Robert Gabris ve výstavě v Praze ukazuje, jak podle něj většiny vnímají menšiny
Praha 8. srpna (ČTK) - Jako doprovodný program festivalu Prague Pride se ode dneška koná výstava ve venkovní galerii Artwall, která se nachází na zdi na nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše v Praze. Slovenský umělec Robert Gabris v ní představuje zkušenosti příslušníka sexuální menšiny a zároveň etnické skupiny odmítané podle něj značnou částí většinové společností. Výstava se jmenuje Insectopia a potrvá do 15. září.
K pochopení autorova záměru odkazuje kurátorka výstavy Zuzana Štefková na pasáž z knihy Sister Outsider, v níž vzpomíná afroamerická feministická básnířka, autorka a aktivistka Audre Lordeová na svou dětskou zkušenost s rasistickým přístupem příslušnice většiny. Když si od ní bílá žena v newyorském metru znechuceně odsedne, domnívá se Lordeová, že příčinou odporu středostavovské paničky musí být nějaký hmyz – asi šváb – lezoucí mezi nimi na sedadle. Teprve pak dítěti došlo, že ona sama je tím, kvůli komu si žena odsedla.
Výstava Insectopia také vychází z životní zkušenosti příslušníka menšiny. Těžištěm je umělcovo vlastní tělo, prostřednictvím kterého zaznamenává prožitek jakéhosi odlidštění na základě své romské a queer identity. Umělcovo tělo omotané provazy a doplněné bambusovými tyčemi připomíná zvětšený hmyz v entomologické sbírce nebo exponát v antropologickém muzeu. Napětí mezi "lidským a nelidským" doplňuje série kreseb na hedvábí vytvořených pomocí otisků částí autorova těla, jako jsou ruce, prsty, uši a genitálie.
V rámci výstavy Insectopia spojuje Gabris všechny tyto komponenty do příběhu dvojí marginalizace - zkušenosti příslušníka sexuální menšiny a zároveň etnické skupiny odmítané značnou částí většinové společností.
Robert Gabris se narodil v roce 1986 v Hnúšti na Slovensku. Po bakalářském studiu scénografie na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Ve své tvorbě, pohybující se mezi konceptuální kresbou, instalací a videem, často tematizuje průsečíky marginalizovaných identit.
Gabris vystavoval na kolektivních i sólových výstavách například v Šanghaji, Bangkoku i Rize. České publikum se s jeho dílem mohlo setkat na bienále Ve věci umění (2020 a 2022), v galerii Artivist Lab (2019) nebo v Moravské galerii v Brně (2017). V roce 2021 se Gabris stal laureátem Chalupeckého ceny se svou instalací nazvanou Error.
hrm rdo
Archeologický objev v Pompejích ukazuje život dávné střední třídy
Řím 7. srpna (ČTK) - Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř 2000 lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.
Objev archeologové učinili v nově odkrytých patrech dříve zkoumaného domu. V pokojích našli úlomky pestrobarevných i obyčejných misek a talířů, narychlo vyprázdněný kufr, postel a terakotovou nádobku na kadidlo. Podle odborníků nebyli lidé žijící v domě natolik zámožní, aby vyzdobili celý pětipokojový dům. Dvůr budovy odkrytý v roce 2018 byl zdobený freskami ptáků, rostlin a loveckých výjevů. Jeden z nově nalezených pokojů naopak neměl vymalované zdi a podlahu tvořila udusaná hlína - zřejmě sloužil jako skladiště.
"Nevíme, kdo tu žil, ale život plný potěšení vyobrazený ve dvoře byl pravděpodobně spíš odrazem jejich tužeb, než každodenní realitou," uvedl šéf archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel, podle kterého nález ukazuje život obyčejných lidí ve městě, které v roce 79 našeho letopočtu zničil sopečný výbuch.
Archeologové se ve svém pátrání v posledních desetiletích soustředili zejména na honosné, freskami zdobené vily příslušníků vyšších tříd. Jejich pozornost se ale nyní obrací k životům střední třídy i služebnictva nebo otroků, píše agentura AP.
"V Římské říši žila velká část obyvatelstva, která se potýkala se svým sociálním postavením a pro kterou 'denní chléb' nebyl samozřejmostí," řekl Zuchtriegel. Tito lidé podle něj byli v době politických krizí zranitelní, ale zároveň neztráceli ambice, co se stoupání po společenském žebříčku týče.
Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.
Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.
nim jd
DALŠÍ ZPRÁVY
