Analytici: Celní válka se bude stupňovat, ohrozí hlavně malé otevřené ekonomiky
Praha 12. března (ČTK) - Obchodní válka mezi USA a EU se bude nejspíš dále stupňovat. Zavádění cel ale nepomůže ani jedné ze stran, neboť hrozí růst inflace a zpomalení hospodářského růstu. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Největší riziko podle nich cla představují pro malé otevřené ekonomiky, mezi které se řadí i Česká republika.
Ve Spojených státech začalo dnes platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. Rozhodl o něm americký prezident Donald Trump, který vyloučil výjimky. EU v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku zavede od příštího měsíce protiopatření týkající se amerického zboží - například motocyklů, bourbonu a lodí - v hodnotě 26 miliard eur (v přepočtu zhruba 650 miliard Kč). Uvedla to agentura Reuters a později ve svém oznámení potvrdila Evropská komise (EK).
Evropská unie se rozhodla postupovat proti krokům USA podobným způsobem jako při prvním funkčním období Donalda Trumpa. Používá konkrétně zacílená cla, aby vytvořila tlak na americkou administrativu a odradila ji od dalších kroků v obchodní válce...
"Z pohledu ČR jako malé otevřené ekonomiky jsou cla samozřejmě velmi negativní," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Americká cla na dovoz oceli a hliníku jsou podle něj přitom nejspíš jen začátkem.
"V případě zavedení cel ve výši 20 procent a výše by téměř jistě došlo k poklesu českého vývozu do USA, protože by exportéři nebyli schopni takto vysokou celní sazbu kompenzovat vlastním snížením marží a byli by v USA méně konkurenceschopní," řekl Novák. Špatnou zprávu by pro tuzemskou ekonomiku představovala hlavně cla na dovoz automobilů, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
"Česko v Evropě patří mezi exportně a průmyslově nejvíce orientované země, což dále podtrhuje jeho zranitelnost vůči dění v zahraničí. Průmyslu, který je v tuzemské ekonomice silně zastoupen, se nedaří již nyní, když čelí vysokým cenám energií, nedostatkové a dražší pracovní síle a zejména pak poklesu poptávky po průmyslovém zboží," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Cla na dovoz amerického zboží do EU by podle Krona mohla způsobit to, že Američané nasměrují svou výrobu jinam. Vedlo by to k poklesu nabídky tohoto zboží a růstu cen. "Evropská unie se rozhodla postupovat proti krokům USA podobným způsobem jako při prvním funkčním období Donalda Trumpa. Používá konkrétně zacílená cla, aby vytvořila tlak na americkou administrativu a odradila ji od dalších kroků v obchodní válce," míní hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Odvetné opatření ze strany EU má podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila způsobit spíše politické než ekonomické škody. "Zaměřuje se na ikonické americké výrobky a pravděpodobně zahrne i zboží z regionů, kde se koncentrují voliči republikánů," řekl.
Hospodářská komora považuje odvetné opatření EU za logický krok. Doufá ale v to, že se spor nebude dále prohlubovat, vyplývá z jejího vyjádření pro ČTK. Cla podle ní nepoškodí jen vývozce, dopad budou mít v konečném důsledku i na spotřebitele, sdělila.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek poukázal na to, že dopad cel na ocel a hliník nebude vzhledem k velikosti českého exportu této komodity výrazný. "Nepřímým důsledkem cel však může být snaha zahraničních výrobců tlačit více své produkce do Evropy, což by mělo negativní vliv na unijní producenty, kteří na rozdíl třeba od asijských výrobců platí drahé energie, nakupují emisní povolenky, vyplňují hromady papírů a ještě jsou tlačeni do nákladného 'ozeleňování' výroby. S takovým handicapem se firmy mimo EU vyrovnávat nemusí," dodal.
