76 INR to PLN
76 inr na unce zlata, stříbra
AURUM
0
Oz
spot kurz XAU/INR = 1:387166,24
Oz
spot kurz XAU/INR = 1:387166,24
ARGENTUM
0,01
Oz
spot kurz XAG/INR = 1:5384,602
Oz
spot kurz XAG/INR = 1:5384,602
Přesný převod inr hodnot 76 - 88 na pln
| inr | pln | inr | pln | |
|---|---|---|---|---|
| 76 inr | 2,99 | 89 | 3,5 | |
| 77 inr | 3,03 | 90 | 3,54 | |
| 78 inr | 3,07 | 91 | 3,58 | |
| 79 inr | 3,11 | 92 | 3,62 | |
| 80 inr | 3,15 | 93 | 3,66 | |
| 81 inr | 3,19 | 94 | 3,7 | |
| 82 inr | 3,23 | 95 | 3,74 | |
| 83 inr | 3,27 | 96 | 3,78 | |
| 84 inr | 3,3 | 97 | 3,82 | |
| 85 inr | 3,34 | 98 | 3,86 | |
| 86 inr | 3,38 | 99 | 3,9 | |
| 87 inr | 3,42 | 100 | 3,93 | |
| 88 inr | 3,46 | 101 | 3,97 |
INR - Rupia indyjska
PLN - Złoty polski
Polský zlotý – měna středoevropské tradice a moderní stability
Polský zlotý, oficiálně złoty polski (PLN), je zákonným platidlem Polské republiky (Rzeczpospolita Polska). Český název zní polský zlotý, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je PLN a symbol měny je zł. Název pochází z polského slova „złoto“, tedy „zlato“, a odkazuje na historický význam zlata v evropském obchodu. Jedna základní jednotka se dělí na 100 groszy (gr). Emisní a měnovou autoritou je Narodowy Bank Polski (NBP) – Polská národní banka, která zajišťuje vydávání hotovosti, měnovou politiku a stabilitu finančního systému země. Zlotý je oficiálním platidlem výhradně v Polsku, které je členem Evropské unie, avšak dosud nepřijalo euro, a měna tak zůstává symbolem polské ekonomické suverenity.
V současném oběhu se používají mince v nominálních hodnotách 1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł. Menší mince jsou z oceli s měděným či mosazným pokovením, vyšší nominály (1–5 zł) mají dvoubarevný design. Jejich lícní strana nese státní znak Polska – orla s korunou, zatímco rubová strana uvádí nominální hodnotu. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zł. Současná série bankovek, zavedená v roce 1995 a modernizovaná po roce 2014, byla navržena výtvarníkem Andrzejem Heidrichem. Každá bankovka nese portrét významného polského panovníka z různých období národní historie – například knížete Měška I. (10 zł), krále Boleslava Chrabrého (20 zł), Kazimíra Velikého (50 zł), Vladislava II. Jagella (100 zł), Zikmunda I. Starého (200 zł) a Jana III. Sobieského (500 zł). Rubové strany zobrazují hrady, insignie a státní symboly spojené s daným obdobím. Bankovky jsou tištěny na papíře se speciálními ochrannými prvky – vodoznaky, mikrotextem, iridiscentními proužky a holografickými motivy – a vyobrazení všech aktuálních emisí je dostupné na oficiálním webu Narodowy Bank Polski.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Narodowy Bank Polski – Banknotes and Coins- Narodowy Bank Polski – Current Banknotes
- Wikipedia – Polish złoty
KURZ INR/PLN
1:0,039
Rupia indyjska x Złoty polski
ČASTO VÁS ZAJÍMÁ
76 INR की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 0 औंस सोना है। भौतिक आवंटित सोना खरीदते समय प्रीमियम का ध्यान रखें, यानी प्रोसेसिंग और वितरण शुल्क। यह आमतौर पर लेनदेन की मात्रा के अनुसार लगभग 3–5% होता है।
76 INR की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 0,01 ग्राम सोना है। भौतिक आवंटित सोना खरीदते समय प्रीमियम का ध्यान रखें, यानी प्रोसेसिंग और वितरण शुल्क। यह आमतौर पर लेनदेन की मात्रा के अनुसार लगभग 3–5% होता है।
1 ट्रॉय औंस सोना (XAU) की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 387166,24 INR
1 ग्राम शुद्ध सोना (XAU) की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 12446,27 INR
76 INR की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 0,01 औंस चाँदी है। भौतिक आवंटित चाँदी खरीदते समय प्रीमियम का ध्यान रखें, यानी प्रोसेसिंग और वितरण शुल्क। यह आमतौर पर लेनदेन की मात्रा के अनुसार लगभग 3–5% होता है।
76 INR की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 0,44 ग्राम चाँदी है। भौतिक आवंटित चाँदी खरीदते समय प्रीमियम का ध्यान रखें, यानी प्रोसेसिंग और वितरण शुल्क। यह आमतौर पर लेनदेन की मात्रा के अनुसार लगभग 3–5% होता है।
1 ट्रॉय औंस चाँदी (XAG) की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 5384,6 INR
1 ग्राम शुद्ध चाँदी (XAG) की वर्तमान बाज़ार दर के अनुसार कीमत 173,1 INR
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Surovinou politiku pro dřevo se daří naplňovat, uvádí zpráva projednaná vládou
