Cena zlata kvůli obavám z obchodní války poprvé překročila 2900 dolarů za unci
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Londýn/Praha 10. února (ČTK) - Cena zlata dnes pokračuje v růstu a poprvé překonala hranici 2900 dolarů (přes 70.000 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí obavy, že plány amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti cel vyvolají globální obchodní válku.
Krátce po 14:00 SEČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 1,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 2904 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes deset procent. Přes den se vyšplhala až na téměř 2907 USD.
"Říká se, že celní válka nemá vítězů, jen poražených. Jeden jasný vítěz na trhu však je - zlato. To je totiž známý bezpečný přístav, který v dobách nejistoty vyhledávají investoři," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. "Pokoření hranice 3000 dolarů je tak velmi blízko, zlato se však asi nezastaví ani zde," dodal.
Trump o víkendu uvedl, že hodlá uvalit dodatečné 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Už dříve uvalil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny.
"Zlatu nyní na vyšší úrovně pomáhají nová cla ve výši 25 procent na ocel a hliník. Clům se pravděpodobně nevyhne ani Evropa. S Čínou již jsou USA prakticky v obchodní válce, když Čína oznámila odvetná cla na energetické produkty z USA," uvedl Lajsek.
Investoři nyní čekají na údaje o lednovém vývoji inflace ve Spojených státech, které ve středu zveřejní americká vláda. Doufají, že si díky nim budou moci učinit lepší představu o dalším vývoji úrokových sazeb v USA.
Americká centrální banka (Fed) v lednu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Přerušila tak snižování úrokových sazeb, které zahájila v září loňského roku.
"Pokud by nové údaje o inflaci byly vyšší, než se očekává, oddálilo by to další snížení sazeb ze strany Fedu. To by mohlo vést k vybírání zisků u zlata," uvedl analytik Han Tan ze společnosti Exinity Group. Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují jeho nevýhodu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy.
pmh spr - sdílejte článek
Následuje: FT: Západní sankce brání Rusku upevnit vazby s bývalými sovětskými státy
Londýn 10. února (ČTK) - Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy. Zpráva připouští, že Západ svým ekonomickým nátlakem vrazil klín mezi Rusko a některé z jeho nejbližších obchodních partnerů. Ambicí Moskvy je přitom obnovit si přístup ke globálnímu obchodu a postavit Rusko do středu eurasijského obchodního bloku, který by co do ekonomického vlivu konkuroval Spojeným státům, Evropské unii a Číně. Ruský kabinet podle FT se zprávou seznámil několik desítek vysoce postavených vládních činitelů a šéfy některých největších ruských státních firem. Prezentace se účastnil také politolog Sergej Karaganov známý svými radikálními názory ohledně přístupu k Evropě a k Ukrajině a nacionalistický ideolog Alexandr Dugin. Rusko vznik obchodního bloku považuje za důležitý dlouhodobý projekt časově přesahující případná jednání se Západem o budoucnosti Ukrajiny, píší FT. Má mu pomoci ukotvit jeho pozici na globální scéně a propojit ho se zeměmi globálního jihu tak, aby všechny strany získaly přístup k nerostným surovinám a rozvíjely vzájemné finanční a dopravní vazby. Spojovat by je měl společný "náhled na svět, kde bychom my psali pravidla pro nový svět a měli vlastní sankční politiku", uvádí se ve zprávě. Zároveň se v ní však připouští, že Rusku v návratu na světovou scénu stojí překážky. Podle dokumentu západní země s úspěchem vyvíjejí tlak na středoasijské země, aby se řídily protiruskými sankcemi. (pokračování...)
Londýn 10. února (ČTK) - Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times (FT) to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy. Zpráva připouští, že Západ svým ekonomickým nátlakem vrazil klín mezi Rusko a některé z jeho nejbližších obchodních partnerů. Ambicí Moskvy je přitom obnovit si přístup ke globálnímu obchodu a postavit Rusko do středu eurasijského obchodního bloku, který by co do ekonomického vlivu konkuroval Spojeným státům, Evropské unii a Číně. Ruský kabinet podle FT se zprávou seznámil několik desítek vysoce postavených vládních činitelů a šéfy některých největších ruských státních firem. Prezentace se účastnil také politolog Sergej Karaganov známý svými radikálními názory ohledně přístupu k Evropě a k Ukrajině a nacionalistický ideolog Alexandr Dugin. Rusko vznik obchodního bloku považuje za důležitý dlouhodobý projekt časově přesahující případná jednání se Západem o budoucnosti Ukrajiny, píší FT. Má mu pomoci ukotvit jeho pozici na globální scéně a propojit ho se zeměmi globálního jihu tak, aby všechny strany získaly přístup k nerostným surovinám a rozvíjely vzájemné finanční a dopravní vazby. Spojovat by je měl společný "náhled na svět, kde bychom my psali pravidla pro nový svět a měli vlastní sankční politiku", uvádí se ve zprávě. Zároveň se v ní však připouští, že Rusku v návratu na světovou scénu stojí překážky. Podle dokumentu západní země s úspěchem vyvíjejí tlak na středoasijské země, aby se řídily protiruskými sankcemi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena zlata kvůli obavám z obchodní války poprvé překročila 2900 dolarů za unci' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2025021003995|513197. Vydána 10.02.2025 14:23:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Cena zlata kvůli obavám z obchodní války poprvé překročila 2900 dolarů za unci' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2025021003995|513197. Vydána 10.02.2025 14:23:24. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
