Praha 17. listopadu 2025 (ČTK) - Češi si nyní za průměrnou mzdu koupí víc potravin i spotřebního zboží než před sametovou revolucí. Prodloužila se také průměrná délka života i doba strávená v penzi. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, která porovnává životní úroveň v roce 1989 a nyní a jejíž závěry má ČTK k dispozici.
Podle analýzy je jedinou ze základních potravin, na kterou nyní lidé vydělávají déle, chléb. Zatímco před rokem 1989 na něj člověk s průměrnou mzdou vydělával 11 minut, nyní je to 12 minut. U ostatních potravin se jejich reálná cena snížila. Například na litr mléka nyní člověk s průměrnou mzdou vydělává šest minut, zatímco před rokem 1989 to bylo osm minut. Doba na vydělání na čtvrt kilogramu másla se snížila ze 40 na 14 minut, u kilogramu mouky z 15 na čtyři minuty či u kilogramu vepřové kýty z tří hodin a pěti minut na 32 minut.
Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socialismu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socialismus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy...
Levnější je podle analýzy také spotřební zboží. Doba potřebná na vydělání na dámské punčocháče se snížila z 57 minut na 21 minut, pro pánskou košili klesla z osmi a čtvrt hodiny na tři hodiny a tři čtvrtě. Levnější je také benzin, když na jeho litr člověk s průměrnou mzdou před rokem 1989 vydělával 32 minut, zatímco nyní devět minut. Ještě větší rozdíl je podle analýzy v cenách elektroniky.
"Existuje mnoho příkladů, které svědčí o zvýšení životní úrovně. Přesvědčení, že život byl za socialismu lepší, lze připsat hlavně emocím. V poslední době společnost prošla několika krizemi. Zvýšily se také rozdíly v příjmech. Zatímco v ekonomice nedostatku si lidé z různých sociálních vrstev mohli dovolit kupovat víceméně stejné věci, dnes jsou rozdíly viditelné na první pohled. To je jeden z důvodů, proč v průzkumech socialismus oplakávají hlavně lidé s nižším vzděláním a nižšími příjmy," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Analýza upozornila i na prodloužení průměrné délky života. Zatímco v roce 1989 byla očekávaná doba dožití u mužů 68,1 roku a u žen 75,5 roku, v současnosti to je 77,2 roku u mužů a 83,1 roku u žen. Podle materiálu prodloužení doby života souvisí se snížením kojenecké úmrtnosti a se zlepšením kvality ovzduší.
"S rostoucí délkou života se prodloužila i doba, jakou tráví lidé ve starobním důchodu. Loni v průměru trvala 24,62 roku. Od sametové revoluce v roce 1989 se čas strávený v penzi protáhl skoro o deset let," uzavírá analýza.
str rdo - sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: AP: Ženy na Zanzibaru prosvětlují své vesnice s pomocí solární energie
Dodoma 17. listopadu (ČTK/AP) - Hamna Silima Nyangeová, stejně jako polovina z dvou milionů obyvatel tanzanského autonomního souostroví Zanzibar, neměla dům připojený k elektrické síti. Když padla tma, přišel i kouř. Po západu slunce se uchylovala ke kouřícím petrolejovým lampám, které jí jako jediné poskytovaly světlo. To využívalo také jejích osm dětí při studiu. "Světlo bylo příliš slabé a kouř z lampy mě štípal v očích," řekla Nyangeová. Pak jednoho dne její sousedka Tatu Omary Hamadová nainstalovala solární panely a její dům za pomoci silného slunečního světla zářícího na pobřeží Indického oceánu začaly prosvětlovat žárovky. "Dnes máme světla dost," uvedla Nyangeová. Hamadová je jednou z desítek solárních matek (solar mamas) vyškolených na Zanzibaru organizací Barefoot College International. Prošla školením v rámci programu, který přináší světlo do venkovských komunit a poskytuje pracovní místa místním ženám. Doposud se na Zanzibaru podařilo osvětlit v rámci programu 1845 domů. Barefoot College International vybírá ženy středního věku z vesnic bez elektřiny a po dobu šesti měsíců je školí na experty na solární panely. Vybrané ženy mají převážně jen základní nebo žádné formální vzdělání. Ženy se po absolvování programu vrací do svých komunit s nejméně 50 sadami solárních panelů a s dovednostmi a vybavením pro jejich instalaci a další provoz. Barefoot College International se zaměřuje zejména na ženy středního věku, protože ty mívají silné vazby na své komunity a zároveň už se většinou nemusí naplno starat o malé děti. "Chceme vyškolit ženy, které se stanou hybatelkami změn,“ řekla Brenda Geofreyová, ředitelka Barefoot College International Zanzibar. Zanzibarská pobočka vzdělává místní ženy již deset let. Předtím nezisková organizace vysílala ženy na školení do Indie, kde byla Barefoot College International založena. Jednou z nich byla Khazija Gharib Issaová, která byla nezaměstnanou vdovou. Nyní je hlavní školitelkou. "Dostala jsem ... (pokračování)
Dodoma 17. listopadu (ČTK/AP) - Hamna Silima Nyangeová, stejně jako polovina z dvou milionů obyvatel tanzanského autonomního souostroví Zanzibar, neměla dům připojený k elektrické síti. Když padla tma, přišel i kouř. Po západu slunce se uchylovala ke kouřícím petrolejovým lampám, které jí jako jediné poskytovaly světlo. To využívalo také jejích osm dětí při studiu. "Světlo bylo příliš slabé a kouř z lampy mě štípal v očích," řekla Nyangeová. Pak jednoho dne její sousedka Tatu Omary Hamadová nainstalovala solární panely a její dům za pomoci silného slunečního světla zářícího na pobřeží Indického oceánu začaly prosvětlovat žárovky. "Dnes máme světla dost," uvedla Nyangeová. Hamadová je jednou z desítek solárních matek (solar mamas) vyškolených na Zanzibaru organizací Barefoot College International. Prošla školením v rámci programu, který přináší světlo do venkovských komunit a poskytuje pracovní místa místním ženám. Doposud se na Zanzibaru podařilo osvětlit v rámci programu 1845 domů. Barefoot College International vybírá ženy středního věku z vesnic bez elektřiny a po dobu šesti měsíců je školí na experty na solární panely. Vybrané ženy mají převážně jen základní nebo žádné formální vzdělání. Ženy se po absolvování programu vrací do svých komunit s nejméně 50 sadami solárních panelů a s dovednostmi a vybavením pro jejich instalaci a další provoz. Barefoot College International se zaměřuje zejména na ženy středního věku, protože ty mívají silné vazby na své komunity a zároveň už se většinou nemusí naplno starat o malé děti. "Chceme vyškolit ženy, které se stanou hybatelkami změn,“ řekla Brenda Geofreyová, ředitelka Barefoot College International Zanzibar. Zanzibarská pobočka vzdělává místní ženy již deset let. Předtím nezisková organizace vysílala ženy na školení do Indie, kde byla Barefoot College International založena. Jednou z nich byla Khazija Gharib Issaová, která byla nezaměstnanou vdovou. Nyní je hlavní školitelkou. "Dostala jsem ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Češi si za průměrnou mzdu nakoupí víc než před sametovou revolucí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025111405325|523511. Vydána 17.11.2025 06:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Češi si za průměrnou mzdu nakoupí víc než před sametovou revolucí' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2025111405325|523511. Vydána 17.11.2025 06:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Kolem šesti
Svatý Martin
Slovácké muzeum
Severočeská galerie