Centrem Prahy prošly stovky členů řádu habsburských rytířů
Praha 23. dubna (ČTK) - Na pražském Václavském náměstí se dnes sešly stovky členů Řádu sv. Jiří, což je dynastický rytířský řád habsbursko-lotrinské dynastie. Jeho členové dorazili do Prahy k příležitosti 100. výročí úmrtí posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. V tradičním odění za doprovodu Hudby Hradní stráže a Policie České republiky došli do Týnského chrámu na Staroměstském náměstí.
Rytíři řádu, v jehož čele stojí hlava habsburského rodu Karel Habsbursko-Lotrinský, se sešli v dolní části Václavského náměstí kolem 09:00 a následně se vydali do nedalekého chrámu, kde se s nimi setkal kardinál Dominik Duka. Slavnosti k připomenutí 100. výročí smrti Karla I. vyvrcholí v neděli uložením ostatků Karla I. v katedrále sv. Víta.
Karel I. byl posledním rakouským císařem a českým králem. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v roce 1916, tedy v době první světové války, kde stálo rakousko-uherské mocnářství na poražené straně, což vedlo k jeho rozpadu a mimo jiné i vzniku samostatného Československa. Karel byl poté nucen odejít do exilu, ale nároku na trůn již neexistujícího Rakouska-Uherska se nikdy nevzdal. Zemřel roku 1922 ve věku 34 let na portugalském ostrově Madeira na zápal plic.
Poslední český král byl v roce 2004 papežem Janem Pavlem II. blahoslaven. Jeho ostatky byly již před třemi týdny uloženy také do kaple olomoucké katedrály sv. Václava. Ostatkem se chápe některá část těla, nejčastěji jde o úlomky kostí, někdy ale třeba také kousek oděvu napuštěného krví světce. Získávají se z různých míst, která jsou se světci spojena.
Řád sv. Jiří je rytířským řádem, který je od 15. století a vlády císaře Maximilána I. spojený s habsbursko-lotrinskou dynastií. Sídlo má ve Vídni a pobočky v deseti evropských zemích. Jeho velmistrem dnes je hlava rodu, Karel Habsbursko-Lotrinský. Kořeny řádu sahají až do roku 1308 a jeho velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV., a také Karel I.
psc rot
MMF: Evropa by měla dopady války na Ukrajině řešit využitím rozpočtové politiky
Brusel 22. dubna (ČTK) - Evropské vlády by měly řešit ekonomické důsledky války na Ukrajině prostřednictvím rozpočtové politiky, aby tak umožnily normalizaci měnové politiky v době vysoké inflace. Ve svém výhledu pro Evropu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Varoval přitom, že vleklá válka na Ukrajině by zvýšila počet uprchlíků mířících do Evropy, prohloubila problémy v dodavatelských řetězcích, posílila inflační tlaky a rozšířila výrobní ztráty.
Za největší riziko považuje MMF náhlé zastavení ruských dodávek ropy a plynu, které by podle fondu výrazně zasáhlo zejména výrobní aktivity ve střední a východní Evropě. Pro celou Evropskou unii by úplné přerušení dodávek ropy a plynu z Ruska mohlo v příštím roce podle MMF znamenat ztrátu tří procent hrubého domácího produktu (HDP).
"Rozpočtová politika je k řešení nových šoků vhodnější než politika měnová," uvedl MMF ve zprávě. Vyzval mimo jiné k dodatečným rozpočtovým výdajům na humanitární pomoc pro uprchlíky a na podporu domácností s nízkými příjmy i zranitelných, ale životaschopných podniků, uvedla agentura Reuters.
"Vzhledem k tomu, že inflace výrazně překračuje stanovené cíle, měla by měnová politika zůstat na cestě k normalizaci," uvedl MMF. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se meziroční míra inflace v Evropské unii v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta. V samotné eurozóně meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zrychlil na 7,4 procenta z 5,9 procenta v únoru.
Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta minulý týden navzdory rostoucí inflaci ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Viceprezident ECB Luis de Guindos nicméně tento týden v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil, že by centrální banka mohla už v červenci přikročit ke zvýšení úroků.
MMF tento týden v aktualizovaném výhledu pro světovou ekonomiku předpověděl, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny odhadoval na 3,9 procenta. V příštím roce očekává fond další zpomalení růstu, a to na 2,3 procenta.
MMF rovněž předpověděl, že míra inflace v eurozóně se letos více než zdvojnásobí a z loňských 2,6 procenta vystoupí na 5,3 procenta. V příštím roce počítá fond s poklesem inflace, a to na 2,3 procenta.
pmh spr
DALŠÍ ZPRÁVY