Praha 13. dubna (ČTK) - Surovinovou politiku pro dřevo, která má podpořit zpracování dřeva a výstavbu dřevostaveb v ČR, se podle ministerstev zemědělství (MZe) a průmyslu a obchodu (MPO) daří naplňovat. Vyplývá to z hodnotící zprávy, kterou dnes projednala vláda. Resorty loni například dokončily přehled možností financování dřevostaveb nebo úpravy norem pro požární bezpečnost staveb, které chtějí nově rozšířit i na výrobní haly. Ministerstva to uvedla ve společné tiskové zprávě. Cílem politiky je, aby do roku 2035 tvořily dřevostavby až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Podpořit výstavbu dřevostaveb měla mimo jiné úprava normy pro požární bezpečnost staveb umožňující stavbu vícepodlažních dřevostaveb s požární výškou 18 metrů v čistě dřevěné variantě a 22,5 metru v kombinované variantě, kterou loni dokončilo MPO. V Česku se ze dřeva staví méně než jinde v Evropě. Ministerstvo chce nyní v normách požární bezpečnosti upravit také pravidla pro shromažďovací prostory a pro výrobní haly a další výrobní objekty. Ministerstvo zemědělství kromě toho dokončuje metodiku pro využití dřeva ve veřejných zakázkách, která je zatím určená pro uplatňování dřeva ve stavebních zakázkách resortu. Zemědělský resort také ustálil definici pojmů stavba na bázi dřeva a dřevostavba, což podle úřadu pomůže veřejným zadavatelům lépe vymezit svůj stavební záměr podporující vyšší využití dřeva a státní správě či samosprávám lépe formulovat podmínky programů zaměřených na podporu stavění ze dřeva. Výzkumný a vývojový ústav dřevařský v minulém roce dokončil databázi konstrukcí využívajících dřevo s hodnocením vlastností jednotlivých materiálů, konstrukcí a informací o jejich ekologické zátěži. "Surovinová politika pro dřevo přispívá k většímu využívání výrobků ze dřeva, upřednostňuje materiálové před energetickým využitím dřeva, a nepřímo tak pomáhá snižování exportu surového dříví. To prospěje tuzemským firmám podnikajícím v této oblasti, i zvýšení daňových příjmů státu a zaměstnanosti," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů byl v roce 2022 v ČR 14,1 procenta, v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku 90 procent. V posledních letech podle ministerstev klesá podíl vývozu z vytěženého dřeva. V roce 2024 bylo v ČR vytěženo 17,8 milionů metrů krychlových dřeva a z toho 3,7 milionů, tedy zhruba 20 procent, bylo vyvezeno. Před kůrovcovou kalamitou se vyváželo zhruba 40 procent vytěženého dříví, tedy kolem 6,5 milionů metrů krychlových ročně, uvedly resorty. trp ptd
KURZ inr
| Země | Měna | Kód | 76 INR = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 1,13 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 0,59 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 16,69 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 5,34 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 39,86 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 0,69 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 76 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 2,4 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 1,11 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 250,1 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 2,99 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 61,74 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 2,9 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 7,6 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 0,64 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 37,17 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 35,24 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 0,79 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 76 INR = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 31,81 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 5,94 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 12,34 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 4,69 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 5,17 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 0,62 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 1526,66 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 0,46 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 2,72 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 0,55 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 31,81 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 0,34 |
