Mnichov (Německo) 13. února 2025 (ČTK) - Vyšší zbrojní výdaje by mohly povzbudit evropskou ekonomiku. Pokud by na ně státy Evropské unie vydávaly ne dvě procenta, jak se zavázaly jako členové Severoatlantické aliance, ale 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), vzrostl by HDP o 0,9 až o 1,5 procenta. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu, kterou v pátek představí na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Předpokladem pro posílení unijní ekonomiky však je, aby státy EU spoléhaly na domácí zbraně namísto nákupu v zahraničí, zdůrazňuje autor analýzy Ethan Ilzetzki.
To znamená, že Evropa může rozhodovat o svých vojenských výdajích s ohledem na své regionální bezpečnostní priority, aniž by se nechala rozptylovat strachem z ekonomické katastrofy...
Odborník ze zbrojního odvětví, se kterým mluvila agentura DPA a který si nepřeje být jmenován, považuje takový postup za obtížný: "Vždy půjde o mix obranných zařízení z EU a Ameriky,“ říká. Některá obranná zařízení se v Evropě nevyrábí vůbec nebo ne podle nejvyšších standardů, dodává.
Ilzetzki vyvozuje ze svého výzkumu pozitivní závěry. "Pokud to evropské vlády udělají správně, mohou omezit náklady na vojenské zbrojení,“ uvádí tento profesor z britské vysoké školy London School of Economics (LSE). "To znamená, že Evropa může rozhodovat o svých vojenských výdajích s ohledem na své regionální bezpečnostní priority, aniž by se nechala rozptylovat strachem z ekonomické katastrofy," uvádí.
Analýza tak zpochybňuje předpoklad, že by vlády v případě vyšších vojenských výdajů stály před volbou "zbraně, nebo máslo". Další peníze, pracovní síla a suroviny pro vojenské účely by nešly výhradně na úkor soukromé spotřeby, píše Ilzetzki.
Varuje ale před tím, aby se dodatečné výdaje financovaly prostřednictvím vyšších daní. Místo toho by se evropské vlády měly více zadlužit, aby si mohly dočasné dodatečné výdaje dovolit. Státy EU by podle autora analýzy měly zajistit, aby více peněz vydaných na zbrojení zůstalo v Evropě. Měly by také spolupracovat a řídit své vojenské výdaje na úrovni EU.
vjn hab - sdílejte článekNepřehlédněte:
Haptický neboli
Americký prezident
Aukční síň
V centruNásleduje: Trump s Putinem plánují jednání, Ukrajina a Evropa varují před vynecháním Kyjeva
Kyjev/Moskva/Washington 13. února (ČTK) - Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin chtějí jednat o ukončení války na Ukrajině, setkají se osobně zřejmě v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země třetím rokem čelí ruské invazi, dnes prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, pokud by ji Washington a Moskva uzavřely bez Kyjeva. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová varovala, že případná mírová dohoda bez účasti Ukrajiny a Evropy nemá naději uspět. Podobně se vyjádřili i další evropští politici včetně těch českých, podle kterých při jednáních musí být Ukrajina a také Evropa. Trump telefonoval Putinovi ve středu večer, následně o obsahu hovoru informoval Zelenského. S výsledkem telefonátu je Rusko spokojené, podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Kremlu imponuje postoj nové americké administrativy k válce. Peskov dále řekl, že jednat je třeba nejen o Ukrajině, ale také o problémech bezpečnosti v Evropě, které znepokojují Rusko. Kreml považuje za možné, že Trump s Putinem si ještě jednou před osobním setkáním zatelefonují. Podle Peskova je předčasné hovořit o formátu jednání. Reagoval tak na dotaz, zda se mírových rozhovorů zúčastní i evropské státy. Evropa se do rozhovoru zapojit chce a zároveň zdůrazňuje, že účastnit se jich musí především Ukrajina. Americký ministr obrany Pete Hegseth před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu řekl, že středeční Trumpův telefonát s Putinem není zradou Ukrajiny. Později také uvedl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Podle Kallasové nelze ustupovat požadavkům Ruska, protože takový postup by znamenal zopakování Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Prahy dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti. Ve společném prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem uvedl, že je třeba zajistit, aby se Putin v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území. Ukrajina vidí členství v NATO jako garanci své bezpečnosti, podle Hegsetha by ale takovou záruku mohla Kyjevu poskytnout přítomnost zahraničních jednotek na ukrajinském území. Zelenskyj dnes varoval před vývojem, který by odpovídal Putinovu plánu. Šéf Kremlu podle ukrajinského prezidenta ... (pokračování)
Kyjev/Moskva/Washington 13. února (ČTK) - Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin chtějí jednat o ukončení války na Ukrajině, setkají se osobně zřejmě v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země třetím rokem čelí ruské invazi, dnes prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, pokud by ji Washington a Moskva uzavřely bez Kyjeva. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová varovala, že případná mírová dohoda bez účasti Ukrajiny a Evropy nemá naději uspět. Podobně se vyjádřili i další evropští politici včetně těch českých, podle kterých při jednáních musí být Ukrajina a také Evropa. Trump telefonoval Putinovi ve středu večer, následně o obsahu hovoru informoval Zelenského. S výsledkem telefonátu je Rusko spokojené, podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Kremlu imponuje postoj nové americké administrativy k válce. Peskov dále řekl, že jednat je třeba nejen o Ukrajině, ale také o problémech bezpečnosti v Evropě, které znepokojují Rusko. Kreml považuje za možné, že Trump s Putinem si ještě jednou před osobním setkáním zatelefonují. Podle Peskova je předčasné hovořit o formátu jednání. Reagoval tak na dotaz, zda se mírových rozhovorů zúčastní i evropské státy. Evropa se do rozhovoru zapojit chce a zároveň zdůrazňuje, že účastnit se jich musí především Ukrajina. Americký ministr obrany Pete Hegseth před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu řekl, že středeční Trumpův telefonát s Putinem není zradou Ukrajiny. Později také uvedl, že nepovažuje za reálný návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 a že v rámci mírového plánu si Ukrajinu ani neumí představit v NATO. Na tato slova reagoval mimo jiné německý ministr obrany Boris Pistorius, který kritizoval, že Spojené státy nabízejí Rusku ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Podle Kallasové nelze ustupovat požadavkům Ruska, protože takový postup by znamenal zopakování Mnichovské dohody z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Prahy dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že Ukrajina musí být součástí rozhovorů o své budoucnosti. Ve společném prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem uvedl, že je třeba zajistit, aby se Putin v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území. Ukrajina vidí členství v NATO jako garanci své bezpečnosti, podle Hegsetha by ale takovou záruku mohla Kyjevu poskytnout přítomnost zahraničních jednotek na ukrajinském území. Zelenskyj dnes varoval před vývojem, který by odpovídal Putinovu plánu. Šéf Kremlu podle ukrajinského prezidenta ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Vyšší zbrojní výdaje by mohly povzbudit evropskou ekonomiku' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025021308176|513233. Vydána 13.2.2025 20:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Analýza: Vyšší zbrojní výdaje by mohly povzbudit evropskou ekonomiku' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr) - Evropská unie - zprávy (eur). ID zprávy: T2025021308176|513233. Vydána 13.2.2025 20:16. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
