12 USD to HUF

OECD: Investice do AI vyvažují ekonomické dopady války, ale představují i riziko

Paříž 26. března (ČTK) - Investice do umělé inteligence (AI) pomáhají částečně vyvažovat negativní ekonomické dopady geopolitických otřesů a narušení dodavatelských řetězců kvůli válce na Blízkém východě. Silná poptávka po technologiích a s tím spojená výroba loni výrazně podpořily soukromé investice i spotřebu v mnoha klíčových ekonomikách, uvedla dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její zpráva zároveň důrazně varuje před rizikem nenaplněných očekávání, která by mohla vést k rozsáhlému a náhlému propadu na finančních trzích. Pokud by výnosy z investic do AI nedosáhly předpokládaných hodnot, mohlo by dojít k propadu cen technologických akcií a následnému rozšíření pesimismu na širší tržní indexy. Takový scénář by podle OECD představoval významné riziko pro výhled globální ekonomiky v důsledku dopadu na soukromou poptávku. Pozitivní vliv AI se podle OECD už projevuje v růstu produktivity práce, zejména ve Spojených státech. Tam odvětví s vysokou mírou přijetí AI, jako jsou finance, pojišťovnictví a odborné služby, vykazují rychlejší růst než zbytek ekonomiky. Podnikatelský optimismus ohledně AI zůstává vysoký, což potvrzují rostoucí plány na kapitálové výdaje velkých technologických firem v USA a Číně na letošní rok. Finanční stabilitu podle OECD ohrožují slábnoucí hotovostní rezervy společností zabývajících se AI, přestože mají stále rostoucí podíl na emisích akcií a firemních dluhopisů v USA. Řada těchto firem navíc získává kapitál na méně transparentních soukromých trzích, což zvyšuje riziko selhání u různých úvěrových produktů. V případě přehodnocení ziskovosti AI směrem dolů by firmy mohly drasticky omezit plánované masivní investice do datových center, softwaru a další související infrastruktury. Omezení výdajů by přímo oslabilo globální růst. OECD proto doporučuje zavést silnou regulaci a monitorování finančních trhů, aby bylo možné včas reagovat na rizika spojená s nadhodnocením technologických aktiv. OECD tento měsíc také upozornila, že devět velkých společností zabývajících se umělou inteligencí a technologiemi bude muset do roku 2030 financovat kapitálové výdaje v objemu 4,1 bilionu dolarů (86,8 bilionu Kč). OECD tehdy varovala, že prudký nárůst půjček společností zabývajících se AI, které se snaží rozšířit datová centra a zvýšit výkon procesorů, může způsobit, že trhy s podnikovými dluhopisy budou více připomínat trhy s akciemi. Obchodování na trhu s akciemi je považováno za rizikové, protože akciové trhy se vyznačují značnou kolísavostí. Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů, což představuje proti loňsku nárůst o 44 procent. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Britská centrální banka loni uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 ale o 78 procent klesl, a smazal tak veškeré zisky z předchozího období. Válka na Blízkém východě začala poslední únorový den americko-izraelským útokem na Írán, který v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké základny. V důsledku toho byla výrazně omezena civilní letecká doprava v regionu s výjimkou repatriačních letů a kvůli hrozbám ze strany Íránu se prakticky zastavila lodní doprava v Hormuzském průlivu, který je klíčovým dopravním uzlem. boz spr