53 PLN to CZK
53 pln na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/PLN = 1:17193,428
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/PLN = 1:270,785
Nákup fyzicky alokovaného stříbra je v EU zatížen daní z přidané hodnoty (21% v ČR). Spot kurz XAG/PLN s DPH = 1:327,65
Přesný převod pln hodnot 53 - 65 na czk
| pln | czk | pln | czk | |
|---|---|---|---|---|
| 53 pln | 303,8 | 66 | 378,32 | |
| 54 pln | 309,53 | 67 | 384,05 | |
| 55 pln | 315,26 | 68 | 389,78 | |
| 56 pln | 321 | 69 | 395,51 | |
| 57 pln | 326,73 | 70 | 401,24 | |
| 58 pln | 332,46 | 71 | 406,98 | |
| 59 pln | 338,19 | 72 | 412,71 | |
| 60 pln | 343,92 | 73 | 418,44 | |
| 61 pln | 349,66 | 74 | 424,17 | |
| 62 pln | 355,39 | 75 | 429,9 | |
| 63 pln | 361,12 | 76 | 435,64 | |
| 64 pln | 366,85 | 77 | 441,37 | |
| 65 pln | 372,58 | 78 | 447,1 |
PLN - polský zlotý
Polský zlotý – měna středoevropské tradice a moderní stability
Polský zlotý, oficiálně złoty polski (PLN), je zákonným platidlem Polské republiky (Rzeczpospolita Polska). Český název zní polský zlotý, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je PLN a symbol měny je zł. Název pochází z polského slova „złoto“, tedy „zlato“, a odkazuje na historický význam zlata v evropském obchodu. Jedna základní jednotka se dělí na 100 groszy (gr). Emisní a měnovou autoritou je Narodowy Bank Polski (NBP) – Polská národní banka, která zajišťuje vydávání hotovosti, měnovou politiku a stabilitu finančního systému země. Zlotý je oficiálním platidlem výhradně v Polsku, které je členem Evropské unie, avšak dosud nepřijalo euro, a měna tak zůstává symbolem polské ekonomické suverenity.
V současném oběhu se používají mince v nominálních hodnotách 1 gr, 2 gr, 5 gr, 10 gr, 20 gr, 50 gr, 1 zł, 2 zł a 5 zł. Menší mince jsou z oceli s měděným či mosazným pokovením, vyšší nominály (1–5 zł) mají dvoubarevný design. Jejich lícní strana nese státní znak Polska – orla s korunou, zatímco rubová strana uvádí nominální hodnotu. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zł. Současná série bankovek, zavedená v roce 1995 a modernizovaná po roce 2014, byla navržena výtvarníkem Andrzejem Heidrichem. Každá bankovka nese portrét významného polského panovníka z různých období národní historie – například knížete Měška I. (10 zł), krále Boleslava Chrabrého (20 zł), Kazimíra Velikého (50 zł), Vladislava II. Jagella (100 zł), Zikmunda I. Starého (200 zł) a Jana III. Sobieského (500 zł). Rubové strany zobrazují hrady, insignie a státní symboly spojené s daným obdobím. Bankovky jsou tištěny na papíře se speciálními ochrannými prvky – vodoznaky, mikrotextem, iridiscentními proužky a holografickými motivy – a vyobrazení všech aktuálních emisí je dostupné na oficiálním webu Narodowy Bank Polski.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Narodowy Bank Polski – Banknotes and Coins- Narodowy Bank Polski – Current Banknotes
- Wikipedia – Polish złoty
CZK - koruna česká
Česká koruna – měna s tradicí stability a symbolem národní identity
Česká koruna, oficiálně nazývaná koruna česká (Czech koruna), je zákonným platidlem České republiky od roku 1993. Její mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je CZK, používaný v mezinárodním obchodě, a běžný symbol měny je Kč, který se píše za číselnou hodnotu (např. 100 Kč). Jedna koruna se dělí na 100 haléřů, i když haléřové mince již nejsou v běžném oběhu a ceny se zaokrouhlují na celé koruny. Emisní a regulační autoritou je Česká národní banka (ČNB), která zajišťuje vydávání hotovosti, správu měnové politiky a dohled nad finančním systémem. Česká koruna je dlouhodobě považována za stabilní měnu střední Evropy, odrážející zdravou ekonomickou politiku a důvěru veřejnosti.
V současné době jsou v oběhu mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč, které razí Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Jejich vzhled kombinuje národní symboliku a moderní výtvarné zpracování – například motiv Prahy na padesátikoruně nebo svatého Václava na dvacetikoruně. Bankovky vydává výhradně Česká národní banka, tiskne je Státní tiskárna cenin a jejich autorem je akademický malíř Oldřich Kulhánek. V současném oběhu jsou bankovky v nominálních hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Každá nese portrét významné osobnosti českých dějin – například Karla IV., Jana Amose Komenského či Boženy Němcové – a motivy symbolizující českou vzdělanost, kulturu a tradici. Bankovky byly několikrát modernizovány a opatřeny pokročilými ochrannými prvky, jako jsou vodotisky, opticky proměnlivé barvy a holografické proužky. Česká národní banka nabízí veřejnosti detailní popisy a vyobrazení všech platných emisí na svém oficiálním webu.