| Německo | Německá marka | DEM | 1,54 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 1,74 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 23,75 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 188,94 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 131,19 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 158,07 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 10,85 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 268,67 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
MMF kvůli konfliktu na Blízkém východě zhoršil odhad růstu globální ekonomiky
Washington 14. dubna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta, zejména kvůli dopadům konfliktu na Blízkém východě. Výhled na příští rok zůstal beze změny, hrubý domácí produkt (HDP) by se tak podle MMF mohl zvýšit o 3,2 procenta. Měnový fond to dnes uvedl v jarním výhledu světové ekonomiky. Konflikt na Blízkém východě vypukl na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán. Růst globální ekonomiky v posledním roce podporovaly zejména investice do technologií, uvolněné finanční podmínky a příznivá hospodářská politika. Válka ale působí opačně - tlačí na růst cen komodit, inflační očekávání i zpřísnění finančních podmínek. Měnový fond uvedl, že nyní místo standardní prognózy pracuje s tzv. referenčním scénářem, který předpokládá, že konflikt bude omezený a jeho dopady odezní do poloviny tohoto roku. Bez konfliktu na Blízkém východě by byl růst globální ekonomiky letos vyšší, než měnový fond předpokládal v dosavadním výhledu. Dosáhl by zhruba 3,4 procenta. Nyní je výhled nižší, negativní dopady ale částečně tlumí příznivá data z poslední doby a také nižší cla. Dopady jsou navíc velmi nerovnoměrné. Zatímco vyspělé ekonomiky zůstávají relativně stabilní, rozvíjející se a rozvojové země - hlavně ty, které dovážejí komodity - čelí výraznějšímu zpomalení. Pro tyto ekonomiky MMF zhoršil výhled letošního růstu o 0,3 procentního bodu, zatímco u vyspělých zemí zůstal výhled v zásadě beze změny. V případě nepříznivějšího vývoje by se situace mohla výrazně zhoršit. Pokud by ceny energií rostly déle a výrazněji, globální růst by zpomalil na 2,5 procenta a míra inflace by dosáhla 5,4 procenta, zatímco nyní MMF čeká letošní inflaci 4,4 procenta. Ještě horší scénář, například při poškození energetické infrastruktury, by znamenal pokles tempa růstu zhruba ke dvěma procentům a inflaci nad šesti procenty. Dopady by přitom byly téměř dvojnásobné v rozvíjejících se ekonomikách proti vyspělým zemím. Rizika dalšího zhoršení výhledu ale podle MMF převažují. Patří mezi ně možné prohloubení geopolitického napětí až do podoby největší energetické krize moderní doby, obchodní spory či tlak na veřejné finance a zadlužení. Negativně by mohlo působit rovněž oslabení důvěry v centrální banky nebo korekce na finančních trzích, například v souvislosti s přehodnocením očekávání kolem umělé inteligence (AI). Naopak pozitivní vývoj by mohl přinést další růst investic do AI, strukturální reformy nebo zmírnění obchodních sporů, dodal MMF. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas na tiskové konferenci uvedl, že svět se možná již řítí směrem k nepříznivému scénáři, i když fond zveřejnil optimističtější prognózu. Dodal, že každý den, kdy pokračuje narušení dodávek energie a výkyvy cen, znamená, že se nepříznivý scénář stává pravděpodobnějším. Svět se podle něj nyní pravděpodobně nachází někde uprostřed mezi zveřejněnou prognózou a nepříznivým scénářem. Ekonomika Spojených států podle měnového fondu letos vykáže růst o 2,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než MMF čekal v lednu. Růst podpoří fiskální politika a doznívající efekt snížení úrokových sazeb v loňském roce, negativně naopak působí vyšší obchodní bariéry a částečně i konflikt na Blízkém východě. Dopad konfliktu však není tak výrazný, protože Spojené státy jsou čistým vývozcem energií. V příštím roce by měl růst v USA zpomalit na 2,1 procenta, bude však o 0,1 procentního bodu vyšší, než uváděla lednová prognóza fondu. V případě eurozóny MMF zhoršil odhad růstu na letošní i příští rok o 0,2 procentního bodu. Letos ekonomika eurozóny vykáže podle fondu růst o 1,1 procenta, příští rok o 1,2 procenta. Eurozóna dováží většinu energie, kterou potřebuje, a je tak obzvláště citlivá na prudký růst cen energií. Nicméně MMF je ve svém výhledu optimističtější než Evropská centrální banka, která minulý měsíc ve svém základním scénáři předpověděla růst v letošním roce o 0,9 procenta před oživením v roce 2027. Plánované zvýšení výdajů na obranu zmírní část očekávaného zpomalení, ale nárůst výdajů je relativně pomalý, takže oživení pravděpodobně dorazí později, dodal MMF. irl spr kpc