Státy EU schválily další peníze pro Kyjev a otevřely cestu k novým sankcím
Brusel 18. července (zpravodaj ČTK) - Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina včetně zákazu dovozu ruského zlata. EU by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.
Evropský blok od únorového začátku ruské invaze zaplatil za zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev celkem dvě miliardy eur ze svého obranného fondu. Dnes ministři odsouhlasili pátou půlmiliardovou platbu, která by měla opět financovat především zbraňové systémy potřebné k odražení ruské ofenzivy na východě a jihu země či ke zpětnému dobytí části území.
"Ukrajina potřebuje další zbraně, my je poskytneme. Dokud bude válka, budeme Ukrajině pomáhat," prohlásil po ministerském jednání Borrell.
První zasedání ministrů zahraničí za českého předsednictví také otevřelo cestu k brzkému schválení dalších opatření, která mají omezit možnosti ruského režimu financovat válku. Vedle zákazu dovozu ruského zlata či rozšíření omezení vývozu produktů využitelných pro vojenské účely počítá nová sada sankcí hlavně se zefektivněním dosavadních opatření. Na sankční seznam by také mělo přibýt několik desítek jedinců a firem.
"Sankce fungují. Ruská ekonomika je vážně zasažena. Rozhodně nezastaví válku přes noc, ale jejich důsledky způsobí Rusku spoustu hospodářských potíží," odmítl Borrell tvrzení některých politiků v čele s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, že unijní sankce jsou neúčinné a mělo by se od nich ustoupit. Právě maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó či jeho polský kolega Zbigniew Rau po jednání hovořili o tom, že se ministři jednomyslně shodli na podpoře nového balíku. Naproti tomu jejich český kolega Jan Lipavský prohlásil, že návrh je stále ve fázi debat, a nechtěl odhadovat, kdy se dočká konečného schválení.
"Z celé řady členských států včetně České republiky zazněl apel, aby Evropská unie pokračovala v této práci," řekl po jednání Lipavský novinářům k otázce sankcí. Řada diplomatů soudí, že by EU mohla nový balík schválit ještě tento týden.
kpc ank
EU musí přehodnotit dlouhodobou strategii vztahů s Ruskem, řekl Lipavský
Brusel 18. července (zpravodaj ČTK) - Evropská unie potřebuje kvůli ruské agresi na Ukrajině novou dlouhodobou strategii vztahů s Moskvou. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí EU to prohlásil český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nynější principy unijního přístupu k Rusku zastaralé. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se dnes ministři měli shodnout na financování nákupů dalších zbraní pro Ukrajinu a otevřít cestu k rychlému přijetí nových protiruských sankcí.
Evropský blok svou dlouhodobou politiku vůči Rusku naposledy upravoval před rokem, kdy byly vztahy obou stran napjaté, unie však nepočítala s možností přímého ruského útoku proti sousední zemi. Stávající strategie tak počítá na jedné straně s posilováním společné obrany, na druhé však hovoří o diplomatické snaze a spolupráci v oblastech společných zájmů s Ruskem.
"Je to zcela zastaralé. Musíme zohlednit novou realitu (ruského) nepřátelství a být připraveni na obranu před ruskou hrozbou," řekl dnes novinářům Lipavský. O možné podobě nové strategie chce s kolegy podrobněji hovořit na neformální ministerské schůzce, kterou české předsednictví EU uspořádá na konci srpna v Praze.
Dnes ministři proberou další rozšíření sankcí proti režimu prezidenta Vladimira Putina, které v pátek navrhla Evropská komise. Vedle zákazu dovozu ruského zlata do EU počítá návrh hlavně s vyladěním dosavadních sankcí. Unijní země by postihy podle diplomatů mohly finálně schválit ještě do konce tohoto týdne.
"Někteří evropští lídři říkají, že uvalení sankcí byla chyba. Nemyslím si to. Museli jsme to udělat a budeme v tom pokračovat," prohlásil před jednáním Borrell, podle něhož je další rozšiřování sankcí potřeba s ohledem na pokračující ruskou agresi. Výraznější posilování postihů však nemá podporu některých zemí v čele s Maďarskem, jehož premiér Viktor Orbán je považován za Putinovi nejbližšího unijního lídra.
kpc jd
DALŠÍ ZPRÁVY
