Agentura: Střední Evropa by příští rok měla být pro Latinoameričany hitem
Praha 3. srpna (ČTK) - Válka na Ukrajině letos podle státní agentury CzechTourism oslabila zájem turistů z Latinské Ameriky o cesty do střední a východní Evropy. Zástupci cestovních kanceláří a dopravců ale předpokládají, že příští rok budou tyto destinace patřit k nejžádanějším. Návštěvníci z Latinské Ameriky vyhledávají často luxusní a privátní služby, zajímá je gastronomie a nákupy. Na on-line semináři to dnes řekl ředitel zahraničního zastoupení CzechTourism pro Latinskou Ameriku Petr Lutter.
Latinskoamerický trh je podle Luttera stále mírně opomíjeným, přitom z hlediska cestovního ruchu skýtá značný potenciál. "Je tu půl miliardy lidí, z nichž zhruba deset procent si je schopno cestu do Evropy zaplatit," řekl. Před pandemií koronaviru každoročně do Evropy podle něj zavítalo kolem dvou milionů Brazilců a asi milion Mexičanů.
Pokud v České republice nyní chybějí turisté z Asie a Ruska, Lutter vidí slibnou příležitost zaměřit se právě na návštěvníky z Latinské Ameriky.
Kdo z Latinoameričanů má peníze na cestu do Evropy, odjede do ní alespoň jednou dvakrát za život, uvedl dále Lutter. Zcela běžné podle něj je, že dědeček zaplatí pobyt celé rodině na několik dní. Taková skupina čítá deset 15 ale i 20 lidí. Do Evropy se vydávají v průměru na deset až 14 dní, většinou projedou několik zemí.
V Latinské Americe platí podle Luttera pravidlo, že první cesta do Evropy vede do Španělska a Itálie. Praha je destinací, kam si pobyt plánují až při druhé či třetí návštěvě. Před pandemií už se česká metropole ale dostávala do itineráře první cesty, příští rok by o ni mohl opět vzrůst zájem, uvedl. Lidé, kteří kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu cestu zrušili se budou mít zájem podle Luttera do Prahy podívat.
Nejžádanějším místem pro pobyt v ČR je pro turisty z Latinské Ameriky Praha, řekl Lutter. Vyjíždějí z ní na výlety nejčastěji do Českého Krumlova a Karlových Varů. Zájem je ale také o poznání Kutné Hory či Terezína.
Před koronavirovou krizí v roce 2019 navštívilo tuzemsko podle Luttera zhruba 200.000 cestovatelů z Latinské Ameriky. Nejčastěji se ubytovávají ve čtyř a pětihvězdičkových hotelech. Vybírají převážně mezinárodní řetězce, které znají a vědí, co od nich čekat. V tuzemských hotelech se v květnu podle dat Českého statistického úřadu ubytovalo asi 2700 hostů z Brazílie, 2100 Mexičanů a 660 Argentinců.
jif rdo
Pravdu nelze nikdy skrýt, řekl papež o výbuchu v bejrútském přístavu
Vatikán 3. srpna (ČTK) - Papež František při své dnešní generální audienci vyjádřil naději, že docílení spravedlnosti v souvislosti s předloňským výbuchem v bejrútském přístavu může být pro Libanonce útěchou a zdůraznil, že "pravdu nelze nikdy skrýt". Informuje o tom agentura Reuters. Exploze špatně uskladněného dusičnanu amonného 4. srpna 2020 zabila nejméně 215 lidí, tisíce dalších zranila a okolí přístavu zdevastovala.
Papež při své každotýdenní generální audienci poukázal na to, že ve čtvrtek od ničivého výbuchu v Bejrútu uplynou dva roky. "Mé myšlenky směřují k rodinám obětí této katastrofální události a k drahým libanonským lidem. Modlím se, aby každý z nich mohl být utěšen vírou, spravedlnosti a pravdou, kterou nelze nikdy skrýt," řekl.
Navzdory ničivým následkům výbuchu, který byl jednou z největších nejaderných explozí v dějinách, soudní vyšetřování dosud nepřivedlo k odpovědnosti žádného vysoce postaveného činitele. Vyšetřování je zablokované už měsíce a mnoho Libanonců se domnívá, že jde o další příklad beztrestnosti vládnoucích elit, které dlouhodobě unikají odpovědnosti za korupci a špatná politická rozhodnutí, jež v Libanonu vedla až k finanční krizi.
Škody způsobené předloňským výbuchem jsou stále vidět v mnoha částech Bejrútu. Přístav vypadá jako místo, kde vybuchla bomba, popsaly jej agentury. Obrovské obilné silo, které stálo v těsné blízkosti přístavu, v letech 1968 až 1970 postavil pardubický podnik Průmstav. Po explozi zůstala stát jen jeho část. Na konci července se další část sila zhroutila po několikatýdenním požáru. Plameny vyvolalo fermentující obilí, které se v letním horku vznítilo.
Hlava katolické církve dnes také vyjádřila naději, že Libanon s pomocí mezinárodního společenství zažije renesanci a stane se zemí míru a pluralismu, kde spolu mohou bratrsky žít příslušníci různých náboženství.
Papež měl navštívit Libanon v červnu, ale cesta byla odložena kvůli jeho zdravotnímu stavu i politické situaci v Libanonu. V Libanonu žije jedna z nejpočetnějších křesťanských komunit na Blízkém východě.
Libanon prochází od roku 2019 hlubokou ekonomickou krizí. Od konce tamní občanské války v roce 1990 tuto zemi navštívili papežové dvakrát.
ngl spr
DALŠÍ ZPRÁVY
