Investice do strategických nerostných surovin loni po letech růstu klesly

Paříž 16. července (ČTK) - Investice do strategických nerostných surovin loni klesly o devět procent, přestože západní země se kvůli národní bezpečnosti zavázaly zvýšit domácí produkci. Skončilo tak období růstu, které trvalo několik let. Kromě toho se zúžila geografická koncentrace dodavatelských řetězců pro kovy důležité pro odvětví špičkových technologií, letectví a tzv. čisté energie, zejména v případě rafinace. Ve své dnešní zprávě to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Mezi největší rafinérské velmoci patří Čína a Indonésie. Ty se v uplynulých dvou letech podílely na celkovém růstu dodávek rafinovaných produktů více než třemi čtvrtinami.

Navzdory snahám o diverzifikaci dodavatelských řetězců IEA zjistila, že geopolitické napětí a nestabilita cen loni způsobily celosvětový pokles investic do těžby a rafinace nerostných surovin. Investoři jsou navzdory silné poptávce opatrnější. Největší pokles zaznamenaly kovy pro výrobu baterií, kde kapitálové výdaje klesly o 20 procent, což je maximum za více než deset let. Firmy zaměřené na lithium snížily investice asi o 40 procent. Naopak výdaje společností zaměřených na měď o osm procent stouply.

Výdaje na průzkum loni klesly o více než deset procent. Mírný růst investic do průzkumu uranu a stabilní výdaje na měď nedokázaly vyvážit zhruba 45procentní propad investic do lithia a niklu. Pokles zaznamenala většina regionů světa, výjimkou byl region Asie a Tichomoří, kde se výdaje o 20 procent zvýšily. Naopak trh fúzí a akvizic oživil, hodnota uzavřených transakcí díky silné poptávce po kvalitních měděných aktivech meziročně vzrostla o pětinu. Zotavily se také investice rizikového kapitálu, které stále častěji směřují do technologií umělé inteligence (AI) využitelných k zefektivnění průzkumu nerostných surovin a jejich těžby.

Agentura poukázala i na to, že šíření vývozních omezení představuje ekonomické a bezpečností nesnáze. Čína loni v dubnu zavedla omezení vývozu vzácných zemin, a donutila tak některé automobilky snížit výrobu nebo dočasně pozastavit provoz. Pokud Peking uskuteční své plány na rozšíření vývozních omezení, mohlo by to ohrozit výrobu v navazujících odvětvích mimo Čínu zhruba za 6,5 bilionu dolarů (137,1 bilionu Kč) ročně. Nejvíce by to pocítily Spojené státy a Evropa.

Mezinárodní agentura pro energii však zaznamenala i některá zlepšení. Patří mezi ně více než čtyřnásobný růst závazků veřejného financování mezi roky 2023 a 2025 na 65 miliard USD. Spojené státy a Malajsie už podle zprávy omezují dominantní postavení Číny ve zpracování kovů vzácných zemin. Díky novým projektům v těchto zemích se podíl Číny na světovém trhu loni snížil na 85 procent z 90 procent v roce 2023. Pokud budou plánované projekty pokračovat podle harmonogramu, mohl by podíl Číny do roku 2035 klesnout na 70 procent.

Čína je největším světovým producentem vzácných zemin, což je skupina 17 kovů, které jsou nezbytné pro řadu výrobků, od automobilů a letadel přes elektroniku až po zbraňové systémy. Loni v říjnu rozšířila omezení vývozu a zavedla nové licenční požadavky, později však přistoupila na to, že zavedení těchto kroků odloží o jeden rok.

Agentura také varovala před riziky kvůli plánovaným čínským vývozním omezením grafitu, což je důležitý materiál používaný v bateriích elektromobilů. Tato omezení byla oznámena ve stejné době jako omezení vývozu vzácných zemin a později rovněž odložena. Plné zavedení omezení vývozu grafitu by mohlo ohrozit navazující výrobu mimo Čínu zhruba za 300 miliard USD. Čína se na celosvětové produkci zpracovaného grafitu podílí více než 90 procenty.