136 usd

Archeologové našli u Uničova stopy po sídlišti nejstarších zemědělců

Olomouc 19. září (ČTK) - Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou, informovala dnes ČTK mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Orlitová. Odborníci v lokalitě objevili i skupinu žárových hrobů. Záchranný výzkum trval dva týdny, odborníci při něm našli základy sloupových jam, které jsou pozůstatky základů nadzemní konstrukce takzvaného dlouhého domu, ve kterém nejstarší zemědělci žili. Stěny domu byly vypleteny proutím a omazány hlínou, což zajišťovalo dobrou tepelnou izolaci. Dům poskytoval přístřeší celé komunitě. "Našli jsme také zásobní jámy kotlovitých či vakovitých tvarů, které sloužily například k uchovávání úrody. Po skončení jejich funkce je místní obyvatelé využili jako odpadní jámy," uvedl vedoucí týmu Marek Kalábek. Archeologové na stejném místě odkryli také pět žárových hrobů, které pocházejí z období 1200 až 1000 let před naším letopočtem, tedy z mladší doby bronzové. Hroby patřily lužické kultuře. "Odborníci identifikovali například bronzové jehlice, náramky nebo kroužky. Urny byly často překryty dalšími nádobami, například mísami, a kolem nich byly položeny další předměty," uvedla Orlitová. Podle antropologa Lukáše Šína byla kremace provedena téměř dokonale. "Hroby byly sice narušeny hlubokou orbou, ale podařilo se nám separovat střepy z urny i se zbytky nebožtíka. Rozpoznali jsme fragmenty dlouhých kostí a mohu potvrdit, že se jedná o žárový hrob. Lidé v této době uměli téměř dokonale pálit zemřelé," uvedl Šín. Nalezené artefakty budou podrobeny laboratorní analýze, konzervaci a dokumentaci v Archeologickém centru Olomouc, které se zaměřuje na ochranu a záchranu movitých i nemovitých archeologických památek na území Olomouckého kraje i v širším měřítku. Centrum se specializuje na záchranné archeologické výzkumy, které provádí při různých stavebních a infrastrukturních projektech. Zároveň se věnuje vědeckému výzkumu. ftv kš

Výstava v Muzeu Kroměřížska představuje chov moravského teplokrevníka

Kroměříž 19. září (ČTK) - Muzeum Kroměřížska představuje ode dneška prostřednictvím výstavy Naše koně chov moravského teplokrevníka. Ukazuje vývoj plemene, které je spjaté s místním regionem. Návštěvníci se seznámí se způsoby sedlání a zapřahání. Uvidí také typický kočár a unikátní bryčku, oba exponáty jsou zhruba z počátku 20. století. Audiovizuální část je provede osudy těchto koní i jejich majitelů, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava nabízí také interaktivní prvky. "Zájemci si budou moci sednout do více než sto let starého kočáru. Vyzkoušejí si, co obnáší péče o koně, seznámí se s nejčastějšími pomůckami, které jsou k tomu potřeba. Budou se moci posadit na osedlanou maketu skutečného koně. Pro malé děti jsou připraveny krásné omalovánky, houpací koník a další tematické hračky," uvedla kurátorka výstavy Martina Václaviková. K vidění jsou v muzeu také staré chomouty nezbytné pro koňský zápřah. "Jedinečná je kopie dekretu Marie Terezie s českou transkripcí, kterým položila základy organizovaného chovu koní v rakouské říši," doplnil spolukurátor výstavy Petr Hlavačka. Muzeum výstavu připravilo ve spolupráci se Svazem chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. "Jedná se o koně výborného charakteru, přiměřeného temperamentu, velmi ochotného k práci, s využitím pod sedlem i v zápřeži, s pevným zdravím, snadno krmitelného. Chováni jsou především hnědáci, dále ryzáci, bělouši a vraníci," uvedl chovatel moravského teplokrevníka Petr Galatík, majitel Hřebčína Galatík v Lebedově, části Zdounek na Kroměřížsku. S rodinou a zaměstnanci se v hřebčíně stará o 50 koní. Zároveň je předsedou Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka. Původ plemene je třeba hledat na počátku 19. století na území Rakouského císařství. Po vzniku Československa začal samostatný rozvoj na našem území, postupně se koně začali uplatňovat kromě armády i v zemědělství a sportu. Výstavu, která potrvá do začátku prosince, doplní výtvarná soutěž. Muzejníci připravují i další doprovodný program. Podrobnosti jsou zveřejněny na webových stránkách muzea. chv dr

- Východočeské muzeum získalo Zlatou přilbu Oldřicha Klaudingera z roku 1961
- Přesně za rok se otevře zapečetěná obálka s posledními slovy T. G. Masaryka
- Církev opravuje Čínský pavilon v kroměřížské Podzámecké zahradě

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.