Zlato

CNBC: Tání ledu v Grónsku zpřístupňuje zásoby kritických nerostů | Nuuk 17. ledna (ČTK) - Velký úbytek ledu v Grónsku odhaluje přírodní zdroje ostrova a neúmyslně zpřístupňuje některé z největších nevyužitých zásob kritických nerostných surovin na světě. Ústup ledu by tak mohl přinést začátek tzv. zlaté horečky na ostrově, napsal server zpravodajské televize CNBC. Grónsko je rozlehlý, ale řídce osídlený ostrov, který se nachází mezi Severním ledovým oceánem a Atlantským oceánem. V posledních desetiletích se ale proměnil. Rozsáhlá analýza historických satelitních snímků, kterou loni zveřejnili vědci z univerzity v britském Leedsu, ukázala, že toto autonomní dánské území se kvůli globálnímu oteplování stále více zelená. "Nyní se led pravděpodobně skutečně tvoří pouze tři nebo čtyři měsíce ve velmi severních zeměpisných šířkách a ve zbytku země ledové příkrovy ustupují, což odhaluje horniny a potenciální ložiska nerostných surovin, která nebyla dříve k vidění," řekl šéf britské těžařské firmy 80 Mile Roderick McIllree. Firma 80 Mile má v současnosti v Grónsku tři projekty, které aktivně rozvíjí. Je mezi nimi velká ropná koncese na východním pobřeží ostrova, projekt těžby titanu poblíž americké vesmírné základny Pituffik na severozápadě a projekt Disko-Nuussuaq na jihozápadě, který by mohl být jedním z největších nalezišť niklu a mědi na světě. Generální ředitel firmy Critical Metals Tony Sage uvedl, že tání ledu na ostrově firmě z logistického hlediska nesmírně pomohlo. Velké lodě se totiž nyní dostanou přímo ze severního Atlantiku až k okraji ložiska v Tanbreezu v jižním Grónsku, firma tak mohla využít plovoucí dok místo přístavu. Critical Metals rozvíjí v Grónsku jedno z největších světových nalezišť kovů vzácných zemin. Sage ale upozornil, že pro těžební společnosti v Grónsku je také velkou překážkou nedostatek infrastruktury, protože Dánové tam nikdy nepostavili železnici ani silnice. Mimo města prakticky neexistují silnice, firma tak musí vyžívat vrtulník. To by podle něj mohlo případnou zlatou horečku na ostrově zbrzdit. Konzultant Geologické služby Dánska a Grónska (GEUS) Jakob Klöve Keiding uvedl, že průzkum surovinového potenciálu Grónska z roku 2023 vyhodnotil na ostrově celkem 38 surovin, z nichž naprostá většina má relativně vysoký nebo střední potenciál. Mezi tyto suroviny patří kovy vzácných zemin, grafit, niobium, kovy platinové skupiny, molybden, tantal a titan. V Grónsku se rovněž nacházejí významná ložiska lithia, hafnia, uranu a zlata. "Je zde obrovský potenciál, ale v současné době se tady vlastně moc netěží," řekl Keiding. Průzkum je tam většinou v počátečních fázích a pro mnoho ložisek není příliš údajů. Zdá se ale, že jsou tam i velká ložiska. Za kritické nerosty se označují ty, které jsou považovány za zásadní pro transformaci energetiky. Konečné využití těchto surovin je široké a zahrnuje baterie pro elektromobily, technologie skladování energie a rovněž aplikace pro národní bezpečnost. Grónsko se v posledních týdnech ocitlo v centru geopolitické bouře. Nově zvolený americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil přání získat kontrolu nad ostrovem a označil tuto možnost za "absolutní nutnost" pro účely související s národní bezpečnostní. Na začátku měsíce Trump odmítl vyloučit možnost použití vojenské síly, aby se Grónsko stalo součástí USA. irl spr 

ČNB loni nakoupila 20,5 tuny zlata, v rezervách ho má 51,2 tuny | Praha 7. ledna (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) za loňský rok nakoupila 20,5 tuny zlata. Ke konci prosince se jeho objem v rezervách centrální banky zvýšil na 1,645 milionu troyských uncí, což odpovídá 51,2 tuny. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které dnes centrální banka zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v neděli na CNN Prima News řekl, že chce do konce svého mandátu v červnu 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na sto tun. Centrální banka začala ve větší míře nakupovat zlato v roce 2022. Ke konci roku 2022 ho měla v rezervách 385.000 troyských uncí, tedy zhruba 12 tun. V roce 2023 nakoupila 18,7 tuny zlata, loni objem nakoupeného kovu ještě zvýšila. Zlato ČNB v uplynulém roce nakupovala rovnoměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Hodnota zlata v rezervách ČNB dosáhla ke konci prosince 4,3 miliardy dolarů (103,66 miliardy korun). Zlato tak představovalo 2,9 procenta hodnoty veškerých devizových rezerv centrální banky. Michl oznámil svůj záměr zvýšit objem zlatých rezerv ČNB na 100 tun krátce po svém nástupu do pozice guvernéra v roce 2022. V neděli upřesnil, že tohoto cíle chce dosáhnout do roku 2028. Zlato by potom podle guvernéra představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv ČNB. Michl předpokládá, že by takový objem zlata zlepšil diverzifikaci portfolia rezerv a zároveň by zvýšil jejich výnos. Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl v roce 2019, kdy činil osm tun. Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jen jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Cena zlata se loni zvýšila zhruba o čtvrtinu, byl to největší celoroční nárůst ceny od roku 2010. Na konci roku se na londýnské burze zlato obchodovalo za 2600 dolarů (zhruba 63.000 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Podle odborníků ke zvýšení ceny zlata přispěly rozsáhlé nákupy ze strany centrálních bank, klesající úrokové sazby a zvýšené geopolitické napětí. Zlato v rezervách ČNB: Datum miliony troyských uncí tuny miliony dolarů miliardy korun 31.12.2023 0,986 30,668 2033,88 49,06 31.3.2024 1,144 35,582 2499,47 60,29 30.6.2024 1,334 41,492 3081,86 74,34 30.9.2024 1,492 46,406 3984,31 96,11 31.12.2024 1,645 51,165 4297,24 103,66 Zdroj: ČNB str snm