FT: Pracoviště procházejí tichou revolucí AI, chybí ale jasná pravidla

Londýn 16. února 2025 (ČTK) - Nástroje s prvky umělé inteligence (AI) se nenápadně stávají běžnou součástí pracovního procesu, ačkoliv její používání není ve všech případech vedením oficiálně schváleno. Zaměstnanci v bankách, právních kancelářích i na dalších pracovištích ji často využívají k psaní e-mailů a zpráv pro klienty nebo pro interní komunikaci, všímá si v komentáři server listu Financial Times (FT). Vzhledem k rostoucímu využívání AI firmy i celá společnost podle autora potřebují najít jasnější pravidla pro její používání. Bez dostatečné regulace může AI představovat nejen nástroj produktivity, ale i zdroj rizik souvisejících s pravdivostí informací, ochranou dat i pracovními a mezilidskými vztahy. Podle FT lidé stále častěji naráží na otázky ohledně etických hranic - například zda je vhodné nechat AI napsat žádost o zvýšení mzdy nebo hodnocení výkonu kolegy. Změny v pracovním prostředí způsobené AI také vyvolávají otázky ohledně budoucnosti mezilidské komunikace. Pokud se lidé spoléhají na chatboty i v osobním životě, například při psaní narozeninových blahopřání, může to vést k vymizení osobitého stylu nebo autentické výměny myšlenek. Technologie sice pomáhá při obtížích s formulací textu, ale podle autora vyvstává otázka, zda si v budoucnosti zachováme schopnost přímé komunikace bez zprostředkování AI. Podle průzkumu poradenské společnosti Deloitte už téměř polovina respondentů v Evropě AI používá v osobním životě a čtvrtina ji využívá i pro pracovní účely, přičemž 23 procent zaměstnanců si platí vlastní modely, protože jejich firmy nenabízejí oficiální alternativy. Deloitte také zjistil, že 63 procent uživatelů AI má v práci její používání povoleno nebo je přímo povzbuzováno, avšak čtvrtina respondentů uvádí, že jejich společnost nemá oficiálně definovaný postoj k využití AI. Firmy si často neuvědomují rozsah používání těchto nástrojů, což vede k "stínovému" využívání generativní AI bez řádného dohledu. Řada zaměstnanců se domnívá, že přísnější regulace chybí, nebo že neexistují jasná pravidla, což je motivuje k experimentování s nástroji mimo kontrolu zaměstnavatelů. Trend zvyšuje rizika spojená s šířením nepřesných informací, únikem důvěrných dat a možnými právními problémy, pokud se AI využívá k vyhodnocování citlivých dokumentů. Důvěra v nástroje AI je přitom často přehnaná, což může vést k přebírání chybných nebo zavádějících informací. Podle Deloitte by 70 procent uživatelů věřilo AI při shrnování zpráv a 64 procent by jí svěřilo vyplnění daňového přiznání. Další průzkumy podle FT ukázaly, že mnoho uživatelů si mylně myslí, že AI je vždy fakticky přesná, přestože chyby a nepřesnosti v odpovědích jsou stále běžné a obtížně odhalitelné. Zhruba pětina odpovědí vygenerovaných nejznámějšími západními aplikacemi s prvky AI obsahovala faktické chyby, vyplynulo z nedávného testu stanice BBC. Její tým se ptal na informace z článků obsažených přímo na zpravodajském serveru BBC News. V testu použila chatboty ChatGPT od OpenAI, Copilot od Microsoftu, Gemini od Googlu a Perplexity. boz zdp - sdílejte článek