České firmy zažívají úspěch ve vyhrávání tendrů na stavbu kosmických satelitů
Praha 4. března (ČTK) - České firmy vyhrály tendry na stavbu částí kosmických satelitů pro misi LISA od Evropské kosmické agentury (ESA) za více než miliardu korun. ČTK to dnes řekl Ondřej Rohlík z odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy. České firmy už dříve v tendrech agentury uspěly, ale podle něj nikdy v takovém rozsahu. Tím se nejen dohnal dřívější finanční deficit, ale zakázky jsou natolik nadprůměrné, že pokryly veškeré ztráty za celé období členství Česka v agentuře. Na misi LISA se Česko podílí také vědeckou částí, kdy vyvíjí součástky pro přístroje na satelitech.
Realizaci mise LISA schválila agentura loni v lednu s rozpočtem přibližně 43,5 miliardy korun. LISA, tedy Laser Interferometer Space Antenna, je misí sestávající ze třech satelitů. Pomocí laserových paprsků budou detekovat a měřit gravitační vlny z vesmíru. Díky tomu bude možné zaznamenat signál ze srážky obřích černých děr ve vzdálených galaxiích. Vypuštění satelitů se plánuje na rok 2035 pomocí rakety Ariane 6.
Čeští vědci se na misi už podíleli vývojem přístroje a definicí vědeckých otázek. Na jejich práci navázaly firmy, které přístroj stavěly a testovaly. Vedle toho se ale zcela nezávisle soutěžilo o výrobu trojice satelitů, do nichž budou přístroje umístěny. "Přístroj je jedna věc, ale platforma a infrastruktura sond je samostatná oblast, ve které musely české firmy uspět v tvrdé mezinárodní konkurenci," řekl Rohlík.
Družice mezi sebou budou vysílat laserový svazek na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů a měřit fáze laserových paprsků. Ty se budou v případě průchodu gravitační vlny prostorem měnit.
Podle ředitele Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Michaela Prouzy detekce gravitačních vln je strašně obtížná. Od objevu gravitačních vln to trvalo 100 let, než se je podařilo detekovat. "Vytvoření toho vesmírného interferometru je krokem, který nám pomůže pozorovat celou novou škálu různých zajímavých objektů ve vesmíru a lépe jim porozumět," dodal.
Čeští vědci, kteří se na misi podílejí, dnes zahájili další fázi projektu. V předchozí části vyvíjeli takzvaný demonstrátor toho, co chtějí vyvíjet, nadále budou dělat další model, který budou obhajovat u agentury. Finální verzi by měli mít hotovou do roku 2029. Celý vývoj součástky financuje ESA.
Evropská kosmická agentura je mezivládní organizace zaměřená na výzkum vesmíru a vývoj kosmických technologií. Sdružuje 22 členských států, včetně Česka, a spolupracuje s dalšími partnery, jako je například americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
puz snm - sdílejte článek
Následuje: Trump pozastavil pomoc Ukrajině; Kreml to chválí, EU představila plán zbrojení
Washington/Kyjev/Brusel/Moskva/Praha 4. března (ČTK) - Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že Kyjev je ve spolupráci se Spojenými státy odhodlán pokračovat. Kreml označil krok USA za nejlepší příspěvek k míru, Evropská komise (EK) reagovala představením plánu, který by měl umožnit získat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti i okamžitou pomoc Ruskem napadené zemi. USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora. Zelenskému vyčítá, že neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Spor se vyhrotil v pátek při jednání obou vůdců v Bílém domě, po němž sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy. O Trumpově rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení amerického prezidenta přesvědčit o své ochotě jednat o míru. Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth. Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl dnes ukrajinský premiér Šmyhal. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory Trumpovu rozhodnutí. Ukrajina nyní má vojenské prostředky k udržení situace na frontě, dodal. Podle poslance a člena bezpečnostního výboru Fedira Venislavského disponuje Ukrajina zásobami zbraní a munice na půl roku. Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko přirovnal pozastavení pomoci k mnichovské dohodě. Naopak Kreml označil americké pozastavení pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru. "Pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že USA byly doposud "hlavním dodavatelem do této války". Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině v plném rozsahu na příkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 svým vpádem do sousední země. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dnes představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc napadené Ukrajině. (pokračování...)
Washington/Kyjev/Brusel/Moskva/Praha 4. března (ČTK) - Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že Kyjev je ve spolupráci se Spojenými státy odhodlán pokračovat. Kreml označil krok USA za nejlepší příspěvek k míru, Evropská komise (EK) reagovala představením plánu, který by měl umožnit získat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti i okamžitou pomoc Ruskem napadené zemi. USA jsou nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení Ukrajině, která se již přes tři roky brání ruské invazi. Trump od svého lednového nástupu do funkce usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Ukrajině dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora. Zelenskému vyčítá, že neusiluje o ukončení války a není dostatečně vděčný za americkou podporu. Spor se vyhrotil v pátek při jednání obou vůdců v Bílém domě, po němž sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy. O Trumpově rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení amerického prezidenta přesvědčit o své ochotě jednat o míru. Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny. Příkaz má provést ministr obrany Pete Hegseth. Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl dnes ukrajinský premiér Šmyhal. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory Trumpovu rozhodnutí. Ukrajina nyní má vojenské prostředky k udržení situace na frontě, dodal. Podle poslance a člena bezpečnostního výboru Fedira Venislavského disponuje Ukrajina zásobami zbraní a munice na půl roku. Ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko přirovnal pozastavení pomoci k mnichovské dohodě. Naopak Kreml označil americké pozastavení pomoci Kyjevu za nejlepší příspěvek k míru. "Pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že USA byly doposud "hlavním dodavatelem do této války". Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině v plném rozsahu na příkaz prezidenta Vladimira Putina 24. února 2022 svým vpádem do sousední země. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dnes představila plán, který by měl zpřístupnit až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a na okamžitou pomoc napadené Ukrajině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'České firmy zažívají úspěch ve vyhrávání tendrů na stavbu kosmických satelitů' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025030404075|513477. Vydána 04.03.2025 14:20:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'České firmy zažívají úspěch ve vyhrávání tendrů na stavbu kosmických satelitů' je zařazena do kategorií Věda a technika (vat) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025030404075|513477. Vydána 04.03.2025 14:20:55. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
