AFP: Vlna veder představuje další problém pro evropské ekonomiky

Paříž 26. června (ČTK/AFP) - Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP. "Extrémní vedra se stávají strukturálním ekonomickým rizikem, jímž je Evropa extrémně ohrožena," napsali analytici společnosti Allianz Trade, což je divize obchodních úvěrů evropské pojišťovny Allianz. Toto zhodnocení zveřejnila v době, kdy evropský kontinent sužuje letos už druhá vlna veder. Evropa má řadu slabých míst: stárnoucí populaci, hustě osídlená městská centra s mnoha budovami, které nejsou stavěny s ohledem na extrémní vedro, a pouze 19 procent domácností vybavených klimatizací ve srovnání s 90 procenty ve Spojených státech, poznamenali analytici. Vlny veder jsou čím dál častější, protože Evropa se otepluje rychleji než jiné regiony světa, a mnoho vědců se domnívá, že lidská činnost bude příčinou dalších extrémních povětrnostních jevů. "Francie funguje v pomalém režimu," poznamenal nedávno prezident zaměstnavatelského svazu MEDEF Patrick Martin. MEDEF je největším svazem svého druhu ve Francii a sdružuje tisíce firem. "To nevyhnutelně narušuje práci a vede k nižšímu výkonu," dodal v rozhovoru v televizi BFM. Allianz Trade identifikovala "kritickou hranici" kolem 30 stupňů Celsia, nad níž se ztráty produktivity rychle prohlubují. Podle výpočtů agentury AFP ve čtvrtek více než 100 milionů lidí v Evropě zažilo teploty přesahující 35 stupňů Celsia a téměř dvě třetiny Evropanů žijí v oblastech, kde teploty překročily 30 stupňů. Evropská centrální banka (ECB) loni v příspěvku na blogu uvedla, že vlny veder na jaře, na podzim a v zimě mohou podpořit ekonomickou aktivitu, zejména ve stavebnictví, v zemědělství a v oblasti venkovního stravování. "Naopak vlny veder během už tak dost teplých letních měsíců ekonomickou aktivitu snižují, protože fyzická námaha venku je čím dál tím obtížnější," dodala ECB. K poklesu ekonomické aktivity přispívá snížení produktivity, nutnost přesměrovat investice na adaptaci změn klimatu a růst cen energií, který oslabuje kupní sílu. Výzkum ECB zjistil, že vinou letní vlny veder klesá regionální aktivita přibližně o jedno procento. A na rozdíl od tradičního názoru, že jde jen o dočasné narušení, ECB zjistila, že "pokles produkce je dlouhodobý a dokonce se prohlubuje; po dvou letech dosahuje o 1,5 procenta nižšího minima". Nový guvernér francouzské centrální banky Emmanuel Moulin nedávno v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter uvedl, že "ve střednědobém horizontu mají (vlny veder) zjevně negativní dopad na růst", napsala AFP. Extrémní vedra, která mohou vyvolat růst cen energií v důsledku vyšší spotřeby na klimatizaci, také mohou ve střednědobém horizontu přispět k vyšším cenám potravin a k inflaci, protože omezují výnosy a narušují dodavatelské řetězce. ECB vypočítala, že sucho v roce 2022 způsobilo růst cen potravin v Evropě o 0,7 procenta. Zvláště zasažena byla úroda oliv, a kvůli tomu prudce stoupla cena olivového oleje. Evropská centrální banka se obává, že růst cen potravin související se změnou klimatu by se mohl ještě zhoršit a zkomplikovat jí předpovídání inflace. "Bez rychlé adaptace na změnu klimatu a rychlého přechodu k uhlíkové neutralitě hrozí, že se tyto jevy stanou dlouhodobou strukturální brzdou ekonomiky," uvedl ekonom Hazem Krichene, který se v Allianz věnuje klimatu a udržitelnosti. Allianz Trade provedla zátěžový scénář, v němž by se pět nejteplejších roků v každé zemi v období let 2014 až 2024 opakovalo od současnosti do roku 2030. Podobný model by podle jejích propočtů mohl vést ke kumulativním ztrátám hrubého domácího produktu (HDP) v rozmezí pěti až sedmi procent. Pro Francii by to znamenalo ztrátu 240 miliard dolarů (5,1 bilionu Kč), pro Itálii 147 miliard dolarů, pro Německo 131 miliard dolarů a pro Španělsko 120 miliard dolarů. Zasaženy by byly také daňové příjmy, což by ve Francii způsobilo odhadovaný pokles o 1,8 procenta, a to právě v době, kdy je třeba zvýšit výdaje na infrastrukturu a zdravotní péči. To by zhoršilo už tak obtížnou situaci, v níž se mnoho evropských zemí nachází, pokud jde o rozpočtové schodky a zadlužení. Přitom jejich schopnost půjčovat si je omezená, dodává AFP. dk spr - sdílejte článek