Las Vegas 26. června (ČTK) - Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z nejnovější prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Nejnovější prognóza je dalším dokladem silného postavení Pekingu v globálním dodavatelském řetězci kovů. Čína má dominantní postavení v těžbě nebo zpracování více než poloviny minerálů, které americká geologická služba USGS považuje za kritické.
Austrálie je největším světovým těžařem lithia od roku 2017, kdy toto místo převzala od Chile. Australští těžaři ale omezili produkci nebo odložili její rozšíření kvůli celosvětovému poklesu cen lithia.
Do příštího roku vytěží čínští těžaři pravděpodobně o 8000 až 10.000 tun lithia více, než jejich australští konkurenti, odhaduje Fastmarkets. Pro Čínu to bude znamenat velký skok proti roku 2023, kdy byla ještě třetím největším těžařem na světě.
Do roku 2035 budou podle odhadu společnosti Fastmarkets čínské doly pravděpodobně těžit až 900.000 tun lithia, zatímco Austrálie 680.000 tun, Chile 435.000 tun a Argentina 380.000 tun. Hlavní podíl na čínském růstu bude mít pravděpodobně těžba druhu tvrdé horniny zvané lepidolit, která se ve velkém množství vyskytuje na jihu země. Těžba lepidolitu v Číně je nákladnější než získávání lithia ze solných roztoků a může být navíc škodlivější pro životní prostředí – vznikají při ní totiž toxické vedlejší látky, jako je thalium a tantal, které znečišťují vodní zdroje. Lepidolit neobsahuje tolik lithia jako některé jiné rudy, ale je v Číně hojně dostupný.
Čínští těžaři lithia nemají chuť omezovat produkci kvůli podpoře čínské vlády a tlaku od místních samospráv na zachování těžby a tím i pracovních míst. Snaží si také udržet podíl na trhu, protože poptávka po tomto kovu stále roste, řekl agentuře Reuters vedoucí výzkumu surovin pro baterie ve Fastmarkets Paul Lusty.
Čína je také řadu let největším zpracovatelem lithia na světě, ovládá asi 70 procent trhu. V rafineriích se lithium upravuje do podoby, která je použitelná pro výrobu katod do baterií. Nicméně Fastmarkets očekává, že snahy ostatních zemí o rozvoj vlastní rafinace lithia by měly do roku 2035 snížit podíl Číny na trhu na 60 procent.
irl - sdílejte článek
Následuje: Summit NATO přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu
Haag 25. června (ČTK) - Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Na okraj summitu se uskutečnila řada schůzek, včetně jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Dohoda, kterou politici označují za přelomovou, počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Spojenci dnes znovu potvrdili svůj závazek kolektivní obrany, který je zakotvený v článku 5 smlouvy o NATO. Politici, včetně šéfa aliance Marka Rutteho, německého kancléře Friedricha Merze či českého prezidenta Petra Pavla, přitom zdůraznili, že se k němu jasně přihlásil i Trump, který ještě cestou na vrcholné setkání mluvil o tom, že existuje mnoho definic článku o kolektivní obraně, podle něhož se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem. Trump na tiskové konferenci na závěr summitu příslib zvýšení výdajů na obranu označil za obrovský úspěch pro Spojené státy, které podle něj dosud na obranu spojenců doplácely. Zdůraznil také, že peníze musí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. NATO podle něj po navýšení obranných výdajů bude velmi silné. Dosavadní cíl aliance, domluvený v roce 2014, počítal s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Nyní ho splňuje 23 z 32 členů bloku, včetně Česka, které loni na obranu dalo 2,08 procenta HDP. Prezident Pavel, který ČR na dnešním summitu reprezentoval, vyjádřil přesvědčení, že shoda spojenců znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Český premiér Petr Fiala dohodu vnímá jako ... (pokračování)
Haag 25. června (ČTK) - Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Na okraj summitu se uskutečnila řada schůzek, včetně jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Dohoda, kterou politici označují za přelomovou, počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Spojenci dnes znovu potvrdili svůj závazek kolektivní obrany, který je zakotvený v článku 5 smlouvy o NATO. Politici, včetně šéfa aliance Marka Rutteho, německého kancléře Friedricha Merze či českého prezidenta Petra Pavla, přitom zdůraznili, že se k němu jasně přihlásil i Trump, který ještě cestou na vrcholné setkání mluvil o tom, že existuje mnoho definic článku o kolektivní obraně, podle něhož se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem. Trump na tiskové konferenci na závěr summitu příslib zvýšení výdajů na obranu označil za obrovský úspěch pro Spojené státy, které podle něj dosud na obranu spojenců doplácely. Zdůraznil také, že peníze musí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. NATO podle něj po navýšení obranných výdajů bude velmi silné. Dosavadní cíl aliance, domluvený v roce 2014, počítal s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Nyní ho splňuje 23 z 32 členů bloku, včetně Česka, které loni na obranu dalo 2,08 procenta HDP. Prezident Pavel, který ČR na dnešním summitu reprezentoval, vyjádřil přesvědčení, že shoda spojenců znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i k odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Český premiér Petr Fiala dohodu vnímá jako ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína se podle prognózy do roku 2026 stane se největším těžařem lithia' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2025062508827|520944. Vydána 26.06.2025 4:21:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Čína se podle prognózy do roku 2026 stane se největším těžařem lithia' je zařazena do kategorií Burzy (bur) - Burzy komoditní (buk) - Suroviny, nerosty (sur). ID zprávy: T2025062508827|520944. Vydána 26.06.2025 4:21:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
