Výsledek jednání ČNB o úrokových sazbách je podle analytiků nejistý
Praha 17. prosince (ČTK) - Výsledek jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) o nastavení úrokových sazeb je nejistý. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by sice ekonomická situace vybízela k zahájení poklesu základní úrokové sazby ze současných sedmi procent, bankovní rada ale může mít obavy z dosud neznámého rozsahu lednové úpravy ceníků a jejího dopadu na inflaci. Většina odborníků nicméně čeká, že ve čtvrtek ČNB sazby o 0,25 procentního bodu sníží. Vyjádření členů bankovní rady pro média byla nejednoznačná.
"Spotřebitelské ceny už přibližně tři čtvrtě roku nijak významně nerostou a lze tedy konstatovat, že inflační mánie již dále nepokračuje," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Listopadová inflace 7,3 procenta je podle něj zkreslená velkým cenovým skokem z ledna a statistickým vlivem loňského úsporného tarifu na energie. "Členové bankovní rady vědí, že z čistě technického pohledu není důvod udržovat sazby na takto vysoké úrovni. K opatrnosti je bude tedy nabádat pouze obava z novoročního přecenění a riziko, že by při něm inflace chytila druhý dech. Centrální banka ovšem musí vždy jednat v předstihu a nastavovat měnovou politiku podle očekávaného budoucího vývoje, nikoliv čekat, až se inflace vrátí k cíli a teprve poté reagovat," doplnil. Očekává proto snížení základní sazby na 6,75 procenta.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše makroekonomická data ukazují odeznívání inflačních tlaků, nadcházející jednání bankovní rady ale zůstává nejisté. "Opatrnější členové bankovní rady mohou mít obavy z kombinace vysokých inflačních očekávání a silnějšího efektu lednového přecenění. V tomto kontextu některé z posledních zpráv skutečně nevyznívají úplně optimisticky. Jde zejména o lednový pohyb cen potravin, kde z výsledků jednání mezi vládou a maloobchodními řetězci vyplynulo, že nehledě na pokles DPH budou maloobchodní řetězce značnou část potravin od ledna zdražovat," uvedl Bureš. I přesto očekává snížení sazby, rozhodnutí bankovní rady ale podle něj bude těsné.
Rovněž analytici Raiffeisenbank vidí nejistotu pro rozhodování ČNB v lednových úpravách ceníků. "Někteří členové bankovní rady si tak budou chtít počkat až na únorové zasedání, kdy sice ještě k dispozici nebude finální výsledek inflace za leden, patrně ale bankovní rada bude pracovat alespoň s částečnou indikací ohledně síly a směru," uvedli. Na druhou stranu ale podle nich bankovní rada musí brát v potaz i nepříznivou ekonomickou situaci, za mírně pravděpodobnější proto považují snížení sazeb o čtvrt bodu.
"Podle mého názoru čas na zahájení pozvolného snižování úrokových sazeb již dávno nastal. Troufám si odhadnout a doufat, že ČNB k tomuto kroku přistoupí již na nadcházejícím zasedání bankovní rady. Očekával bych, že ČNB bude chtít vyslat trhům signál, že avizované snižování úrokových sazeb je reálné, a to i přesto, že jsme již těsně před koncem roku," uvedl místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha.
Podle hypoteční specialistky společnosti FinGO Jany Vaisové je rozhodnutí ČNB nejisté a centrální banka bude nadále velmi opatrná. Upozornila ale, že komerční banky už začaly snižovat sazby hypoték. "Je vidět, že se banky připravují na snížení základní sazby, a to může donutit ČNB začít snižovat sazbu i rychlejším tempem," uvedla Vaisová.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec je naopak přesvědčen, že ČNB zahájí proces snižování sazeb až v únoru příštího roku.
Základní úroková míra je na sedmi procentech od loňského června. V listopadu ČNB poprvé jednala o jejím poklesu o čtvrt procentního bodu. Návrh ale v sedmičlenné bankovní radě podpořili pouze viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub.
str mha
ČNB: Bankám za tři čtvrtletí stoupl hrubý zisk o 5,5 miliardy na 180,1 mld. Kč
Praha 15. prosince (ČTK) - Bankám a spořitelnám v Česku za letošní tři čtvrtletí stoupl meziročně souhrnný zisk z provozní a finanční činnosti o 5,5 miliardy Kč na 180,1 miliardy korun. Čistý zisk po zdanění vzrostl o 1,2 miliardy korun na 82,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci září 10,153 bilionu korun, což je o 1,247 bilionu více než na konci roku 2022.
"Banky působící v Česku mají v aktuálním cyklu to nejlepší již za sebou. V prvních devíti měsících roku kvůli propisování rostoucích nákladů na financování depozit klesly čisté úrokové příjmy u všech šesti největších bank působících na tuzemském trhu," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Tlak na úrokové marže kladlo podle něj i ponechání úrokových sazeb České národní banky na stávající úrovni. Navzdory horší meziroční výkonnosti se však bankám podařilo držet svá úvěrová portfolia velmi zdravá, dodal.
Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení jejich čistého zisku o 1,3 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank.
"Bankám klesly čisté úrokové výnosy," doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Pokles tohoto klíčového ukazatele podle něj způsobila skutečnost, že finanční domy loni navyšovaly úročení depozit, přičemž již nedocházelo k přílišnému zdražování úvěrů. Klesala teda čistá úroková marže. Windfall tax proces zvýšení úročení depozit urychlila, podotkl.
České spořitelně klesl od začátku roku do konce září čistý zisk o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun, ČSOB o pět procent na 13,6 procenta, Komerční bance o 4,9 procenta na 12,4 miliardy Kč, Raiffeisenbank o 27,5 procenta na 3,96 miliardy Kč a v případě Monety Money Bank o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy korun, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
Těchto bank se týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Aktuální výsledky bankovních domů však potvrzují, že tato daň minimálně z hlediska výběru z bankovního sektoru nepřinese slibované příjmy do státního rozpočtu, podotkl Cverna.
fd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
