Zlato

ČNB loni nakoupila 20,5 tuny zlata, v rezervách ho má 51,2 tuny | Praha 7. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) za loňský rok nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se jeho objem v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 12 tun. V roce 2023 nakoupila 18,7 tuny zlata, loni objem nakoupeného kovu ještě zvýšila. Zlato ČNB v uplynulém roce nakupovala rovnoměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Hodnota zlata v rezervách ČNB dosáhla ke konci prosince 4,3 miliardy dolarů (103,66 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,9 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Michl oznámil svůj záměr zvýšit objem zlatých rezerv ČNB na 100 tun krátce po svém nástupu do pozice guvernéra v roce 2022. V neděli upřesnil, že tohoto cíle chce dosáhnout do roku 2028. Zlato by potom podle guvernéra představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Michl předpokládá, že by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se loni zvýšila zhruba o čtvrtinu, byl to největší celoroční nárůst ceny od roku 2010. Na konci roku se na londýnské burze zlato obchodovalo za 2600 dolarů (zhruba 63.000 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle odborníků ke zvýšení ceny zlata přispěly rozsáhlé nákupy ze strany centrálních bank, klesající úrokové sazby a zvýšené geopolitické napětí. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 49,06 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 60,29 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 74,34 30.9.2024 1,492 46,406 3984,31 96,11 31.12.2024 1,645 51,165 4297,24 103,66 Zdroj: ČNB str snm 

Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability | Praha 5. ledna (ČTK) - Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet. Podle Michla je důležité, aby v zemi panoval "duch podnikaní", aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby "bujel" stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. "Aby se mohli pohybovat mezi regiony," řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo. Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. "Ale asi je to jen sen," prohlásil. Stát má podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil. Guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny postupně přibližovaly německým mzdám. "A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc," řekl. Inflace je podle něj "největší zlo, které my nemůžeme dovolit". Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB. Co se týče případného přijetí eura, pro které podpořil ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel, je Michl skeptický. Podle něj euro není pro Česko "žádnou spásou" a nepřiblíží ho k německým mzdám. K nim mu pomůže produktivita a posilující ekonomika, řekl šéf centrální banky. Podle nedávného vyjádření Pavla by českou budoucí prosperitu ale podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně. Michl v rozhovoru rovněž připustil, že uvažoval o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. "Měl jsem bitcoin v hlavě," uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. "Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat," řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun. Zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun. ktp hj