50 SEK to CAD
50 sek na unce zlata, stříbra
AURUM
Oz
spot kurz XAU/SEK = 1:39622,042
ARGENTUM
Oz
spot kurz XAG/SEK = 1:633,134
Přesný převod sek hodnot 50 - 62 na cad
| sek | cad | sek | cad | |
|---|---|---|---|---|
| 50 sek | 7,4 | 63 | 9,32 | |
| 51 sek | 7,55 | 64 | 9,47 | |
| 52 sek | 7,69 | 65 | 9,62 | |
| 53 sek | 7,84 | 66 | 9,77 | |
| 54 sek | 7,99 | 67 | 9,91 | |
| 55 sek | 8,14 | 68 | 10,06 | |
| 56 sek | 8,29 | 69 | 10,21 | |
| 57 sek | 8,43 | 70 | 10,36 | |
| 58 sek | 8,58 | 71 | 10,5 | |
| 59 sek | 8,73 | 72 | 10,65 | |
| 60 sek | 8,88 | 73 | 10,8 | |
| 61 sek | 9,03 | 74 | 10,95 | |
| 62 sek | 9,17 | 75 | 11,1 |
SEK - Swedish Krona
CAD - Canadian Dollar
Kanadský dolar – měna tradice, spolehlivosti a severoamerické stability
Kanadský dolar, oficiálně Canadian dollar (Dollar canadien), je zákonným platidlem Kanady, federálního státu na severu Severní Ameriky. Český název zní kanadský dolar, mezinárodní kód podle normy ISO 4217 je CAD a oficiální symbol měny je $, často psaný jako C$, aby se odlišil od ostatních dolarových měn. Jedna základní jednotka se dělí na 100 centů (cents). Emisní autoritou a správou oběhu je Bank of Canada / Banque du Canada, která vydává bankovky a řídí měnovou politiku země. Mince vyrábí a distribuuje Royal Canadian Mint / Monnaie royale canadienne, jež má na starosti i ražbu pamětních emisí. Kanadský dolar je oficiálním platidlem výhradně na území Kanady, avšak v pohraničních oblastech Spojených států je běžně přijímán jako alternativní měna. V mezinárodním měřítku patří CAD mezi nejpoužívanější měny světa – zejména díky silné ekonomice, stabilní politice a bohatým přírodním zdrojům Kanady.
V oběhu se nacházejí mince o nominálních hodnotách 5, 10, 25 a 50 centů a 1 a 2 dolary. Mince nesou neformální názvy odvozené od motivů na jejich rubové straně: jednolibrová mince s vyobrazením potápky lední (common loon) se běžně nazývá “loonie”, dvoudolarová s medvědem grizzly “toonie”. Na líci všech mincí je portrét panovníka Spojeného království – po více než sedmi desetiletích vlády Alžběty II. byl v roce 2024 poprvé nahrazen portrétem krále Karla III.. Bankovky jsou vydávány v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50 a 100 CAD. Současná polymerová série, označovaná jako “Frontiers Series” (uvedená do oběhu v letech 2011–2013), kombinuje pokročilé bezpečnostní prvky – průhledná okénka, metalizované portréty a holografické efekty – s výraznými barvami. Každá bankovka nese portrét významné osobnosti kanadských dějin (např. Wilfrida Lauriera, Johna A. Macdonalda či Roberta Borden) a motivy symbolizující vědu, kulturu a geografii země. V roce 2018 představila Bank of Canada modernizovanou vertikální bankovku 10 CAD s podobiznou občanské aktivistky Violy Desmond, která se stala symbolem boje za občanská práva. Kompletní vyobrazení a popisy všech platných bankovek jsou dostupné na oficiálním webu Bank of Canada.
Odkazy na oficiální zdroje:
- Bank of Canada – Banknotes- Royal Canadian Mint – Circulation Coins
- Wikipedia – Canadian dollar
KURZ SEK/CAD
1:0,148
Swedish Krona x Canadian Dollar
ZNÁME CENU PENĚZ
Sledujte ceny numismatických pokladů na stránkách Zlatemince.cz. Největší československé encyklopedie mincí a medailí. Informuje investory a sběratele již 23 let...
