Berlín 11. listopadu 2025 (ČTK) - Americký internetový gigant (133,3 miliardy Kč) do rozšiřování své infrastruktury a kapacity datových center. Součástí investice je i nové datové centrum v Dietzenbachu, nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. Řekl to na tiskové konferenci šéf Googlu pro Německo Philipp Justus. Oznámená investice je největším investičním plánem firmy pro Německo.
Kromě výstavby nového datového centra má být rozšířené i stávající datového centru ve městě Hanau. Investice do datových center v poslední době zažívají po celém světě výrazný růst v souvislosti s rozvojem umělé inteligence (AI). Rozšířené budou také pobočky Googlu v Mnichově, Frankfurtu a Berlíně. Google se rovněž chce zaměřit na šetrné zdroje energie.
Německý ministra financí Lars Klingbeil ocenil plány Googlu na roky 2026 až 2029 jako skutečné investice do budoucnosti v oblasti inovací, AI, klimaticky neutrální transformace a budoucích pracovních míst v Německu. "To je přesně to, co teď potřebujeme," prohlásil Klingbeil. Google dodal, že investiční program pravděpodobně do roku 2029 zajistí v Německu ročně kolem 9000 pracovních míst.
Německo se snaží přilákat investory, aby mu pomohli oživit stagnující ekonomiku zatíženou vysokými náklady a byrokracií. Investice od Googlu přichází poté, co minulý týden společnost Deutsche Telekom oznámila partnerství v oblasti AI s americkým výrobcem čipů Nvidia v hodnotě 1,2 miliardy USD (25,1 miliardy Kč). Klingbeil upozornil, že vláda vytvořila obrovský mimorozpočtový infrastrukturní fond na podporu Německa jako místa pro podnikání s cílem modernizovat zemi a posílit její ekonomiku. Na investici společnosti Google ale podle něj nebudou poskytnuté žádné státní dotace.
Společnost Google, která je součástí amerického technologického konglomerátu Alphabet, provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač na světě. Stojí rovněž za operačním systémem Android, který používají téměř všichni výrobci chytrých telefonů.
irl pmh nim jd - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Elon Musk
Vlastivědné muzeum
Vláda premiéraNásleduje: EK zveřejnila zprávu o migraci, ČR podle ní zažívá významnou migrační situaci
Brusel 11. listopadu (zpravodajka ČTK) - Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu. Komise dnes připomněla, jednotlivé státy EU čelí v souvislosti s migrační problematikou různým tlakům a situacím. "Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období," konstatovala komise.Tyto čtyři členské státy proto budou mít nárok na přístup k takzvanému Fondu solidarity, tedy nástroji solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Stane se tak, jakmile vstoupí azylový a migrační pakt v platnost v polovině roku 2026. Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci. "Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok," uvedla unijní exekutiva. Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak, a to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně, což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko. Tyto státy budou mít podle EK "přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách". Kromě toho komise s cílem pomoci členským státům, které čelí hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů, brzy zahájí výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na podporu nákupu dronů a protidronové obrany. Komise dnes rovněž navrhla právě zřízení prvního Fondu solidarity, tento návrh ale zatím není veřejný. Nyní je na rozhodnutí Rady EU, která zastupuje členské státy, aby návrh komise přijala a dohodla se na velikosti fondu i na tom, jakým způsobem by do něj měly přispět jednotlivé země. "Jakmile Rada EU přijme rozhodnutí o Fondu solidarity, budou příspěvky členských států veřejné a právně závazné," stojí v prohlášení komise. Země EU si přitom mohou zvolit formu svých příspěvků, tedy budou si moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Výroční zpráva, která posuzuje migrační ... (pokračování)
Brusel 11. listopadu (zpravodajka ČTK) - Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu. Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci. Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu. Komise dnes připomněla, jednotlivé státy EU čelí v souvislosti s migrační problematikou různým tlakům a situacím. "Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku kvůli neúměrnému počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích na moři ve stejném období," konstatovala komise.Tyto čtyři členské státy proto budou mít nárok na přístup k takzvanému Fondu solidarity, tedy nástroji solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Stane se tak, jakmile vstoupí azylový a migrační pakt v platnost v polovině roku 2026. Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let podle komise významné migrační situaci. "Budou mít možnost požádat Radu EU o úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do Fondu solidarity pro nadcházející rok," uvedla unijní exekutiva. Další kategorií států jsou ty, kterým hrozí migrační tlak, a to buď kvůli vysokému počtu příchozích v předchozím roce, pokračujícímu tlaku na jejich přijímací systémy, nebo hrozbě zneužití migrace jako zbraně, což by mohlo v nadcházejícím roce vést k nepřiměřeným povinnostem. Mezi tyto země patří Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko. Tyto státy budou mít podle EK "přednostní přístup k souboru nástrojů EU na podporu migrace a jejich situace bude urychleně přehodnocena v závislosti na změnách". Kromě toho komise s cílem pomoci členským státům, které čelí hybridním hrozbám a rostoucímu počtu útoků dronů, brzy zahájí výběrové řízení ve výši 250 milionů eur na podporu nákupu dronů a protidronové obrany. Komise dnes rovněž navrhla právě zřízení prvního Fondu solidarity, tento návrh ale zatím není veřejný. Nyní je na rozhodnutí Rady EU, která zastupuje členské státy, aby návrh komise přijala a dohodla se na velikosti fondu i na tom, jakým způsobem by do něj měly přispět jednotlivé země. "Jakmile Rada EU přijme rozhodnutí o Fondu solidarity, budou příspěvky členských států veřejné a právně závazné," stojí v prohlášení komise. Země EU si přitom mohou zvolit formu svých příspěvků, tedy budou si moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Výroční zpráva, která posuzuje migrační ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Google investuje v příštích čtyřech letech v Německu 5,5 miliard eur' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025111107140|523439. Vydána 11.11.2025 19:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Google investuje v příštích čtyřech letech v Německu 5,5 miliard eur' je zařazena do kategorií Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2025111107140|523439. Vydána 11.11.2025 19:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
iStock
iStock je přední světová fotobanka shromažďující původní, kreativní fotografie od nezávislých fotografů z celého světa. Knihovna neobsahuje obrazy ani videa generované umělou inteligencí.
