Energiebilanzen: Spotřeba energie v Německu bude nejnižší od znovusjednocení

Berlín 17. prosince 2025 (ČTK) - Spotřeba energie v Německu bude v letošním roce nejnižší od znovusjednocení země v roce 1990. Ve svém výhledu to dnes uvedla výzkumná organizace AG Energiebilanzen. Německo má největší ekonomiku v Evropě, v posledních letech se ale potýká s hospodářským útlumem. Částečně je za ním pokles průmyslové výroby. Výhled se zabývá primární spotřebou energie. To zahrnuje všechny energetické nosiče, tedy ropu, zemní plyn, uhlí, jadernou energii i obnovitelné zdroje před jejich přeměnou, například na elektřinu nebo teplo. AG Energiebilanzen se domnívá, že letos poptávka stagnuje až mírně klesá. Organizace odhaduje, že poptávka se za celý rok sníží o 0,1 procenta na 10.553 petajoulů, respektive 2931 terawatthodin. To by bylo nejméně od znovusjednocení. Bez zvýšení poptávky po vytápění způsobeného chladnějším počasím by spotřeba klesla o 1,2 procenta. Výhled odráží výrazný pokles produkce v energeticky náročných odvětvích. Německo zaznamenalo pokles hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2023 i 2024, od té doby se hospodářství zotavilo jen velmi slabě. Přestože existují první známky stabilizace, výhled zůstává opatrný a důvěra v podnikání je stále slabá, ukázala dnešní data institutu Ifo. "Německá ekonomika se letos nachází na emocionální horské dráze, přeskakuje od optimismu k pesimismu, což vyvrcholilo tím, že zákonodárci konečně – po letech popírání – uznali, že éra dobrých časů je skutečně pryč,“ uvedl ekonom banky ING Carsten Brzeski, kterého cituje agentura Bloomberg. Spotřeba minerálního oleje - což je vedlejší produkt při zpracování ropy, který tvoří více než třetinu spotřeby energie v Německu - letos klesla o 2,2 procenta. To dává Energiebilanzen do souvislosti s poklesem poptávky v upadajícím chemickém průmyslu. Z dalších fosilních paliv se spotřeba lignitu – neboli hnědého uhlí – snížila o více než šest procent, zatímco poptávka po obnovitelné energii i zemním plynu se přibližně o 3,6 procenta zvýšila. Nárůst spotřeby plynu může souviset se zvýšenou poptávkou po vytápění a větší závislostí na plynových elektrárnách, jelikož výroba energie z větrných elektráren se na začátku roku snížila. Nedávný pokles cen na evropských trzích s energií by mohl spotřebu dál podpořit. Referenční ceny plynu pro evropský trh letos klesly o více než 40 procent a nižší jsou i ceny elektřiny v Německu. Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se HDP v letošním roce zvýší o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje. Institut Ifo minulý týden odhad snížil, v letošním roce podle něj ekonomika vzroste jen o 0,1 procenta a v příštím roce o 0,8 procenta. spr - sdílejte článek