Studie: Soudy v ČR loni vyhlásily bankrot 751 firem, nejvíce od roku 2017
Praha 18. ledna (ČTK) - Soudy v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách. "Počet bankrotů společností roste již třetím rokem po sobě. Více bankrotů než loni bylo naposledy v roce 2017. Souběžně s tím však roste počet firem, které na trh vstupují. Loni se proti roku 2024 počet vzniklých společností zvýšil o více než desetinu. Počet zaniklých firem se sice rovněž zvýšil, ale s podstatně nižší dynamikou," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Růst objemu firemních úvěrů se koncem loňského roku zmírnil. Objem vkladů firem se výrazněji neměnil, i tak je stále vyšší než objem jejich úvěrů. Platební morálka firem při splácení úvěrů se mírně zlepšovala, podíl nevýkonných úvěrů na celkovém objemu jejich úvěrového zatížení klesl. "Situace v bankrotech se však poměrně výrazně liší podle jednotlivých odvětví a krajů, ať už jde o meziroční dynamiku, či míru bankrotů," dodala Kameníčková. V posledních měsících loňského roku se zvyšoval rozdíl mezi počtem podaných návrhů na bankrot a počtem vyhlášených bankrotů společností. To může naznačovat, že soudy řadu návrhů na bankrot společností odmítnou pro nedostatek majetku dlužníka. V průměru za celou ČR připadlo na 10.000 aktivních subjektů na trhu 17 firemních bankrotů. To znamená, že míra bankrotů dosáhla 0,17 procenta. Stejně jako v dřívějších letech bylo i loni nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze, a to 340. Druhý nejvyšší počet firemních bankrotů vyhlásily soudy v Jihomoravském kraji. Meziročně se v minulém roce počet firemních bankrotů zvýšil v osmi krajích ze 14. Nejvýraznější růst vykázal Plzeňský kraj, ve kterém se jejich počet meziročně zvýšil o 64 procent. Naopak v Jihočeském kraji se meziročně snížil počet bankrotů o 29 procent, v Karlovarském a ve Zlínském kraji to bylo shodně o 17 procent. Z významněji zastoupených odvětví se počet bankrotů meziročně výrazně zvýšil v oboru informační a komunikační činnosti o 46 procent. O čtvrtinu vzrostl počet bankrotů ve stavebnictví a o 14 procent v oboru velkoobchod a maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel. V roce 2025 byla nejvyšší míra bankrotů firem v oboru zásobování vodou, kde na 10.000 registrovaných subjektů připadlo 26 firem, u kterých soudy vyhlásily bankrot. V dopravě a skladování to bylo 21 bankrotů a shodně po 18 firemních bankrotech v oborech stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Naopak nejméně byly bankrotem ohroženy firmy v odvětví informační a komunikační činnosti, kde na 10.000 firem připadlo sedm bankrotů. V profesních, vědeckých a technických činnostech to bylo osm bankrotů. fd rdo
KURZ sek
| Země | Měna | Kód | 50 SEK = |
|---|---|---|---|
| Austrálie | Australský dolar | AUD | 7,52 A$ |
| Británie | Britská libra | GBP | 3,95 £ |
| Česká republika | Koruna česká | CZK | 110,53 kč |
| Čína | Čínský jüan | CNY | 35,82 ¥ |
| Egypt | Egyptská libra | EGP | 275,25 E£ |
| Evropská unie | Euro | EUR | 4,58 € |
| Indie | Indická rupie | INR | 503,68 ₹ |
| Izrael | Nový izraelský šekel | ILS | 15,56 ₪ |
| Kanada | Kanadský dolar | CAD | 7,4 C$ |
| Maďarsko | Forint | HUF | 1615,41 Ft |
| Polsko | Polský zlotý | PLN | 19,44 zł |
| Rusko | Ruský rubl | RUB | 382,58 ₽ |
| SAE | Dirham | AED | 19,44 د. |
| Švédsko | Švédská koruna | SEK | 50 kr |
| Švýcarsko | Švýcarský frank | CHF | 4,21 Fr |
| Turecko | Turecká lira | TRY | 244,91 ₺ |
| Ukrajina | Ukrajinská hřivna | UAH | 237,13 ₴ |
