503 PLN to USD

Ruská centrální banka překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 20 procent

Moskva 6. června (ČTK) - Ruská centrální banka na svém dnešním zasedání překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila slabším hospodářským růstem a pokračujícím zvolňováním inflačních tlaků, včetně těch základních. Je to první snížení od září 2022. Přestože růst domácí poptávky stále převyšuje možnosti rozšiřování nabídky zboží a služeb, ruská ekonomika se postupně vrací k vyvážené růstové trajektorii, uvedla měnová autorita. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpovídali, že centrální banka ponechá základní úrok na 21 procentech. Tam je od loňského října, kam jej centrální banka zvýšila ve snaze brzdit růst inflace v době, kdy se ekonomika přehřívala. Země posiluje vojenskou výrobu, aby se zaměřila na potřeby armády, která bojuje na Ukrajině. Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruské federace v prvních čtyřech měsících letošního roku zvolnilo v meziročním srovnání na 1,5 procenta ve srovnání s tempem 4,3 procenta před rokem. To vyvolalo ostrou kritiku guvernérky centrální banky Elviry Nabiullinové. Ta na tiskové konferenci později řekla, že do budoucna nelze vyloučit opětovné zvýšení sazeb. "Dnes jsme zvažovali dvě možnosti. Objevily se argumenty pro ponechání sazby beze změny a argumenty pro její snížení. Za zmínku stojí, že mnoho z těch, kteří navrhovali ponechat sazbu prozatím beze změny, počítali s jejím možným snížením na příští schůzi v červenci," řekla šéfka centrální banky. "Diskutovalo se o tom, zda sazbu snížit o půl procentního bodu, nebo o jeden procentní bod... podstatnější krok se neuvažoval," dodala. Spotřebitelské ceny v Rusku od začátku roku vzrostly o 3,39 procenta, zatímco růst ve stejném období loni činil 3,88 procenta. Takzvaná anualizovaná míra inflace v květnu klesla pod deset procent, v březnu dosáhla vrcholu 10,34 procenta. Centrální banka na letošek předpovídá inflaci v pásmu sedm až osm procent a hospodářský růst mezi jedním a dvěma procenty. Ministerstvo hospodářství je optimističtější a předpovídá růst o 2,5 procenta. Posílení rublu, který od začátku roku vůči dolaru zpevnil asi o 40 procent, pomohlo centrální bance v boji proti inflaci tím, že zlevnilo dovážené zboží. Zpevnění rublu je z velké části výsledkem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa přivést Rusko a Ukrajinu v jejich ozbrojeném konfliktu k jednacímu stolu. Většina analytiků se však shoduje, že bez jasných známek průlomu v rozhovorech začne rubl znovu oslabovat. Je jen otázkou, co bude příčinou. "Přísná měnová politika má obzvláště silný vliv na pokles cen nepotravinářského zboží, a to i prostřednictvím posilování rublu,“ uvedla centrální banka. Inflační očekávání domácností, což je důležitý ukazatel sledovaný centrální bankou, vzrostla v květnu druhý měsíc po sobě. Dostala se tak na úroveň, kde byla naposledy v době posledního zvýšení sazeb loni v říjnu. Někteří analytici spojují nárůst inflačních očekávání s plánovaným celostátním zvýšením plateb za elektřinu, plyn, vodu a komunální služby pro domácnosti v polovině roku, což naznačuje, že centrální banka by tentokrát mohla tento ukazatel ignorovat. Vysoká inflace přetrvává u potravin, což má nepříznivé dopady hlavně na chudé. Ceny základních potravin, jako jsou brambory, se kvůli špatné úrodě od loňského roku ztrojnásobily. Výhled úrody na letošní rok bude silně ovlivňovat další kroky centrální banky. "Pokud jde o potravinářské produkty a služby, inflační tlaky zůstávají vysoké,“ uvedla banka. Přísná měnová politika, kde je klíčová úroková sazba na nejvyšší úrovni od začátku tohoto století a zároveň nejvyšší mezi hlavními ekonomikami skupiny BRICS, znemožnila mnoha ruským firmám přístup k úvěrům a dluhovému financování, takže nemohou investovat. Centrální banka tomu čelí tím, že podniky podle jejího průzkumu ve většině odvětví dosahují dostatečných zisků na financování svých investic a že situace ani ve zranitelných odvětvích, jako je stavebnictví, nepředstavuje systémová rizika. Členy skupiny BRICS jsou původně mladé tržní ekonomiky s dynamickým růstem, vedle Ruska tam patří zejména Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. Skupina se výrazně rozrostla v roce 2024, kdy se přidaly státy jako Egypt, Írán či Spojené arabské emiráty. Země skupiny BRICS mezi sebou těsněji spolupracují a mnohdy mají také jiný pohled na válku na Ukrajině než státy v západní Evropě. Centrální banky základními úrokovými sazbami ovlivňují cenu peněz, a tím také ekonomickou aktivitu. Vysokými sazbami se také mohou snažit mírnit inflaci a odliv kapitálu ze země, jak to po začátku invaze na Ukrajinu učinila i ruská centrální banka. Od základní sazby se odvíjejí ceny úvěrů včetně hypoték a také úročení spořicích účtů. spr