulharské výjimce, píše Politico
Brusel 9. listopadu (ČTK) - Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard Kč) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu. Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy EU. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv. Zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy platí v EU v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu od loňského 5. prosince. V případě zpracovaných produktů z ruské ropy zákaz platí od 5. února letošního roku, přičemž Bulharsko nesmí podle sankčních pravidel produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy prodávat do zahraničí. Vývoz ale lze povolit, pokud budou produkty určeny pro použití na Ukrajině nebo pokud je Sofia nemůže skladovat kvůli riziku pro životní prostředí - a zároveň nebude jejich vývoz použitý k obcházení sankcí, píše se v pravidlech. Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko jen od března do července letošního roku pravděpodobně vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů produktů z ruské ropy, což odpovídá zhruba každému pátému barelu surové ropy přivezené do Burgasu a zpracovaného v tamní rafinerii. Vyplývá to z údajů analytické společnosti Kpler. Bulharský ministr financí Asen Vasilev to zdůvodnil tím, že rafinerie má skladovací kapacitu jen na deset dní, a dodal, že díky výjimce ze sankcí bulharská vláda letos získá až 250 milionů eur na daních. "Necítíme zodpovědnost" za vývoz Lukoilu a z toho plynoucí příjmy pro Kreml, uvedl Vasilev. Vládní statistiky nicméně ukazují, že skladovací nádrže Lukoilu mají kapacitu odpovídající zhruba tříměsíční poptávce po ropě v Bulharsku, uvedl Martin Vladimirov, šéf oddělení pro energetiku a klimatickou změnu v Centru pro studium demokracie (CSD). "Potřeba vývozu rafinovaných produktů z ekologických důvodů je nepravděpodobná," uvedl. Mezerou v sankčních opatřeních je i fakt, že je téměř nemožné dokázat, zda ropa vyvážená z Bulharska skutečně pochází z Ruska. Jedním z příkladů je například nedávná cesta tankeru, který z Burgasu odvezl náklad 265.000 barelů topného oleje s vysokým obsahem síry do nizozemského přístavu Rotterdam. Rafinerie v bulharském městě předtím 21 dní nepřijala jinou než ruskou ropu. Ale ani pokud by zpracované produkty vyvezené z Bulharska neměly ruský původ, Kreml stále získává peníze už jen díky možnosti posílat Sofii surovou ropu, píše Politico. Mezi letošním 5. únorem a 31. říjnem Moskva na podobných dodávkách vydělala 983 milionů eur (24,1 miliardy Kč), vyplývá z propočtů nevládní organizace Global Witness. Složitost současného sankčního systému a tím jeho možné obcházení podle Maartena van den Endeho, šéfa belgické neziskové Společnosti pro sankce a kontrolu vývozu, částečně pramení z nutnosti získat jednomyslný souhlas všech 27 členských států. "Výsledkem kompromisů je v tomto případě výjimka se značným rozsahem, která ponechává prostor při jejím uplatňování," uvedl van den Ende. nim jrm