135 usd

Izrael podnikl nálety na jižní Libanon a hlásí zásah stovky raketometů

Bejrút 19. září (ČTK) - Izraelská letadla podnikla nálety na cíle hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Informovala o tom dnes večer agentura Reuters, podle níž izraelská armáda oznámila, že během několika hodin zasáhla kolem 100 raketometů, které byly připravené k okamžité palbě na izraelské území. O izraelských úderech o něco dříve informovaly také libanonské bezpečnostní zdroje, které je označily za nejintenzivnější za poslední rok. "Izraelské ozbrojené síly budou pokračovat v operacích, jejichž cílem je znehodnotit infrastrukturu a schopnosti teroristické organizace Hizballáh, aby ochránily Stát Izrael," uvedla armáda. Izrael dnes odpálil desítky bomb na jižní Libanon, řekly před tím Reuters tři nejmenované libanonské bezpečnostní zdroje. Zatím nejsou zprávy o obětech. Izrael na jih Libanonu udeřil v době vyostřeného napětí v regionu, kdy exploze komunikačních zařízení tento týden v Libanonu zabily čtyři desítky lidí a tisíce dalších zranily. Cílem bylo patrně militantní hnutí Hizballáh, které akci stejně jako libanonská vláda připsalo Izraeli. Ten se k těmto útokům nepřihlásil. Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh dnes ve své reakci na úterní a středeční výbuchy pagerů a vysílaček skupiny poznamenal, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že Izrael bude pokračovat v tlaku na Hizballáh, a zopakoval, že cílem je umožnit návrat obyvatel do severoizraelského pohraničí. Západ mezitím vyzývá ke zdrženlivosti. Hizballáh a izraelská armáda proti sobě vedou přeshraniční útoky prakticky denně od loňského 8. října. Hizballáh tehdy začal útočit na sever Izraele ve snaze podpořit Palestince v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října. Vzájemné ostřelování Hizballáhu a izraelské armády přes hranici si od října vyžádalo na izraelské straně smrt pěti desítek lidí, včetně civilistů. Na libanonské straně kvůli tomu zemřely desítky civilistů a na 470 členů Hizballáhu. ipl

Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců

Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou, informovala dnes ČTK mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Orlitová. Odborníci v lokalitě objevili i skupinu žárových hrobů. Záchranný výzkum trval dva týdny, odborníci při něm našli základy sloupových jam, které jsou pozůstatky základů nadzemní konstrukce takzvaného dlouhého domu, ve kterém nejstarší zemědělci žili. Stěny domu byly vypleteny proutím a omazány hlínou, což zajišťovalo dobrou tepelnou izolaci. Dům poskytoval přístřeší celé komunitě. "Našli jsme také zásobní jámy kotlovitých či vakovitých tvarů, které sloužily například k uchovávání úrody. Po skončení jejich funkce je místní obyvatelé využili jako odpadní jámy," uvedl vedoucí týmu Marek Kalábek. Archeologové na stejném místě odkryli také pět žárových hrobů, které pocházejí z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem, tedy z mladší doby bronzové. Hroby patřily lužické kultuře. "Odborníci identifikovali například bronzové jehlice, náramky nebo kroužky. Urny byly často překryty dalšími nádobami, například mísami, a kolem nich byly položeny další předměty," uvedla Orlitová. Podle antropologa Lukáše Šína byla kremace provedena téměř dokonale. "Hroby byly sice narušeny hlubokou orbou, ale podařilo se nám separovat střepy z urny i se zbytky nebožtíka. Rozpoznali jsme fragmenty dlouhých kostí a mohu potvrdit, že se jedná o žárový hrob. Lidé v této době uměli téměř dokonale pálit zemřelé," uvedl Šín. Nalezené artefakty budou podrobeny laboratorní analýze, konzervaci a dokumentaci v Archeologickém centru Olomouc, které se zaměřuje na ochranu a záchranu movitých i nemovitých archeologických památek na území Olomouckého kraje i v širším měřítku. Centrum se specializuje na záchranné archeologické výzkumy, které provádí při různých stavebních a infrastrukturních projektech. Zároveň se věnuje vědeckému výzkumu. ftv kš

- Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka
- Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961
- Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.