- Česká národní banka – Platné bankovky- Česká národní banka – Platné mince
- Wikipedia – Česká koruna
KURZ PLN/CZK
1:5,732
polský zlotý x koruna česká
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Analýza: Rychlejší odpisy podpoří ekonomiku efektivněji než plošné snížení daně
Praha 17. února (ČTK) - Rychlejší odpisy představují výrazně efektivnější nástroj podpory ekonomiky než plošné snížení sazby daně z příjmů právnických osob. Pokles sazby této daně o dva procentní body by měl za následek snížení veřejných příjmů o 23 miliard Kč ročně, přičemž ani malý pozitivní vliv na ekonomiku nelze garantovat. Vyplývá to z analýzy Centra pro veřejné finance, kterou dnes představila na veřejné diskusi její spoluautorka Markéta Malá. "Obecně lze říci, že rychlejší daňové odpisy jsou efektivnějším daňovým nástrojem podpory ekonomiky než plošné snížení sazby daně, protože zvyšují motivaci k investicím a tlumí odliv zisků," uvedla Malá. Na rozdíl od nákladných a administrativně složitých dotačních schémat fungují podle ní odpisy automaticky a plošně. Přitom ale selektivně podporují výhradně ty firmy, které aktivně investují, například do snižování nadprůměrné energetické náročnosti české ekonomiky, dodala. Se současnou sazbou daně z právnických osob 21 procent se přitom Česko podle analýzy pohybuje pod průměrem zemí OECD, kde činí 24 procent. Je konkurenceschopné i ve srovnání s dynamickým regionem Asie a Pacifiku, který má průměrně nejnižší daňovou sazbu, byť určité tlaky vytváří regionální konkurenti Česka, řekla Malá. "Výsledky studie jsou jednoznačné," uvedl rektor VŠE Petr Dvořák. Podotkl, že nyní se ale všude hledají jednoduchá řešení. Změnit sazbu daně zákonem je jednodušší, odpisová politika je komplikovanější, souhlasil výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice - AFI Ondřej Votruba. Odpisy jsou ale podle něj nástrojem, který nové investice a technologie přinese pravděpodobněji. Zásadní je rovněž distribuční aspekt, upozornila Malá. Daň z příjmů právnických osob hradí převážně velké a zahraniční korporace. Zatímco plošné snížení sazby by těmto subjektům pouze zlevnilo vyvádění dividend do zahraničí, rychlejší odpisy podle ní vytváří silnou motivaci k ponechání kapitálu v ČR a jeho reinvestování do dalšího rozvoje. Na druhou stranu nákladově odpovídající trvalé zkrácení doby odpisování by podle Malé mohlo být sice relativně drobným, ale dobrým impulsem pro českou ekonomiku. Dokáží za srovnatelnou cenu vygenerovat nové produktivní investice v objemu přibližně 34 miliard Kč ročně. "Je efektivním daňovým nástrojem, cílí přímo na novou aktivitu, nikoliv na staré zisky. Je impulsem pro českou ekonomiku, protože motivuje k modernizaci průmyslu a nákupu nových technologií. Vedlo by ke zpomalení odlivu zisků, zvýhodňuje reinvestice v ČR proti vyvádění dividend do zahraničí," shrnula. fd mha
KURZ pln
| Země | Měna | Kód | 53 PLN = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 20,66 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 10,85 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 303,8 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 99,56 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 774,18 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 12,47 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 1360,22 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 44,62 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 20,17 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 4567,52 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 53 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 1106,6 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 53,51 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 135,68 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 11,51 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 651,61 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 634,21 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 14,57 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 53 PLN = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 587,73 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 109,77 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 227,96 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 86,63 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 95,57 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 11,47 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 28210,32 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 8,53 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 50,31 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 10,24 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 587,73 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 6,25 |
| Německo | Německá marka | DEM | 28,5 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 32,11 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 438,92 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 3491,41 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 2424,15 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 2920,91 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 200,48 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 4964,53 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Havlíček:ČR bude jednat s Korejci o možné spolupráci při těžbě lithia na Cínovci
Praha 16. února (ČTK) - Česko bude jednat s Korejci o případné spolupráci při těžbě a zpracování lithia na Cínovci. Ve hře je například možnost společného projektu české firmy Geomet s korejskou společností Osco, která se zabývá zpracováním lithia. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Těžba lithia by podle současných plánů mohla začít v roce 2030. Možnost spolupráce při těžbě a zpracování lithia bylo podle Havlíčka jedním z témat dnešního setkání s jeho korejským protějškem Kim Čung-Kwanem. "Vyjádřil jsem zájem a podporu české vlády, aby se připravil případný společný projekt společností Geomet a Osco. Firmy už spolupracují a hledáme tak další vzájemné synergie," řekl Havlíček. Těžbu lithia na Cínovci plánuje společnost Geomet, v níž většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ, zbylých 49 procent má australský holding EMH. Rudu s obsahem lithia chce firma získávat hlubinným způsobem. Vytěžený materiál se bude do Prunéřova přepravovat vlakem. Nakládat se bude v průmyslové zóně Dukla na Teplicku, kam ho dopraví z Cínovce dopravník. Podle nedávno zveřejněné studie proveditelnosti těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky. Studie podle ČEZ potvrdila, že na Cínovci je možné těžit 3,2 milionu tun rudy ročně, ze které se vyrobí přibližně 37.000 tun uhličitanu lithného bateriové kvality až pro 1,3 milionu elektrických vozidel. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do průmyslu v Česku v posledních letech. Kraji s vysokou nezaměstnaností by přinesla tisíce míst. Zastupitelé Ústeckého kraje dnes napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Těžbu lithia v minulosti zařadila Evropská komise mezi strategické projekty v nařízení o kritických surovinách. Jako ložisko strategického významu označila Cínovec loni v březnu také česká vláda. Lithium se považuje za kov budoucnosti, klíčové bude například v automobilovém průmyslu. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob - většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko na Cínovci je největší v Evropě. Plánovaná těžba, o níž se mluví řadu let, vyvolává na severu Čech stále řadu kontroverzních reakcí. Po odporu obyvatel proti plánu vybudovat zpracovatelský závod přímo v Krušných horách Geomet změnil lokalitu na areál bývalého hnědouhelného dolu Prunéřov. sip mha