| USA | Dolar | USD | 5,29 $ |
FIXNÍ PŘEVODNÍ KURZY EURA
| Země | Měna | Kód | 50 SEK = |
|---|---|---|---|
| Belgie | Belgický frank | BEF | 213,58 |
| Chorvatsko | Chorvatská kuna | HRK | 39,89 |
| Estonsko | Estonská koruna | EEK | 82,84 |
| Finsko | Finská marka | FIM | 31,48 |
| Francie | Francouzský frank | FRF | 34,73 |
| Irsko | Irská libra | IEP | 4,17 |
| Itálie | Italská lira | ITL | 10251,61 |
| Kypr | Kyperská libra | CYP | 3,1 |
| Litva | Litevský litas | LTL | 18,28 |
| Lotyšsko | Lotyšský lat | LVL | 3,72 |
| Lucembursko | Lucemburský frank | LUF | 213,58 |
| Malta | Maltská lira | MTL | 2,27 |
| Německo | Německá marka | DEM | 10,36 |
| Nizozemí | Nizozemský gulden | NLG | 11,67 |
| Slovensko | Slovenská koruna | SKK | 159,5 |
| Slovinsko | Slovinský tolar | SIT | 1268,78 |
| Španělsko | Španělská peseta | ESP | 880,93 |
| Portugalsko | Portugalské escudo | PTE | 1061,45 |
| Rakousko | Rakouský šilink | ATS | 72,85 |
| Řecko | Řecká drachma | GRD | 1804,11 |
zdroj fixních kurzů: Evropská centrální banka
Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru
Washington 18. ledna (ČTK) - Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje. "Toto jednoduše nabízí trvalé členství partnerským zemím, které prokáží hluboký závazek k míru, bezpečnosti a prosperitě," uvedl v reakci Bílý dům, který podle agentury Reuters informaci o miliardovém příspěvku označil za zavádějící. Rada míru je v návrhu charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Trump tento týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy, na jehož základě tam od října platí příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. Ale například dopis, kterým zve argentinského prezidenta Javiera Mileie zveřejněný na sociální síti X, ukazuje na Trumpovy širší ambice. Trump už vyzval řadu světových lídrů, včetně Mileie, prezidentů Turecka či Egypta Recepa Tayippa Erdogana a Abdal Fattáha Sísího či kanadského premiéra Marka Carneyho nebo jordánského krále Abdalláha II., aby s ním zasedli v mírové radě pro Gazu. Také několik evropských zemí už bylo vyzváno, aby se k Radě míru připojily, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, aniž by některý z evropských států jmenovala. Rozhodnutí v Radě míru mají být přijímána většinou hlasů, přičemž každý stát by měl jeden hlas. Všechna odhlasovaná rozhodnutí by však podléhala schválení předsedou. Členství zemí by trvalo nejdéle tři roky od vstupu charty v platnost, s možností prodloužení předsedou. Tříletý limit by se přitom nevztahoval na státy, které přispějí více než miliardou dolarů během prvního roku od vstoupení charty v platnost. Finance by kontroloval Trump, což by bylo nepřijatelné pro většinu zemí, které by se mohly stát členy, uvedly zdroje Bloombergu. Šéfovi Bílého domu by rovněž náležela pravomoc vyloučit z organizace kterýkoli stát, přičemž rozhodnutí by mohla vetovat dvoutřetinová většina. "Předseda vždy jmenuje svého nástupce do funkce předsedy," stojí také v navržené chartě. V zakládající komisi Rady míru zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair, oznámil v pátek Bílý dům. Rada míru má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří. Orgán bude také dohlížet na aktivity patnáctičlenného výboru složeného z palestinských technokratů. Izrael s ustanovením tohoto výboru nesouhlasí. Podle kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámení Bílého domu o zřízení výboru v Gaze nebylo koordinováno s Izraelem a je v rozporu s izraelskou politikou. nob ham ank