mib snm - sdílejte článek
Následuje: Svět vítá naději na příměří na Ukrajině opatrně, na tahu je totiž Moskva
Kyjev/Moskva/Washington 12. března (ČTK) - Světoví i čeští politici a média s opatrností vítají výsledky úterního jednání v saúdskoarabské Džiddě, kde ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30denní příměří a Spojené státy následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington bude ještě dnes kontaktovat Moskvu, která uvedla, že potřebuje další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání. Navzdory diplomatickému úsilí o zastavení bojů na sebe i dnes Rusko a Ukrajina navzájem útočily především ze vzduchu. Ukrajinci se také podle mapy projektu DeepState stáhli z ruského města Sudža v Kurské oblasti, jejíž malou část ovládli v létě mimo jiné v naději, že to využijí jako vyjednávací kartu v případě mírových jednání. Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze, zní převažující hodnocení dosavadních jednání o příměří v dnešních komentářích západních médií. Průlom podle nich nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům. "Nedá se tomu říkat průlom, protože k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta," píše web britské stanice BBC. "Pro Moskvu je to nyní okamžik pravdy, který bude možná vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud (Rusko) myslí mír vážně," píše ve své analýze americká stanice CNN. Návrh na příměří dnes uvítal například i dosluhující německý kancléř Olaf Scholz, který na síti X napsal, že jde o důležitý a správný krok směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu. "Teď záleží na Putinovi," dodal. Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby návrh na příměří přijalo. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je tahu Moskva. Také Evropský parlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří, stejně jako související obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany USA. V textu europoslanci zároveň vyzvali členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny. Mírové úsilí vítají rovněž čeští politici. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na dotaz ČTK zdůraznila, že mezinárodní společenství musí na Rusko vyvíjet tlak, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. "Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost. Oceňuji, že Donald Trump prosazuje mír, jak slíbil," uvedl k výsledkům úterního jednání místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Navzdory opatrně optimistickým reakcím na mírové úsilí se tak stále velký otazník vznáší nad tím, zda s klidem zbraní bude souhlasit Rusko, které před více než třemi lety plnohodnotnou válku proti sousední zemi rozpoutalo. (pokračování...)
Kyjev/Moskva/Washington 12. března (ČTK) - Světoví i čeští politici a média s opatrností vítají výsledky úterního jednání v saúdskoarabské Džiddě, kde ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30denní příměří a Spojené státy následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington bude ještě dnes kontaktovat Moskvu, která uvedla, že potřebuje další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání. Navzdory diplomatickému úsilí o zastavení bojů na sebe i dnes Rusko a Ukrajina navzájem útočily především ze vzduchu. Ukrajinci se také podle mapy projektu DeepState stáhli z ruského města Sudža v Kurské oblasti, jejíž malou část ovládli v létě mimo jiné v naději, že to využijí jako vyjednávací kartu v případě mírových jednání. Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze, zní převažující hodnocení dosavadních jednání o příměří v dnešních komentářích západních médií. Průlom podle nich nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům. "Nedá se tomu říkat průlom, protože k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta," píše web britské stanice BBC. "Pro Moskvu je to nyní okamžik pravdy, který bude možná vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud (Rusko) myslí mír vážně," píše ve své analýze americká stanice CNN. Návrh na příměří dnes uvítal například i dosluhující německý kancléř Olaf Scholz, který na síti X napsal, že jde o důležitý a správný krok směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu. "Teď záleží na Putinovi," dodal. Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby návrh na příměří přijalo. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je tahu Moskva. Také Evropský parlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří, stejně jako související obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany USA. V textu europoslanci zároveň vyzvali členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny. Mírové úsilí vítají rovněž čeští politici. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na dotaz ČTK zdůraznila, že mezinárodní společenství musí na Rusko vyvíjet tlak, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. "Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost. Oceňuji, že Donald Trump prosazuje mír, jak slíbil," uvedl k výsledkům úterního jednání místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Navzdory opatrně optimistickým reakcím na mírové úsilí se tak stále velký otazník vznáší nad tím, zda s klidem zbraní bude souhlasit Rusko, které před více než třemi lety plnohodnotnou válku proti sousední zemi rozpoutalo. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Celní válka se bude stupňovat, ohrozí hlavně malé otevřené ekonomiky' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025031205436|513575. Vydána 12.03.2025 15:45:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analytici: Celní válka se bude stupňovat, ohrozí hlavně malé otevřené ekonomiky' je zařazena do kategorií Obchod (obo) - Makroekonomika (mak) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025031205436|513575. Vydána 12.03.2025 15:45:01. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Evropská komise (EK)
Evropská komise je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. V širším významu označuje kolegium s celým administrativním aparátem, který čítá až 32 tisíc zaměstnanců.
