ČNB loni měla ztrátu 72,9 mld. Kč po zisku z roku 2024, kvůli posílení koruny

Nepřehlédněte:

Následuje: Prezident odeslal dopis předsedovi vlády k návrhu jmenování Filipa Turka
Praha 9. ledna (ČTK) - Prezident Petr Pavel odeslal dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO), ve kterém zdůvodňuje, proč nevyhověl Babišovu návrhu na jmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí: Vážený pane předsedo vlády, dne 7. ledna 2026 jste mi ve smyslu čl. 68 odst. 5 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, navrhl jmenovat Mgr. Filipa Turka členem vlády a pověřit jej řízením Ministerstva životního prostředí. Rozhodl jsem se Vašemu návrhu nevyhovět. K tomuto rozhodnutí mě vedou následující skutečnosti. V demokratickém právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy) je třeba při výkonu kompetencí všech orgánů veřejné moci včetně prezidenta republiky a předsedy a dalších členů vlády respektovat, chránit a prosazovat základní ústavní hodnoty, mezi které mj. patří lidská důstojnost a rovnost, jakož i odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů (čl. I a čl. 2 odst. 1 Listiny základních práva svobod). Tyto fundamentální ústavní principy a hodnoty Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně prohlásil za nedotknutelné, přičemž zdůraznil, že je ústavní pořádek nutné chápat s ohledem na veřejností akceptovaný kontext hodnot, spravedlnostních představ, jakož i představ o smyslu, účelu a způsobu fungování demokratických institucí. Jednou z funkcí, kterou ústavní pořádek přisuzuje prezidentu republiky jako přímo volené hlavě státu (čl. 54 odst. 1 a 2 Ústavy), je ve světle stanoviska ústavní doktríny role garanta ústavního řádu republiky včetně ústavně zakotvených principů a hodnot. K plnění této role je ostatně prezident republiky povinován svým ústavním slibem věrnosti České republice, zachování Ústavy a zákonů a výkonu svého úřadu ve prospěch všeho lidu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Podle názoru ústavní nauky je prezident republiky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněn nevyhovět návrhu předsedy vlády na jmenování člena vlády; jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, resp. pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu. Odepření jmenování není uložením sankce řadovému jednotlivci („soukromníkovi“) za spáchání právního deliktu, které by dle ústavního pořádku vyžadovalo prokázání relativně bezpochybného skutkového stavu. Naopak představuje opatření k zajištění respektu, ochrany a realizace ústavního hodnotového řádu ze strany členů vrcholného orgánu výkonné moci jako orgánu ústavního („veřejných funkcionářů“), k čemuž jsou povinováni svým ústavním slibem dle čl. 69 odst. 2 Ústavy. Jde o preventivní nástroj obranyschopné demokratické republiky, v níž má výkon státní moci mj. i vládou a jejími členy sloužit všem občanům (čl. 2 odst. 3 Ústavy). Ústavní soud, který ve své judikatuře zdůraznil výše zmíněný podstatný rozdíl mezi postavením soukromníků a veřejných funkcionářů, přitom uvedl, že demokratický právní stát je oprávněn požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku (politické) loajality. Za relevantní v této skutečnosti pak označil ... (pokračování)