50 SEK to AUD
50 sek na unce zlata, stříbra
AURUM
0
Oz
spot kurz XAU/SEK = 1:39562,192
Oz
spot kurz XAU/SEK = 1:39562,192
ARGENTUM
0,08
Oz
spot kurz XAG/SEK = 1:632,108
Oz
spot kurz XAG/SEK = 1:632,108
Přesný převod sek hodnot 50 - 62 na aud
| sek | aud | sek | aud | |
|---|---|---|---|---|
| 50 sek | 7,52 | 63 | 9,47 | |
| 51 sek | 7,67 | 64 | 9,62 | |
| 52 sek | 7,82 | 65 | 9,77 | |
| 53 sek | 7,97 | 66 | 9,93 | |
| 54 sek | 8,12 | 67 | 10,08 | |
| 55 sek | 8,27 | 68 | 10,23 | |
| 56 sek | 8,42 | 69 | 10,38 | |
| 57 sek | 8,57 | 70 | 10,53 | |
| 58 sek | 8,72 | 71 | 10,68 | |
| 59 sek | 8,87 | 72 | 10,83 | |
| 60 sek | 9,02 | 73 | 10,98 | |
| 61 sek | 9,17 | 74 | 11,13 | |
| 62 sek | 9,32 | 75 | 11,28 |
SEK - Swedish Krona
AUD - Australian Dollar
Australský dolar – měna s pevnou hodnotou a inovativní tradicí
Australský dolar (anglicky Australian dollar, zkráceně dollar) je oficiální měnou Austrálie a jejích zámořských území, mezi něž patří například Christmas Island, Cocos (Keeling) Islands a Norfolk Island, a zároveň se používá i v některých tichomořských státech, jako jsou Kiribati, Nauru a Tuvalu. Český název zní australský dolar, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je AUD a symbol měny je $ (často upřesňovaný jako A$, aby se odlišil od jiných dolarových měn). Základní jednotka se dělí na 100 centů. Emisní autoritou a správou oběhu bankovek a mincí je Reserve Bank of Australia (RBA), centrální banka země, která sídlí v Sydney a zajišťuje nejen vydávání hotovosti, ale i stabilitu měny a měnovou politiku. Mince vydává Royal Australian Mint v Canbeře.
Australské mince mají nominální hodnoty 5, 10, 20 a 50 centů, dále 1 a 2 dolary. Všechny jsou vyrobeny z kovových slitin, přičemž motivy na mincích zobrazují různé symboly australské přírody, fauny a národní identity. Na líci všech mincí je tradičně vyobrazena podobizna panovníka Spojeného království – po úmrtí královny Alžběty II. se postupně zavádí portrét krále Karla III., který se na australských mincích objevil poprvé v roce 2024. Bankovky existují v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů a jsou známé tím, že Austrálie byla první zemí na světě, která v roce 1988 zavedla bankovky vyrobené z polymeru. Tato inovace výrazně zvýšila životnost oběživa a odolnost proti padělání. Současná série, označovaná jako „Next Generation Banknotes“, byla postupně uváděna do oběhu od roku 2016 a každá bankovka kombinuje průhledné prvky, mikrotext, holografické motivy a reliéfní tisk. Vyobrazení jednotlivých bankovek i jejich ochranné prvky jsou přehledně uvedeny na oficiálním webu Reserve Bank of Australia.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Reserve Bank of Australia – Banknotes- Reserve Bank of Australia – Current Australian Banknotes
- Wikipedia – Australian dollar
KURZ SEK/AUD
1:0,15
Swedish Krona x Australian Dollar
ČASTO VÁS ZAJÍMÁ
50 SEK is worth 0 ounces of gold based on the current market rate. When buying physically allocated gold, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
50 SEK is worth 0,04 grams of gold based on the current market rate. When buying physically allocated gold, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
1 troy ounce of gold (XAU) is worth 39562,19 SEK based on the current market rate.
1 gram of pure gold (XAU) is worth 1271,81 SEK based on the current market rate.
50 SEK is worth 0,08 ounces of silver based on the current market rate. When buying physically allocated silver, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
50 SEK is worth 2,46 grams of silver based on the current market rate. When buying physically allocated silver, consider the premium, i.e. processing and distribution fees. This is usually around 3–5% depending on the transaction volume.
1 troy ounce of silver (XAG) is worth 632,11 SEK based on the current market rate.
1 gram of pure silver (XAG) is worth 20,32 SEK based on the current market rate.
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru
Washington 18. ledna (ČTK) - Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje. "Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě," uvedl v reakci Bílý dům, který podle agentury Reuters informaci o miliardovém příspěvku označil za zavádějící. Rada míru je v návrhu charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Trump tento týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě tam od října platí příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. Ale například dopis, kterým zve argentinského prezidenta Javiera Mileie zveřejněný na sociální síti X, ukazuje na Trumpovy širší ambice. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně Mileie, prezidentů Turecka či Egypta Recepa Tayippa Erdogana a Abdal Fattáha Sísího či kanadského premiéra Marka Carneyho nebo jordánského krále Abdalláha II., aby s ním zasedli v mírové radě pro Gazu. Také několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, aniž by některý z evropských států jmenovala. Rozhodnutí v Radě míru mají být přijímána většinou hlasů, přičemž každý stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedou. Členství zemí by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení předsedou. Tříletý limit by se přitom nevztahoval na státy, které přispějí více než miliardou dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost. Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace kterýkoli stát, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat dvoutřetinová většina. "Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy," stojí také v navržené chartě. V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům. Rada míru má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou. nob ham ank
KURZ sek
| Země | Měna | Kód | 50 SEK = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 7,52 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 3,95 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 110,53 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 35,82 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 275,23 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 4,57 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 503,68 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 15,56 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 7,4 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 1616,04 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 19,44 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 382,56 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 19,44 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 50 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 4,21 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 244,9 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 237,11 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 5,29 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 50 SEK = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 213,57 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 39,89 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 82,84 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 31,48 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 34,73 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 4,17 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 10250,91 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 3,1 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 18,28 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 3,72 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 213,57 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 2,27 |
| Německo | Německá marka | DEM | 10,35 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 11,67 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 159,49 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 1268,69 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 880,87 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 1061,38 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 72,85 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 1803,98 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru
Washington 18. ledna (ČTK) - Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje. "Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě," uvedl v reakci Bílý dům, který podle agentury Reuters informaci o miliardovém příspěvku označil za zavádějící. Rada míru je v návrhu charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Trump tento týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě tam od října platí příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. Ale například dopis, kterým zve argentinského prezidenta Javiera Mileie zveřejněný na sociální síti X, ukazuje na Trumpovy širší ambice. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně Mileie, prezidentů Turecka či Egypta Recepa Tayippa Erdogana a Abdal Fattáha Sísího či kanadského premiéra Marka Carneyho nebo jordánského krále Abdalláha II., aby s ním zasedli v mírové radě pro Gazu. Také několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, aniž by některý z evropských států jmenovala. Rozhodnutí v Radě míru mají být přijímána většinou hlasů, přičemž každý stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedou. Členství zemí by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení předsedou. Tříletý limit by se přitom nevztahoval na státy, které přispějí více než miliardou dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost. Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace kterýkoli stát, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat dvoutřetinová většina. "Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy," stojí také v navržené chartě. V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům. Rada míru má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou. nob ham ank